Hra na pláč

Když tenhle film skončil, ani se mi nechtělo z kina odejít a nejraději bych si vytleskal ještě jednu projekci navíc. Co k tomu dodat. Já předtím ani netušil, na co to vlastně jdu, ale pak jsem byl naprosto konsternovaný. Více takových filmů, Neile Jordane !! Od toho filmu si bezpečně pamatuji nejen režiséra, ale i herce Stephena Reu, Foresta Whitakera a Mirandu Richardsonovou. A stejně tak i Jay Davidsona, jenž se ale pak ukázal už jen ve Hvězdné bráně. (26.07.2002)

Kdyby se Quentin Tarantino rozhodl v 90. letech natočit klasický noir na území Velké Británie, asi by vzniklo něco velmi podobného originálnímu thrilleru "Hra na pláč".. V čem všem je pozdější transsexuální dílko Neila Jordana "Snídaně na Plutu" veskrze pozitivní, tím je "Hra na pláč" jeho naprostým opakem.. Musím uznat, že jde o naprosto unikátní pohled na zvláštnosti mezilidských vztahů.. "Hra na pláč" pojímá téma lásky, přátelství a síle cti naprosto objektivně syrovým pohledem.. Snaží se bez hlubších vysvětlení světu nastavit zrcadlo a polopaticky mu sdělit, že opravdu není černobílý, ale má tisíce odstínů šedi.. Zpočátku je divák hozen do příběhu naprosto nepřipraven a když se konečně zorientuje, tak mu jako facka je naservírována další část příběhu, která je daleko silnější než úvod.. Nečekané zvraty, křehkost a zvrácenost vzájemných cit a emocionální ponurost - to jsou asi slova, která mne napadají, kdybych film měla nějak stručně charakterizovat.. |filmová výzva - Ghoulman| (04.02.2019)

Extrémně nevyrovnaný počin. Dva poměrně soběstačné celky - stockholmský syndrom v Irsku a lehce almodovarovská londýnská romance - by mě bavily odděleně, jejich spojení ale nedopadlo moc dobře. Filmu by určitě slušelo, kdyby byl roztříštěn na několik povídek, mnohem lépe bych se smiřoval s výkyvy nálady a rytmu jednotlivých fragmentů. Takhle tady máme trochu akce, trochu srandy, trochu romantiky, trochu psychologie, sem tam pindík, sem tam krev. To vše v nemastném-neslaném obalu Jordanovy podprůměrné režie. Meh. (05.08.2013)

Hru na plač stačilo vidieť raz, aby zostala v pamäti pevne ukotvená. Odvážim sa dokonca tvrdiť, že si to, až na pár detailov, pamätám veľmi presne dodnes. Po rokoch úpenlivého hľadania a striehnutia už teraz iba vyčkávam. Niet sa kam náhliť, bojím sa unáhliť. Exotické jedlo väčšinou sklame, ak je pre nedočkavosť a z náhradných surovín pripravené doma, rovnako, ako stará láska bude vždy lepšie chutiť v spomienkach, než pri opätovnom stretnutí v inom čase. Až takto citlivý je môj vzťah k Hre na plač a vôbec nemám pocit, že by to v prípade tohto filmu bolo prehnané. [100%] (02.01.2003)

po dlhšom čase zase jeden päťhviezdičkový:), vynikajúci scenár, slušná režia, dokonca aj "gulaty whittaker" (hihi troska pripodivné meno na toho "čierneho drobčeka") sa snažil. :) a mimoriadne si to "svoje" uhral mladý Davidson, nehovoriac o hercovi menom Stephen Rea. Má niečo v sebe, ten Ír. Budem sa musieť pokukať po ďalších Jordanovych dielkach :) (31.10.2013)