Zoufalství a naděje

Nemysím si, že by tento film příliš prospěl ani církevnímu ani ekologickému hnutí, ani divákům samotným; rozhodně však marketingu a businessu, které si zde našly pole své působnosti, přestože už i zde se konkurenční prostředí přiostřuje; tak jako v církvi, ekologii i v hledišti. Rev. Ernst Toller a jeho chráněnec Michael Mensana mají mnoho společného, proto si předávají nejen své názory, ale i "sebevražednou vestu", oba jsou na dně. Reverend má, právě v den oslav První reformované církve, tři možnosti volby, které, jak se zdá, zavisí pouze na momentální shodě okolností, buďto se vyhodí (i s předním znečisťovatelem prostředí) do povětří, nebo se stane církevním mučedníkem, nebo se poddá lásce k vdově po Michaelu Mensanovi. O tom samozřejmě nerozhodne sám, to má v rukou Paul Schrader. (30.01.2022)

„NEVÍM, CO BUDE V BUDOUCNU. MUSÍME SE ROZHODNOUT NAVZDORY NEJISTOTĚ. MOUDROST JE UCHOVÁVAT V HLAVĚ DVĚ PROTICHŮDNÉ PRAVDY. OBĚ NARÁZ. NADĚJI A ZOUFALSTVÍ. BEZ ZOUFALSTVÍ NEMŮŽEŠ ŽÍT V NADĚJI...“ /// Hodně filozofování. Reverend Toller vypráví… vede rozhovory… je to vopruz. Nemá to tempo, je to něco mezi artem a malým TV dramatem. Reverend píše deník… nuda. Pocity, myšlenky… furt tak nějak o vůli Boží – bez (zaplať pán bůh) modliteb či kázání. Ekologický varování za pomoci víry… Konec zajímavej – teda aspoň chvíli, ale celkovýmu hodnocení nakonec moc nepomohl. Ledaže by…na základě příběhu otce Tollera církev přestala přijímat dary od lidí znečišťujících přírodu. Aha… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neznám historku, kterou zná každej klerik. 2.) Na pohřbu mi budou hrát tu o fosilních palivech ničících Zemi. 3.) Thx za titule „Parzival“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.12.2018)

“Slow burning psychological drama” v akademickom podaní veterána Schradera ktorý na staré kolená dokazuje že majstrom remesla vždy bol a stále je. Zo spisovateľského pohľadu je to metodicky napísaná dráma s presahom v ktorej logicky možno očakávať odtiene "Taxikára", ale takisto dokonalú hru s diváckym očakávaním a následnou katarziou. Ako režisér Paul exceluje a jeho pozornosť je upriamená prevažne na strohú formu, ktorá v prvom rade stojí a padá na nápaditej práci s kamerou a v druhom rade porušuje pravidlá pridaním prvku ala Tarkovsky a pocitového soundtracku. Samostatnú kapitolu potom tvorí Ethan Hawke a jeho minimalistické herectvo, ktoré presne vystihuje pojem vnútorný boj kde sa navzájom prebíja nádej so skepsou. “First Reformed” je neočakávane komplexným a precízne spracovaným dielom, ktoré obstojí jak v rámci spoločenskej kritiky, tak existenciálnych otázok. (06.05.2020)

Jeden z tých filmov, pri ktorých hrozí, že zostanú nedocenené a ponúka k tomu hneď niekoľko dôvodov. Statický dej, prílišné duchovno, nejasný význam, variabilný výklad....Mňa práve toto všetko na tie dve "nudné" hodiny prikovalo do stoličky. Pre mňa to bola nielen vizuálna, ale aj myšlienková krása, ktorá na mňa z tohto filmu sálala a vyvolala waw efekt, ktorý pri filmoch prežívam skutočne už len málokedy a som si na 100% percent istá, že v krátkej dobe si dám vopáčko. Zúfalstvo a nádej, teda najnovší cz preklad názvu filmu (nazvala by som ho mega spoilerom) by si mali niekoľkonásobne za sebou prečítať všetci, ktorým sa bude zdať, že tento film z nejakého dôvodu nepochopili. (25.09.2018)

Už brzy po začátku je jasný, že tohle točil starej chlap fantazírující o tom, že se zabouchne do hezký mladý holky a ona do něho. A rozuzlení to potvrdilo. Ale těžkomyslný a bezútěšný děj je přece jen ještě o něco pestřejší a složitější. Je to třeba i náboženská agitka, ovšem jenom trochu, protože na nejrůznější palčivé otázky dává Hospodin Bůh reverendovými ústy hodně vyprázdněné a neuspokojivé odpovědi. O něco víc je to ekologická agitka, ale reverendovo náhlé vzplanutí pro mučenou Matku Zemi je spíš způsobeno jeho chlastáním a postupujícím tělesným i duševním rozpadem. A díky skvostně vyšinutému závěru můžu s radostí konstatovat, že je to zároveň i svérázně zábavné drámko s rýsujícími se obrysy antické tragédie. Ale i když jsem se zvrhle těšil na závěrečný ohňostroj, chápu že reverend dal přednost fyzickému teplu před teplem jiným, ta Mary měla něco do sebe... Leckdo může namítnout, že v první řadě se jedná o povrchní a pseudopsychologizující modernu, tvářící se jako hlubokomyslná intelektuálština. Ať si, ale mě tenhle pomalý a zádumčivý film se statickou kamerou a v dnes už archaickém televizním formátu hodně bavil. (03.02.2019)