Případ pro začínajícího kata

Převedení Platónovy teorie do propracovaného aktualizovaného podobenství:duše světa je nemocná a ztratila krále (boha), což se odráží v nemocné duši, která ztratila lásku a nahradila jí sexem a kapavkou, a to vše se odráží v uspořádání nemocné polis. Jenže když si duše uvědomí nemoc, stává se případem pro začínajícího kata (začínající katy). Na začátku jsem si sice říkal s Cimrmanem "vy tu máte postav jak na orloji", ale Juráček dokazal každou z nich i na malém prostoru charakterizovat a dát ji hloubku i pozadí. Tak propracované splétání rozličných rovin se vidí málokdy. (08.10.2010)

No z hlediska stranického zájmu to musím naprosto odmítnout... tedy socialistického zájmu, soudruzi... Tfuj! Toto je klasický příklad formalistického obžerství a hlavně, soudruzi! - existencionalismu... A co si budeme namlovat, ten Juráček kolem sebe vrší alegorie, ale jde mu hlavně o zesměšnění naší socialistické společnosti! ... takhle nějak snad reagovali někteří "zodpovědní" soudruzi, když byl tenhle naprosto kafkovsky absurdní, depresivně nepochopitelný, neobyčejný film uvedený do kin. Sled naprosto nesouvislých záběrů spojuje jen čím dál zmatenější a vystrašenější postava Gullivera, která se marně pokouší nalézt nějakou racionální a nakonec už jen jakoukoliv hodnotu, jistotu v onom zoufalém světě. Výjimečný snímek s hereckou smetánkou z Činoheráku, škoda režiséra Juráčka... 90% (20.11.2006)

Nadčasový existenciální snímek s kafkovsky tíživou atmosférou, zbaven dobových odkazů a časových souvislostí útočí na každý totalitní režim. Svět je bizarní a nerozumí mu ani cizinec Gulliver, ani jeho obyvatelé. Existence sebedestruktivní lidské rasy již přestala dávat smysl a čas běží pozpátku. Úžasná práce kamery mi místy připomínala Proces Orsona Wellese a Spalovače mrtvol, k tomu úžasná hra světla a stínu a pohádkové, mystické lokace. Už jak jsem viděla přejetého králíka v manšestrových kalhotách, věděla jsem, že tohle budou sousto pro mě. Jedna úžasná metafora za všechny- král poručí vymyslet počítač na ruční pohon, aby již nikdo nemusel myslet a tento stroj posléze řídila komunistická mašinérie. "Chtěli zapřáhnout dobytče, a já nedopustím, aby tímto strojem točil vůl." 100%. (02.04.2016)

Jeden z nejlepších českých filmů nové vlny 60. let režiséra Pavla Juráčka, podobenství, jež dodnes neztratilo nic na svém kouzle i provedení. Díky určité zásadovosti režiséra Pavla Juráčka se mu moc filmů natočit nepovedlo - znelíbil se totiž svými přímými názory stranické garnituře, takže měl o práci nouzi, a hlavně ve filmařině. Přesto to, co zůstalo, patří k nejlepším českým filmovým dílům, a Případ pro začínajícího kata, jehož prvotní název zněl Krajina vlídných bludiček, pak k vrcholům toho, co u nás kdy bylo natočeno. černobílé podobenství je totiž natolik mnohovrstevné, že si na film můžete dívat stále znovu a vždy objevíte nové roviny a nové myšlenky. Příběh vychází volně z Gullverových cest do Bilnibarni a Laputy. Muž - Gulliver - se podivným způsobem dostane poté, co přejede oblečeného zajíce s hodinkami, do zvláštní krajiny, kde potkává lidi svého mládí. Ti ho však nepoznávají a žijí jiný život. V této krajině jsou i další zvláštní věci, např. se tu jeden den v týdnu nesmí mluvit, aby se nevyčerpal vzduch. Najdeme zde akademii vynálezců, jejichž přístroje na ruční pohon dávají tušit, že zde čas začal běžet pozpátku. Než se mu podaří utéct, zažije ještě mnohé a podivnější příhody... I když zde najdeme hodně paralel vůči tehdejšímu komunistickému režimu, nejde jenom o ně. Díky určité nadčasovosti v dalších tématech (pokrytectví, snobismus, ale i sny, touhy a přání) má snímek co říci přemýšlivému divákovi i dnes. Nehledě na skutečně precizní zpracování, herecké výkony, práci se zvukem, hudbou (najmě tou v pozadí, třeba pokud jde o písničku, zpívanou dětskými hlásky, a její text), kamera našla nejlepší možné exteriéry. (31.03.2012)

Tak do tohohle se nepouštím. Dumal jsem, proč jenom tak málo lidí z mojí topky má film hodnocený, a už to asi vím. Jak je to podobenství, ruce pryč, spálil jsem se už tolikrát. A co tím chtěl básník ehm tedy filmař říci? I kdybyste mě poslali příští víkend volat Hollana, tak vám to neřeknu. Musím hodit nízký. (29.09.2016)