Režie:
Georges FranjuKamera:
Eugen SchüfftanHudba:
Maurice JarreHrají:
Pierre Brasseur, Edith Scob, Juliette Mayniel, Alida Valli, Charles Blavette, Claude Brasseur, Michel Etcheverry, Alexandre Rignault, Béatrice Altariba (více)Obsahy(1)
Nedaleko Paříže brilantní chirurg Dr. Génessier (Pierre Brasseur) za pomoci své asistentky Louise (Alida Valli) unáší mladé a krásné dívky. Doktorova dcera Christine byla totiž během autonehody znetvořena a šílený Dr. Génessier jí chce za každou cenu díky transplantaci obličeje dát šanci na normální život. (Chatterer)
Videa (1)
Recenze (49)
(1001) Ó můj bože, tak na tuto pohádku jsem nebyla v žádném případě připravena. (Hudba!) Během sledování jsem myslela na Spoorloos, další takový z kategorie filmů, které mi stačí vidět jednou a potom už se k nim nikdy nevrátit a přesto o nich navždy budu prohlašovat, že jsou moje nejoblíbenější. Oba filmy mají společné to, že navzdory svému "žánrovému zařazení" nijak nepoužívají zažité konvence a postupy, které jsou s danými žánry vědomě i podvědomě spojované. Vzniká tak výsostně nadskutečný, nadpozemský, nadčasový zážitek. A nakonec ještě musím zmínit Holy Motors, další ze slovy úplně nepopsatelných zážitků, protože teď zjišťuji, že žena s maskou tam odsud (jeden z mých nejoblíbenějších filmových konců vůbec) je právě zdejší žena s maskou Edith Scob. ()
Primář soukromé lékařské kliniky Pierre Brasseur odebírá skalpelem obličeje mladých dívek a snaží se je připlácnout své dceři, oběti autonehody... Inu, mohl to být horror, není to horror a sám sobě škodí tím, že se tak místy přece jen prezentuje. Ze scény, kterou v náznaku zmiňuje EdaS, mi bylo věru nedobře, ale zejména proto, že ve filmu z roku 1960 jsem zkrátka nečekal něco tak explicitního. :) Zbytek filmu je spíš takové kriminální melodrama, kde k frankensteinovskému doktorovi, jeho oddané sekretářce i nešťastné dceři s maskou místo obličeje cítíme víceméně stejnou míru sympatií. Od scénáře detektivkářské dvojice Boileau a Narcejac bych možná čekal nějaké překvapivější rozuzlení (kdo viděl jejich Ďábelské ženy a Vertigo, ví, co mám na mysli), ale jinak je to velice solidní věc s krásnou hudbou a kvalitní herecké výkony jí efektivně retušují nejednu pihu na tváři. Moje titulky najdete zde 70% ()
V Paříži mizí krásné mladé díky. Policie důvod nezná. Divák ví ale důvod hned. Precizní chirurg Dr. Génessier(Pierre Brasseur) za pomocí své asistentky Louise(Alida Valli) unáší dívky za jistým účelem. A tím je transplantace tváře pro jeho dceru která je „znetvořená" po autonehodě. Chce jí tak o5 navrátit její krásu a dodat jí z5 chuť do života. Ať to stojí co to stojí. Toť ve zkratce příběh. Žánrově jde o psychologický drama samozřejmě laděno hororově. A i proto je tenhle snímek zařazen v knize Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete od Steven Jay Schneidera. Film to má u mě za 4hvězdy ()
Zvláštně ponurý snímek (byť se většina neodehrává za tmy, ba i pohřeb je sice na mlžném hřbitově, ale scéna je v mléčných, pro oči až nepříjemných tónech) má nakročeno do více žánrů - kriminální, mysteriozní, thriller, fantastický, gotický horror, drama... Oblíbená postava černých románů - šílený lékař - experimentuje na vlastní dceři. Zaběhnutí psi k děsivým (ovšem dnes už reálným) pokusům nestačí, a tak se začnou ztrácet světlovlasé modrooké dívky. Na svou dobu poměrně krvavá operace i naturalistické zobrazení útoku rozzuřených psů (zdá se, že dablér natáčení nepřežil...). Gotický hrad představuje temná vila s labyrintem podzemních chodeb, kde číhá smrt... Obeznámený divák si jistě vybaví wallaceovky, dr.Mabuse či německé expresionistické filmy z 20.let. Přes četné postupy strašidelného žánru skrývá v sobě film i velké osobní drama dívky, která ztratila tvář a která stále balancuje mezi přijetím otcových experimentů (co přinášejí oběti) a jejich odsouzením. Snímek postupně směřuje ke zkáze a cestě do zatracení.... ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $58,565║Tržby Celosvetovo $-║ Asi som čakal viac ale už ako je zvykom u podobne ladených filmov z Európskej horrorovej produkcie(hlavne Taliansko myslím), opäť tu citeľne chýba lepšie vykonštruovaný príbeh, dej sa snaží ťažiť len z nechutných pytvačiek, rozmazaných obrázkov a domýšľania diváka, dobrého napätia len minimum, dlhých naťahovaných záberov dosť ale aj tak utečie to rýchlo ako voda a po filme ani neviete aká podstata tohto diela mala byť, nič konzistenčné a ucelené to fakt nedá. /videl v kine: 50%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) ()
Galerie (75)
Zajímavosti (5)
- John Carpenter naznačil, že film inspiroval myšlenku nevýrazné masky pro postavu Michaela Myerse v Halloweenu (1978). Carpenter vzpomíná, že filmový štáb neměl žádné peníze na výrobu masky. „Původně byla napsána tak, jak ji vidíte, jinými slovy, je to bledá maska s lidskými rysy, téměř bez rysů. Nevím, proč jsem to napsal, proč jsme se tak s Debrou Hill rozhodli, možná to bylo kvůli starému filmu Oči bez tváře.“ (Eldrick)
- Na filmovom festivale v Edinburghu v roku 1960 omdlelo počas premietania, kedy sa na plátne objavila scéna operácie, sedem divákov. Režisér Georges Franju to okomentoval slovami: „Teraz už viem, prečo Škóti nosia sukne." (ambron)
Reklama