Blood Drive

Blbější než fejkovej grindhouse už je snad jen fejkovej grindhouse který svou rádobycoolovostí maskuje filmařskou neschopnost. Blood Drive je jen pozérský konstrukt bez duše který si ale sám o sobě nejspíše myslí, že je projektem revolučním, posouvajícím hranice televizní produkce. Hahahááá-tak to ani hovno.... Příběh o ničem. Protivně se pitvořící Cunningham (který si určitě myslí, že hraje na Oscara) je akorát na facku........ Prostě je to protivná nuda bez koulí a srdce.. (25.09.2017)

Tak nám skončilo nejspíše televizní překvapení roku. A překvapení to bylo vskutku příjemné. Očekával jsem nekompromisní grindhouse svět a to jsem také dostal, ale plus se k tomu přihodil jednoduchý leč fungující kontinuální děj. Svět je vskutku zábavný a sledovat, co si tvůrci připravili pro další epizodu, je nejlepší část zážitku. Samozřejmě musím, stejně jako ostatní, vypíchnout Colina Cunninghama, který ve své roli vyloženě exceluje. Plus zde máme pekelně sexy Christinu Ochou, který sice moc hereckého umu nepobrala, ale i přesto se na ní sakramentsky dobře kouká. Jsem rád, že stanice Syfy po dlouhé době vytáhla nějaký fajn seriál. Od Battlestar Galacticy tu od nich asi lepší kousek nebyl. 1. série= 85% (07.09.2017)

Ta nejvíc sexy modrooká bruneta s lízátkem a teleskopickou řadící pákou, hezounovitý policajt jako od Mattela snažící se dělat všechno podle příručky a jeden z nejgeniálnějších a nejgrotesknějších padouchů Julian Slink. No a kromě jinýho jsou tu zombíci, roboti, šílený amazonky a spousta dalších věcí, který by člověka ani nenapadly. A tím vším se táhne jako nit krvavej závod plnej nabušnejch kár, proti nimž je Upír z Feratu jen neškodná tříkolka. Grindhouse ve svý nejryzejší podobě a pevně doufám, že odsouhlasení druhý řady bude jen formalita. 90% (17.09.2017)

Ani nevím proč mě to baví. Béčkové horory rád nemám a gore tím tuplem ne. Pomáhají zajímavé postavy a až rozmařile komplexní svět, který sice nedává smysl ani v jednotlivostech, ani v celku, ale je tak krásně ujetý, že vždycky překvapí. A pochopitelně pomáhá, že se seriál nebere ani trochu vážně. Občas probleskne stěžejní zápletka, a vždy když se tak stane, tak braková atmosféra vyplivne trochu reality a osudovosti. Ani tohle kupodivu neruší. Asi jako všichni musím vyzdvihnout démonickéko Colina Cunninghama a přidám k němu i neméně skvělou Maramu Corlett. Na tomhle se muselo spoustu fanoušků žánru neskutečně vyřádit. (15.09.2017)

Svět, ve kterém se Blood Drive odehrává, je z některých úhlů pohledu až neuvěřitelně vypiplaný (ty geniální reklamy!), z jiných zase cíleně nedotažený (některé věci se prostě dějí bez jakéhokoliv vysvětlení a logiky), ale hlavně je doslova narvaný nejrůznějšími bizarnostmi a šílenostmi, podávanými s takovou dávkou nekorektnosti, nadsázky a uvědomělého sebeshazování a v takové kadenci, že (pokud přistoupíte na pravidla hry) se při sledování bavíte víceméně nonstop, ale přitom, když se přepne do vážnějšího módu, nevyznívají dané scény sebeparodicky. Ústřední dvojice postav, Arthur a Grace, pak nejsou nijak mnohorozměrní, ale jsou to sympaťáci, kterým se dá fandit; supporting charaktery tvoří neodolatelně ujeté panoptikum (moji favoriti byli Domi a Cliff, ale parádní jsou i Rib Bone, Gentleman, Clowndick a další) a naprostým tahounem je s neskutečným nadšením hrající Colin Cunnigham v roli Juliana Slinka, který je nejdůležitější tváří Blood Drive jak v rámci příběhu, tak i z pohledu diváka. Blood Drive je jednoduše ultimátní pocta osmdesátkovému grindhousu a pokleslým filmovým žánrům obecně (každý díl jinému. např. kanibalové, monstra, amazonky, kyborgové, asian movies, buddy cop movies, etc.). A to i přesto, že ústřední dějová linie moc kreativity a propracovanosti nepobrala (ale nemyslete si, tenhle seriál toto o sobě ví a neustále vám bude se sarkastickým pousmáním dávat najevo, že je to tak schválně v rámci udržení brakové poetiky). EDIT: Po druhém shlédnutí kompletní série jsem z Blood Drive nadšen ještě o něco více, protože lépe vyznívá jeho podvratnost, sebeironie, hrátky s klišé a žánrovými stereotypy a celkově jakási "uvědomělost", kterou geniálně podporuje formát "seriálu v seriálu" se Slinkem jako tmelícím prvkem. Vážně škoda, že tohle uspělo jen u okrajového spektra diváků, a další řady se nenatočily. I když...vlastně to i docela chápu. (07.09.2017)