Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Člen Irské republikánské armády Fergus se podílí na zajetí britského černošského vojáka Jodyho. Během tří dnů se s ním sblíží. Přesto je však svolný rukojmího zastřelit. Jenže vojáka při pokusu o útěk přejede britský obrněný vůz. Fergus vyhledá v Londýně Jodyho dívku Dil a zamiluje se do ní. IRA ho znovu vyhledá a on přijme účast na chystaném atentátu. Zároveň se snaží uchránit Dil před spolubojovníky...

Neil Jordan suverénně splétá několik motivů do svrchovaně filmového tvaru. Po působivém prologu na klasické téma vztahu vězně a jeho strážce, odhalujícího zrůdnost politického násilí, se příběh přenáší do roviny intimního erotického poměru, ozvláštněného sexuální odchylkou (irský katolík je náhle postaven do neřešitelného dilematu). Na konci splynou obě roviny do poněkud bizarní historky z černé kroniky, a smírný epilog uzavírá zvláštní "vymyšlené" drama, jež vůbec nemusí být vzdálené realitě. Režisér dokáže mistrně navodit atmosféru, mnohdy i pomocí překrásných dobových písní. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (160)

zette 

všechny recenze uživatele

Hodne povedeny film, ktery se da rozdelit do dvou casti. Prvni cast jako minimalisticke drama s rukojmim britske armady s vybornym Whitakerem v hlavni roli. Druha cast se venuje clenovi IRA Fergusovi, ktery jde po stopach zajatce, snazi se vyrovnat se svou minulosti a zamiluje se do trochu zvlastni zeny:-). Slusne a netradicni drama. ()

Freemind 

všechny recenze uživatele

Extrémně nevyrovnaný počin. Dva poměrně soběstačné celky - stockholmský syndrom v Irsku a lehce almodovarovská londýnská romance - by mě bavily odděleně, jejich spojení ale nedopadlo moc dobře. Filmu by určitě slušelo, kdyby byl roztříštěn na několik povídek, mnohem lépe bych se smiřoval s výkyvy nálady a rytmu jednotlivých fragmentů. Takhle tady máme trochu akce, trochu srandy, trochu romantiky, trochu psychologie, sem tam pindík, sem tam krev. To vše v nemastném-neslaném obalu Jordanovy podprůměrné režie. Meh. ()

Reklama

Kaka 

všechny recenze uživatele

Interesantně vykreslená psychologická drobnokresba, především pak vztah dobrosrdečného vojáka a černého zajatce, který se v druhé polovině víceméně plynule přelévá na velmi zvláštní a osobní milostný vztah ve kterém hraje roli jedna z nejzvláštnějších žen v historii filmového plátna. Postavy jsou rovněž výtečné s obrovskou emocionální základnou. Jednu chvíli divák smutní, aby se několik okamžiků na to usmíval. Jordan dokáže s člověkem zamávat způsobem nevídaným a jedno klíčové zjištění cca v polovině filmu je skutečně hutná záležitost pro otrlé. ()

Happens 

všechny recenze uživatele

Film lze rozdělit do dvou na sebe navazujících příběhů Každý z nich s jiným emocionálním nábojem a s neodhadnutelným zvratem. První část se mi líbila více: psychologie mezi únoscem a obětí rozvětvená skrze rozdané role do časem až kamarádského vztahu. Druhá část snad kvůli té pro mě nepochopitelné orientaci byla mírně vzdálená jakoby z jiného světa, ačkoliv je to film z počátku devadesátek. Každopádně tento podivný film stojí za to. ()

danliofer 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem viděla už před drahnou dobou, leč hudba z něj mi často zní v uších... Ještě teď vidím smějícího se Foresta Whitekra v bílém véčkovém svetříku pohazujícího si s baseballovým míčem, jak se v reminiscenci zjevuje hlavnímu hrdinovi v podání Stephena Rey... Proč se mu směje není radno prozrazovat předem, aby jeden nepřipravil jiné o nečekanou pointu... Jo a jak je to s tím štírem na zádech želvy, který si prostě nemůže pomoct... Tak to je to, proč vidět tento film - a to nejen jednou. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (8)

  • Ústřední píseň "The Crying Game" k filmu nazpíval zpěvák a hvězda New Romantic 80. let Boy George, který proslul svými transsexuálními převleky. Píseň dosáhla v roce 1992 na 22. příčky v žebířčku The UK Singles Chart, 15. příčky v The Billboard Hot 100 Chart in the US a dokonce na prvního místa v Canada on the RPM 100 National Singles. Původní verze písně Brandy Lee z roku 1965 ve snímku zazní rovněž. (BrianStorker)
  • Název filmu pochází z britské popové písně 60tých let 20. století. (HellFire)

Reklama

Reklama