Hra na pláč

Zvláštní film, který má velice překvapivý vývoj a minimálně dva dost drsné zlomy. Mám hlavně na mysli svlékací scénu:-) Musím ale říct, že část po příjezdu Rea do Londýna se mi vůbec nelíbila. Rozhovory přes barmana, komický prvek v podobě x krát vracejícího Jakea, zdálo se mi to takové...dost blbé. Po svlékací scéně se to ale všechno změnilo k lepšímu. A závěrečná píseň "Stand by your man", která běží s titulky, mě pobavila. Ti co film viděli jistě vědí proč:-) (13.08.2005)

Vybavuju si jen jeden film, který měl podobně bizarní zápletku jako Hra na pláč a to je Prolomit vlny od Larse von Triera. Z důvodu prozrazení samozřejmě nebudu zacházet do detailu, ale něco k tomu řeknu. Únos a následné sbližování hlavních hrdinů vypadá na slibně rozehraný thriller. Následně děj dostane nečekaný spád, který ale dějovou linku přetočí tak zvláště a netradičně, že mně to skoro vyrazilo dech. A to nekecám. (22.03.2013)

Extrémně nevyrovnaný počin. Dva poměrně soběstačné celky - stockholmský syndrom v Irsku a lehce almodovarovská londýnská romance - by mě bavily odděleně, jejich spojení ale nedopadlo moc dobře. Filmu by určitě slušelo, kdyby byl roztříštěn na několik povídek, mnohem lépe bych se smiřoval s výkyvy nálady a rytmu jednotlivých fragmentů. Takhle tady máme trochu akce, trochu srandy, trochu romantiky, trochu psychologie, sem tam pindík, sem tam krev. To vše v nemastném-neslaném obalu Jordanovy podprůměrné režie. Meh. (05.08.2013)

Pro mě opět zásah do černého, Neil Jordan mistrně namixoval několik žánrů dohromady. Drží se tématu konfliktu mezi IRA a Anglií, ale tohle není vše. Herci výborní - Forest Whitaker jako černošský voják, kouzelný Stephan Rea dobrovolník Ira a Jaye Davidson. Za podmanivých písniček získává snímek opojné kouzlo. Za tažnou melodii, považuji píseň The Crying Game -použitá verze od Boy George. Zcela vystihuje vlastně podstatu zbytečného konfliktu, který může přinést jen slzy a není to jen iluze. Podlehla jsem tomu na plno takže 5*. (24.06.2010)

Interesantně vykreslená psychologická drobnokresba, především pak vztah dobrosrdečného vojáka a černého zajatce, který se v druhé polovině víceméně plynule přelévá na velmi zvláštní a osobní milostný vztah ve kterém hraje roli jedna z nejzvláštnějších žen v historii filmového plátna. Postavy jsou rovněž výtečné s obrovskou emocionální základnou. Jednu chvíli divák smutní, aby se několik okamžiků na to usmíval. Jordan dokáže s člověkem zamávat způsobem nevídaným a jedno klíčové zjištění cca v polovině filmu je skutečně hutná záležitost pro otrlé. (12.10.2007)