Princ Bajaja

Jedna z vůbec nejlepších filmových pohádek, které u nás vznikly. Typově přesné herecké obsazení (v podstatě převzaté z Markety Lazarové), dokonalá atmosféra podpořená také neotřelým výběrem exteriérů, kostýmy, stavbami a kamerou. Žádné vnější a samoúčelné efekty a ozdoby, vše je podřízeno příběhu a tomu, aby zapůsobil tak, jak má. Všechny scény, které se nějakým způsobem vztahují ke drakovi (nebo tušení jeho blízkosti – křik havranů, vichry) jsou opravdu velmi sugestivní a vzbuzují strach o osud princezny. Vše je zasazeno do „rytířské gotiky“ a tato stylizace je důsledně dodržována a působí velice autenticky a zároveň pohádkově jako oživlé ilustrace ze sto let starých pohádkových knížek. Krátce: čistě natočená filmová Pohádka se vším všudy, z níž by si současní režiséři, kteří se o tento žánr – většinou neúspěšně (s výjimkou „Anděla Páně“ ) - pokoušejí, měli vzít příklad! (22.08.2010)

Moc se mi to nelíbilo, ani ne to že to bylo takové ponuré, ale prostě tuhle pohádku jsem nikdy moc nemusela ani v knižní podobě a teď, když jsem ji viděla ve filmové, tak taky ne. Hned první, co mě udivilo, jak mu nebylo divné, že ten kůň mluví. To je asi normální, když se bijete před hostincem, že na vás kůň promluví "naskoč si" a odveze vás. Ok. Další věc. Ha a pak že dřív to nebylo jako dneska... znala ho - no znala je silné slovo - potkala ho před dvěma minutama a už by ho políbila, kdyby je nevyrušili.. to je úplně stejné jak dnešní omladina (jsem sice zhruba stejně stará, ale baví mě používat slovo omladina :D) na diskotéce, nebo snad ne? Akorát že nehrají slepou bábu, ale tanec zvaný ochmatávačka. Další fakt. Odkdy ženské v této době (pohádkovostředověké samozřejmě) mohly nosit legíny aka kalhoty a být oblečené jako panoši? Ten souboj s drakem byl každopádně nejubožejší a nejnudnější, jaký jsem kdy viděla. Nekonečné obsakakování draka na koni jak na oslu a ani se nestrefoval. Všimli jste si taky, že evidentně neuměl zacházet s mečem, když ho furt držel za ostří anebo jako obrannou kládu? No a nejvíc mě dostal závěr, kdy zcela radikálně, bez debat je hned popravili hozením ze skály... a házeli je všichni - kuchtík, voják, služka... hodně razantní. (26.01.2014)

Velice temná, brutální a strašidelná pohádka s nádhernou princeznou, s opravdu odpudivým zloduchem (asi nejodpornější padouch v dějinách naších pohádek s geniálním dabingem P. Čapka) a děsivým drakem (opět geniální tah s jeho podobou-sice po technické stránce hodně zestárl, ale jeho podoba je dokonalá). (06.05.2009)

Jako malé dítě jsem si u téhle pohádky málem ucvrnkl strachy, když se měl na scéně objevit drak. Raději jsem zavřel oči, abych jej neviděl. Když jsem pak pohádku viděl o mnoho a mnoho let později znovu, tak jsem zase zavíral oči hrůzou, ale ta hrůza pramenila z toho, že figura draka byla opravdu jen úděsná loutka, nic víc. (05.04.2003)

Nebýt toho nepříliš povedeného loutkového draka, byla by to výborná, místy skoro akční, a svým téměř syrovým nádechem netradiční pohádka. Od úvodu, kdy princ zamkne prázdný hrad, strčí klíč pod rohožku a s uzlíčkem přes rameno vyrazí do světa, po závěr, kdy jsou padouch i jeho banda bez milosti naházeni přes hradby do strže. Působivá atmosféra, dobře gradující boj dobra se zlem vedený hned v několika rovinách, nechybí na pohádku poněkud kontroverzní momenty (bičování koně), a navíc fajn princ, který konečně nevypadá jako typický zhýčkaný hezoun. (29.09.2011)