Každý mladý muž

Kdyby se z první povídky vystříhaly všechny záběry, kde Landovský s Vyskočilem jenom tak někde posedávaj a zarytě mlčej, tak z toho zbyde materiál tak na 5 minut. Málem jsem u toho usnul. Nakonec se spolu nějak začnou bavit, ale celkově je to úplně o hovně. Druhá povídka je o něco lepší. Tam se dokonce i odehrává nějakej příběh a má to i nějakou pointu, ale taky se nejedná o nic, co bych musel vidět znovu. První povídka je tak za 1 hvězdu, druhá s bídou za 3. Suma sumárum 2 hvězdy. (16.10.2013)

Slovy M. Viktoříka z JAR, Izra a Izra a Izrael, já tam nebyl na vojně a nic neviděl...... První povídka byla nuda bez obsahu - chápu, že o tom, jak spolu dva lidi nedokážou mluvit kvůli hierarchickému rozdílu, je asi hlavní myšlenka, ale i tak ji mohl režisér pojmout o kousek zábavnější formou (takže dost často pomohlo kouzelné tlačítko FW). Druhá ze cvičení je trochu živější a tu a tam i vtipná, ale pořád ne dost, abych nepřetáčel. Takže vojín Juráček! Tudy ne! (pozn. komentář od jednoho z uživatelů "esence československé nové vlny" mi přijde docela přesná, akorát já to nemyslím jako pochvalu). (11.08.2010)

Správně autentický filmík... K malé roli bez jemného pacienta přišel Václav Havel tak, že Landovský přišel za režisérem Juráčkem a řekl mu " Vašek nemá na prachy, nedal bys mu nějakou roli, aby bylo na pivo ?" A režisér dal. (01.05.2013)

Mimořádně hloupý film z něhož není ani příliš čitelné, co vlastně zamýšlí. Jestli někdo sveřepě věří, že to má být "obžaloba armády/její oslava", tak by možná neměl hledat skryté poselství. Mám smutný pocit, že i kdyby jste ten film vyklepali vzhůru nohama, tak z něj kloudného nevypadne zhola nic. Náš největší režisérský génius Pavel Juráček tady tvrdě narazil. V povídkovém filmu viditelně povyšuje na roveň scénáře vlastní historky a zasazuje je do (velice mírně řečeno) trochu nesouvislého kontextu. Silnou stránkou Každého mladého muže je delší dobu vystižení protikladů, ale všechna zábava jednou skončí. Když se ukáže prázdnota toho kolem v osudově myšlenkově vyprázdněné závěrečné scéně (nikdo prostě neví, co má dělat), tak i poslední plamínek zhasne. Pavel Juráček byl složitá osobnost a k svým filmům docházel náročnou cestou. Ke Každému mladému muži nepřistupoval s odstupem a navíc několikrát přepisoval scénář. Proto věřím, že ten film se mu jednoduše nepovedl a nehledám vedlejší pomrkávání. Landovský je tady korba a Havel aspoň něco řekne. Ale jako celek? Škoda slov. (01.08.2009)

Satirický (a v každém případě antimilitaristický!) film o vojácích rozdělený na 2 povídky, které společně sdílí určitou absurditu a symboličnost. Obě nabízí i něco k zasmání (i když možná spíš hořkému), ale v tomhle ohledu je to s filmem už poněkud horší. V první povídce jsem se bavil vlastně jenom Landovského mazáckými slunečními brýlemi a Vyskočilovým vzhledem ala mladé ucho, naivní pokusy sbalit onu slečnu byly sice lehce úsměvné, ale bezcílné chození sem a tam mě dost nudilo (jenže to nebyla ta Nuda, která mě posunula k něčemu dalšímu, přestože tak jistě zamýšlena byla). V druhé povídce se sem tam objevila už i nějaká ta vypečenější hláška (vojákův monolog o možném dítěti!), ale samozřejmě vrcholem byla pasáž z taneční zábavy…myslím co do výraznosti, smysl z mého pohledu spíše postrádala (prostě nevěřím, že by se alespoň 1 chlap nezvedl, to už tvůrci dovedli až moc do absurdnosti). Takže satirické nápady kvituju, samotné provedení už o dost méně. Závěrečné hodnocení je pak velkým oříškem, protože ho vidím takřka přesně mezi ¾*, ale nakonec se přece jenom přikloním k nižší variantě, první povídka je prostě slabší. (23.03.2014)