Interview s upírem

Nežli horor je tento film spíše netradičním a místy dojemným vyprávěním o životě a utrpení v zajetí nesmrtelnosti, které je naštěstí podáno dostatečně poutavě, aby divák neměl nejmenší problém s dvouhodinovou délkou. Jestli někdo očekává mrazivý nekompromisní horor se spoustou lekaček, tak je tu opravdu na úplně špatné adrese. Interview s upírem má sice velmi zvláštní a chvílemi trochu ponurou atmosféru, ovšem hlavním účelem rozhodně není vyděsit k smrti. Režisér se svou myšlenkou spíše hodně sází a spoléhá se na emotivní projev jednotlivých herců, který je bez vyjímky úžasný, ať už ďábelský Tom Cruise, trpící a vzlykající Pitt nebo malá a neuvěřitelně přesvědčivá Kirsten Dunst, a který dělá z tohoto snímku tak noblesní a vyjímečnou podívanou. (03.08.2011)

Nemohu si pomoci, nudilo mě to. Interview řadím mezi lepší z těch upírských filmů, které znám, ale zase taková pochvala to díky všem těm Bladeům a Draculům 2000 není. A upřímně mě to mrzí. Mrzí mě to kvůli nápadu ukázat upíry jako živé (brát s rezervou) a cítící bytosti, který vůbec není marný. Mrzí mě to kvůli nesporné atmosféře celého filmového zážitku. A mrzí mě to kvůli hercům. Rozhodně se nemodlím a nepálím kadidlo před plakátem Toma Cruise, ale jeho kreace mefistofelského Lestata s tvářičkou zlatovlasého cherubína opravdu vyvolává příjemné zastuzení v zátylku. Kirsten Dunstová předvedla jako další anděl s podobou panenky a duší nepoměrně starší a ďábelštější jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké znám. Trochu jim to kazí Brad Pitt, ale dost možná je to dané patetismem jeho role. Naproti tomu Banderas a Rea předvedli na malém prostoru velké divadlo. Doslova, Théatre des vampires z vás...řekněme vysaje všechny síly. Naneštěstí nic z toho neuchrání snímek před dilematem, s nímž si Jordan ani Riceová nedokázali poradit, totiž směstnat všechna témata a příběhy na plochu celovečerního filmu srozumitelným způsobem. Výsledkem je dojem neskutečné rozvleklosti (opravdu jen dojem, spousta filmů je podstatně delší než dvě hodiny), nemožnosti pochopení hrdinů a jejich pohnutek (Pittův Louis v tom obzvlášť vyniká a divák má nejednou chuť na něj zahulákat: "Tak co vlastně chceš?") a povrchnosti, protože vecpat do dvou hodin příběh odehrávající se od svůdné frankofonní dekadence neworléanské smetánky přes pokryteckou střízlivost 19. století k přemodernizované současnosti, příběh tápající, váhající a nerozhodné lidské duše, příběh o hledání cesty mezi životem, smrtí, zatracením a spasením, příběh lidství a zrůdnosti, lásky a zabíjení, požitkářství a zapomnění, děsivé síle smrti a mnohem děsivějším prokletí nesmrtelnosti, to snad ani není úkol pro smrtelníky. Takhle zůstává divák navnaděný a neuspokojený, protože se mu lahůdkou svůdnou jako pro upíra tepenná krev panny z vyšších kruhů jen zamává před nosem a bez ohledu na to, že triu Cruise, Pitt a Banderas by asi leckterá nastavovala krk dobrovolně, z nás Interview nic moc nevysaje. Měla bych pro potenciální scénáristy a režiséry podobných témat, případně dalších knih Riceové, jeden mírně heretický návrh - co to příště zkusit s televizním seriálem? (01.08.2007)

Takže horor to není, čekal jsem horor možná proto trochu zklamání, ale určitě to vynahradil vynikající Brad Pitt a Tom Cruise. Kirsten Dunst byla v originálním znění docela otravná aspoň pro mě a sem tam mi trhala uši. Dobré drama s prvky thrilleru/hororu, hustá atmosféra, povedená výprava, působivý soundtrack a další a další klady…. 8/10* (09.01.2008)

Když tenhle film dávali 14-15 let zpátky poprvé v televizi, usedala jsem do křesla s mírným pocitem odporu - čekala jsem dle názvu nějakou přiblblou komediální taškařici. Aspoň se podívám na hezkého chlapa, utěšovala jsem se (nemyslím tu mrňavou inkarnaci americké arogance, ani v té době pro mě neznámého Antonia B.). A pak jsem dvě hodiny bez dechu zírala s očima jak od manga animátora, naprosto pohlcená atmosférou i příběhem, ba ani ten Cruisovic Tomík mi nevadil. S odstupem času už to tak nekriticky nevidím, film se místy táhne jak chrchel po zdi a patosu je taky přes rozumnou míru, ale z nostalgie a pro ten úžasný první dojem ponechám hodnocení na nejvyšších postech. Současné filmy mají smůlu, že už není tak snadné mě okouzlit, jako když mi bylo **náct. 90% (70% z pohledu cynické stařeny;-)) (20.01.2011)

Gotické horory mají své kouzlo, to jenž nejde slovy pospat a duše s ním je v podivné symbióze. Neil Jordan prokazuje svou schopnost vypravěče v každém záběru, při každém vašem nádechu. Výpravná, pompézní podívaná, notně zahalená do hávu depresivní nálady. Vše ještě dokreslují velmi temné a chladné kulisy. Po výpravné stránce jest film naprosto dokonalý, svazuje diváka neviditelnými lany emocí a prostupuje jím až do hlubin jeho podvědomí. Démoničnost Brada Pitt, to s jak temnou elegancí kráčí dějem, to silné upírské charisma jenž vystupuje z obrazu, to je až neuvěřitelné. Tom Cruise se svou gotičností mírně zaostává, i když jeho role má svojí hloubku. Roztomilá, avšak ve své podstatě nepříjemná mladá dáma v podání Kirsten Dunst je tak zvláštním protipólem ku dospělému upírskému já. Ten jenž mi jeho role přišla přinejmenším zvláštní, tím jest Antonio Banderas. Jeho jižanský náboj mi do toho chladně depresivního prostředí příliš nezapadal. Ovšem nejen obraz navozuje tu správnou podivnou atmosféru, ale i hudba Elliota Goldenthala, chorální mužské sbory, depresivní tóny jakoby z hlubin lidského myšlení a chápání. Novela Anne Riceové přináší jiný pohled na upírské legendy, jiný než na hraběte Draculu, v něčem více a v něčem zase méně originální. Co filmu chybí? Jediná věc, schopnost zarýt se pod kůži diváka, ta schopnost jež mají mnohá nezapomenutelná hororová díla, ta schopnost co z nich dělá něco nezapomenutelného. Ovšem spíš než hororová děsivost je tu ponurá poetičnost, takže se vlastně ani není čemu divit. Zkrátka typický Neil Jordan. (23.08.2004)