Mise

Představme si tento film jako úplně obyčejné puzzle. Jeden dílek představuje úžasné herce, další zase jímavou hudbu od Ennia Morriconeho, jiný prozměnu velkolepou výpravu nebo čarokrásné prostředí Jižní Ameriky, ve kterém se příběh odehrává. Je radost na ně pohledět, ale není vůbec jednoduché je poskládat dohromady. Roland Joffé si ovšem dal hodně záležet a jeho Mise představuje do detailu promyšlený a obrovsky působivý celek, který zvolna dotírá na divákovu mysl a v konečném součtu se mu zaryje tak hluboko pod kůži, jak si jen zde znázorněná lidská špatnost zaslouží. Pro někoho možná příliš utahané a samoúčelné, ale ve skutečnosti má všechno v tomto filmu hlavu a patu a svou snahou donutit diváka k zamyšlení a poučení má Mise můj neskonalý obdiv, byť třeba nikdy nebude patřit mezi mé top filmy. (08.06.2012)

Niekedy sa na seba hnevam, ze si niektore klasiky nedokazem naplno vychutnat a nalezite ich ocenit, ale tento krat to musim proste zvalit na scenar a reziu :) FIlm je sice krasne natoceny, ma srdervucu Morriconeho hudbu, ponuka temu na zamyslenie a herecke vykony su brilantne...ale ja som si to proste z urciych dovodov nedokazal naplno uzit. A to nasledovne. Scenar, ktory na zaciatku rozvija pribeh jednej postavy, ju neskor odsuva na vedlajsiu kolaj, a stava sa z nej akysi prosty "vykonavatel spravedlnosti", co je skoda, pretoze De Nirova postava si vacsi priestor zasluzila aj v druhej polovici filmu. No a reziser, uvod sice zvladol brilantne ("ona" slavna scena je proste NEZABUDNUTELNA), ale dalsi priebeh filmu proste netazi z danej latky maximum, a takych krasnych scen ako v uvode som sa uz nedockal. Akoby reziserovy proste chybal cit pre niektore okamihy, ktore si ziadali citlivejsi pristup a dlhsie zabery. Pritom Moriconeho hudba si doslova krici o dlhe pomale zabery, ktore nielenze krasne umocnia dany okamih, ale aj dovolia sa viac zamysliet nad danou temou (holt, najviac si Morricone rozumel s Leonem). No a samotny akcny zaver je natoceny doslova rutinne, bez spetky citu a nadsenia. Tak nejak na mna film zaposobil. Bavil som sa, avsak niektore veci mi proste nesadli. Veru, niekedy sa hnevam sam naseba.....(7/10) (07.10.2007)

"The world is thus. -No, Seńor Hontar, thus have we made the world. Thus have I made it." Úžasně vykreslené lidské klady (jak dokáží milovat) i zápory (jak dokáží být krutí a nelidští), lemované nebeskou hypnotizující hudbou Ennia Morriconea, nádhernými záběry na přírodu, právoplatně Oskarové kamery a vynikajících hereckých výkonů. Lepší film jsem už dlouho neviděl. 95% (23.03.2012)

To je jednoducho klasika. Námet dobývania Ameriky na úkor domorodého obyvateľstva nikdy neomrzí a vždy bude mať čo ponúknuť. Najlepšia je prvá časť, ten psychologický prerod hlavnej postavy (De Niro) bol fantastický. Neskôr sa v dejovej linke začnú vyskytovať hluché, nudnejšie miesta a príbeh sa začne umelo naťahovať. To politikárčenie na celkovej atmosfére výrazne uberá, mňa osobne to nebavilo. Aj tak bol dôvod jasný. Peniaze, moc a nové územie. Tie nudné reči okolo toho bola iba zbytočná šaškáreň. Našťastie je tu priam zázračná hudba, ktorá to trocha zachraňuje. Ale aj napriek spomenutým nedostatkom to stačí na slušný nadpriemer. 80/100 (22.04.2014)

"With an orchestra, the Jesuits could have subdued the entire continent." - musím oponovat - s takovými melodiemi, jaké složil mistr Morricone, není žádného orchestu zapotřebí. Mrazí už "jenom" z flétnové melodie. Když dostane slovo navíc sbor a perkuse, vzniká něco neskutečně krásného a monumentálního. Ve spojení s nádherně natočenou Brazilskou přírodou (nedotčené pralesy a hlavně monumentální Iguaçu) a slibným hereckým obsazením už chybí zdánlivě jenom kousek k dokonalému filmu. JENŽE - z příběhu se vyklubala na můj vkus tak trochu moc křesťanská agitka, takže nemůžu zcela sdílet zdejší nadšení. Sám o sobě by byl film na silnější 3*, ale za ty nádherné obrázky a hlavně za Ennia musím tu hvězdičku přidat. (26.07.2007)