Společenství vlků

Na obálce mi z huby ňáký holky vylejzal vlk, a tak jsem si řek, že do tohohle se musím pustit co nejdřív, jenže ejhle, hnedka na začátku jsem seděl u televize přiraženej jak kolík a divil se, jak na mě film samotný působí hodně divným a neobvyklým dojmem. Společenství vlků je rádoby adaptace červený karkulky, ale trošičku se to zkomplikuje a děj směřuje trošičku jinam, než bych čekal. Popravdě, atmosféra podobná Poltergeistu na mě nedokázala udělat dojem, možná to bylo až moc vyumělkovaný, protože z tohohle je hodně těžký mít dobrý pocit, nebo teda u mě to tak vyznělo. Prostě jsem se u toho dobře nebavil, ať si čoklové jdou štěkat na někoho jinýho, u mě moc nepochodili. (27.01.2009)

Alenka v říši divů bloudí mezi obřími houbami, Sněhurka nabírá vodu ze studny a společnost jí dělají holoubci a Červená karkulka se vydává do lesa, kde potká vlka. Rosaleen se propadá do snu, kde se setká s babičkou, vlky a vlkodlaky. Výtvarná stylizace souzní do určité míry s filmy T. Burtona a Legendou R. Scotta. Strašidelný les, mlha, táhlé vytí a svítící oči krvelačných vlků. Příběhy v příběhu, z nichž nejzábavnější je prokletá dekadentní hostina, kde se šlechta promění ve vlky. Film je samozřejmě alegorií na dospívání dívek tak, jak jej zaznamenal Ch. Perrault v Červené karkulce, která v jeho původní verzi končí sežráním babičky i děvčátka. Šlo totiž o varovný příběh! V závěru filmu je citována Perraultova báseň uzavírající příběh o Karkulce. Slušné mechanické efekty při proměně vlkodlaka, useknuté hlavy a roztrhaná kráva. Překvapivé probuzení a rozbité hračky symbolizující konec dětství. Sarah Petterson si mimochodem v roce 1987 zahrála i tu Sněhurku. Viděno 4x a stále s chutí. (14.08.2018)

[MFF, Cinematik 2009, Piešťany] Dnes už komické tornádo rozprávko-natripovanej maškarády o Karkulke a babičke ala Angela Lansbury v pokročilom veku. Poviedka strieda poviedku, niekto sa stráca, niekto sa baví. V nočnom premietaní sa s prestávkami bezprostredne tlieska a ja som tiež jeden z aktérov. Nebojím sa, smejem sa (zrastené obočie a tak:), ale taktiež som dobrovoľne uväznený v podmanivej (výtvarne úchvatnej) fantasmagorickej krajinke, v ktorej sa Neil Jordan na svoju dobu bombasticky vynašiel. (11.09.2009)

"Freudovská" (ako píše i betelgeuse) psychoanalýza rozprávky o Červenej čiapočke v podobe (ne)rozprávky o (ne)dospelej dievčine (ne)snažiacej sa (ne)vyhnúť sa (ne)vlkom, ktorí ju (ne)prenasledujú a zároveň (ne)priťahujú. Výborne podaná atmosféra filmu, ktorý viac než o strachu rozpráva o sexuálnom dozrievaní. Plný počet ušiel len veľmi tesne. 9/10 (13.11.2006)

Trošičku nesympatické postavy pobíhající na poli několika vyprávěných příběhů, které až překvapivě dobře tvoří úhlavní linii, ale nezvládají vtáhnout diváka do děje. Vizuální stránka filmu je rozporuplná, stejně jako lehce psychedelická hudba, která neutkví. Těžce uchopitelnému pojetí filmu nepřidá ani absence zasazení příběhu do blíže určeného prostředí nebo času. Jediným vodítkem, kterého se tedy můžete lapit, je dost neosobní "once upon a time"... Takže asi proto jsem měl pocit, že film trvá snad dvě hodiny. Pár scén se ovšem povedlo a vycvičit smečku vlků, to taky není jen tak :) (23.08.2008)