Vražedná pole

Oscar 3 : Herec VR - Haing S. Ngor, Kamera, Střih + 4 nominace: Nejlepší film, Režie, Herec HR - Sam Waterston, Scénář - A . . . . . . . .V tomto filmu je mimo jiné, velice pěkně vidět snaha levicového novináře omlouvat genocidní masakry americkým bombardováním. Upozorňuji na Československý film z roku 1989 ! ! ! Devět kruhů pekla s Milanem Kňažkem v hlavní roli zpracovaný velice obdobně. Rudí Khmerové totiž leželi v žaludku i našim soudruhům. (23.03.2004)

Válečné drama, které mě ničilo dlouhou stopáží, u které ale výjimečně nemůžu říct, že by tam bylo něco navíc a že by film potřeboval prostříhat. Nepotřeboval, ale prostě mě nezaujal. Většina hrůzostrašných záběrů na mě nezapůsobila a všechno, co se snažilo být dojemné takové bylo víceméně díky velmi vhodně zvoleným písním - třeba "Imagine" Johna Lennona je smutná nádhera sama o sobě a proto stačí pustit jí k sebemenší dojárně a většina diváků má okamžitě na krajíčku a McCartneyho "Band on the Run" puštěné k přípravě zastřelení několika lidí vytváří hodně zvláštní kontrast... Kupodivu ale instrumentální hudba Mika Oldfielda, jinak mého oblíbence, byla značně disharmonická a nekolikrát mi přišla dost rušivá a obecně hodně nezajímavá. Válečné filmy nejsou tím, co vyhledávám, ale kvalitní dokážu zkouknout a ocenit. "Vražedná pole" mají jisté kvality (kromě té zmiňované hudby i herecké výkony a kameru), ale mě zrovna dvakrát nezaujaly. (31.07.2007)

Poslední dobou mám pocit, že se u některých filmů na CSFD hodnotí spíš společenská závažnost tématu než reálná kvalita filmu. Killing Fields mají pro mne hned několik zásadních vad - krajně nesympatickou postavu amerického novináře, chybějící informace o tom, co a hlavně proč se v Kambodži (resp. Kampučii) dělo, jednostranné obvinění USA (s vynecháním komunistů), a nevyrovnanou stavbu (skoro hodinový, místy nudící úvod a dobrou část z pracovního tábora). Místy hraje na city decentně a fér (Oldfieldova industriální hudba při nucené evakuaci PhnomPenhu, Pranovo objevení killing fields), místy až trapně (Imagine při setkání). Btw, právě naivní levičácký snílkové Lennonova typu bývají mnohdy hybnou silou pozdějších masakrů a genocid "za mír a lepší společnost". Celkově bych normálně dal 3-4*, ale manipulativnost a ignorování historie mě nutí jít níž. Poměrově asi nejhorší genocida 20. století (cca. třetina národa) si zasloužila lepší zpracování. (03.12.2009)

V roce 1973, krátce po vítězství komunistů ve Vietnamu se rudá mračna začala stahovat i nad sousední Kambodžou. O revoluci a následné vládě Rudých Khmérů pojednává velkolepé válečné drama Rolanda Joffého "Vražedná pole". Film má jakoby dvě příběhové roviny, které spolu splývají. Jedna z nich je učebnice dějepisu na téma Pol Potovského režimu. Druhá, ta silnější, je přátelství Amerického reportéra Sydneyho Shamberga se svým Kambodžským kolegou Ditem Pranem. Přátelství, které bylo silnější než osud. Nepříliš známý Sam Waterson byl v roli Sydneyho vemi dobrý a v jedněch ze svých prvních rolích potěší i John Malkovich, či Julian Sands. Dita Prana výtečně stvárnil Dr. Haing S. Ngor, muž, který skutečně zažil běsnění Rudých Khmérů. Roland Joffé má coby režisér ohromný cit, drsné scény dokáže kombinovat se záběry na krásnou panenskou přírodu. Mike Oldfield napsal netradiční, ale vynikající hudbu, která je velmi působivá. Konec je opravdu silný, avšak ne cíleně slzopudný (není nijak protahovaný). 85%. (26.06.2007)

Poselství, které se film snaží nést, je bezesporu důležité. Stabilitu silných pilířů v podobě přesvědčivých a civilních hereckých výkonů však narušuje rozpačitá Joffého režie, rozkročena mezi dvě kvalitativně značně odlišné části. V první mi hodně vadila Oldfieldova hudba a přílišná podobnost se Stoneovým Salvadorem (mnohem kritičtějším a odvážnějším), druhé polovině v podstatě nemám co vytknout. Nyní řeším dilema, jak film hodnotit. Následující Mise využívá k získání divákových sympatií diametrálně odlišných prostředků, svým tématem by pak měla Polím logicky předcházet, nikoliv po nich následovat. Vražedná pole se vyznačují patetičností, jsou příliš povrchní a v zobrazovaných výjevech nevěrohodná. Přičítal bych to na vrub režisérovu nedostatečnému zápalu pro věc, veškeré dění sleduje s jakýmsi chladným odstupem, proto je těžké naplno prožít alespoň část z toho, co prožíval Sydney Schanberg a Dith Pran. Nevěřil jsem v jeho plný ponor do zobrazované problematiky a silně humánní náboj ještě dobrý film nedělá. Čtyři hvězdičky nakonec přeci jenom dám – za těch pár scén z Pranova „kambodžského dobrodružství“, kdy jsem jenom tajil dech. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, ripo, Cooper, Terminus (20.01.2008)