20 milionů mil od Země

Na Zemi s posádkou rakety dorazí vesmírný šmejd, šmejd z Venuše. Protože se raketa při návratu domů poškodila během srážky s meteoritem, zřítí se do moře nedaleko jedné sicilské rybářské vesnice. Přežije pouze jeden astronaut, bohužel organický vzorek z Venuše se dostane do nesprávných rukou. Postupně z něj vyroste obří kreatura připomínající dinosaury. Příběhově nic výjimečného, film má ale jiné kvality zjm. pro fanoušky starých sci-fi filmů. Kreaturu totiž rozpohyboval trikový mág R. Harryhausen (Souboj titánů, Sindibádova sedmá a následně zlatá cesta ad.). Zadní projekce sice působí mnohde rušivě, pokud však dojde na akci, dá se odpustit. Zúčtování se psem, napadení farmáře, souboj se slonem a následný lov v ulicích, který připomíná kompinaci Godzilly a King Konga, jsou zábavné. Pozorný divák si všimne i detailů, kdy zdánlivě mrtvý ležící slon ještě dýchá. Snímek nenudí, má atmosféru i napětí a nechybí sentimentální milostná vložka, která je na místě. Milovník současných fantastických filmů zřejmě tenhle počin příliš neocení... (12.03.2018)

Jako veliký fanoušek práce trikového mága Raye Harryhausena ( SOUBOJ TITÁNů , ZLATÁ SINDIBÁDOVA CESTA , MYSTERIOUS ISLAND , ÚDOLÍ GWANGI ) nemohu říct, že bych byl zklamán, ale o nadšení také nemůže být ani řeč. Jak už to u něho bývá, některé trikové sekvence byly skvělé, některé slabší, některé dost naivní. Samotné monstrum vypadalo velmi pěkně a jeho interakce s herci v některých sekvencích byla perfektní (např. rvačka s farmářem), ale ty nadužívané zadní projekce byly až příliš okaté a některé opravdu nevypadaly dobře. Souboj se slonem byl vynikající, ale tady zase hodně haprovaly proporce. Zatímco monstrum bylo v tu dobu přibližně desetkrát vyšší než člověk, když se pralo se slonem, byli na tom velikostně zhruba stejně. Tak velikýho slona jsem opravdu ještě nikdy neviděl :o) A nelze nezmínit jednu zajímavost. Zatímco drtivá většina monster-filmů se odehrává na území USA, tady tvůrci zabrousili do Itálie. Snad kvůli tomu závěrečnému vyvrcholení v opticky dobře vypadajícím Colosseu, které se ale stejně moc nepovedlo :o) V rámci žánru průměr, v rámci Harryhausenovy práce taktéž. (10.10.2004)

Vzhledem k Harryhausenově práci asi nepřekvapuje, že monstrum z Venuše nejen podobou, ale i pohyby tolik připomíná Caliba ze Souboje Titánů poté, co Zeus změnil v netvora. Hloupé je, že navzdory okouzlující animaci tu je víc trikových nedostatků než pozitiv: nejen výška příšery kolísá, ale i dálka jejího ocasu je značně nestálá; zadní projekce je skoro v každém záběru, takže žádná iluze, že by monstrum skutečně pustošilo Řím, se nekonala, pár mizerných herců prostě pobíhalo před plátnem, kam byly promítány záběry z italské metropole. A k tomu hapruje logika - víc než jen trošku. Ale to všechno vám může být fuk. Klíčem ke sledování tohoto bijáku je ten malý italský kluk, co donese rosolovité příšeří vejce doktorovi: na podobné filmy je třeba dívat se jeho optikou. Stačí jen sedět, hltat ty nádherné obrázky, třást se napětím nad osudy lidí kolem demolovaného Kolosea a bavit se. Čistá akce, hodně vzrušení, minimum zbytečných dialogů a maximální porce zábavy. Potom nelze být nespokojený. (29.04.2014)

Co si budeme povídat? Kdyby snímek "20 milionů mil od Země" neměl Raye Harryhausena, tak už je dávno v propadlišti dějin. Ani tak se nejedná o něco, co by výrazněji vynikalo, ale animace monstra jsou prostě úchvatné. Ray věděl, jak má svou práci dělat, a nabídl divákovi zase jednou jedinečné záběry, které prostě nikdo jiný tak dokonale nezvládal. Bohužel zbytek filmu je opravdu o ničem. Velká škoda, že nemohl pracovat s lepšími scénáři. (10.12.2013)

Solidní výkon Harryhausena ve speciálních efektech. Animace příšer vůbec není špatná a sehrání s herci třeba ve stodole vypadá fakt přesvědčivě... Na druhou stranu, režisér se s tím moc nepáral a když kácel les, nechal třísky lítat. Hned první scéna: Spadne obří raketa a zapíchne se vzhůru nohama pod úhlem 30°. Po vstupu dovnitř nic vzhůru nohama není, a podlaha je v dokonalé rovině. Navíc je ve filmu jedna z nejnepřesvědčivějších romantických linek, které jsem ve tvorbě z této doby viděl (i v céčkách). (16.02.2012)