Co jsme komu zase udělali?

Svižný Christian Clavier a svižná komedie, ve které nechybí situace, které si dělají srandu: z židovství a klišé o obchodování, z lesbické lásky, z černošské zarputilosti, z muslimství, z nordic - walkingu, z plivání na zem, z francouzského labužnictví, z Shakespeara, respektive z Othella. Vlastně docela odvážný film s milou a vlasteneckou pointou. Merci. Dobře jste nám to zase natočili! (28.02.2019)

Byť se můj komentář , k prvnímu dílu může zdát sušší, tak sem se opravdu bavil a i to poselství ocenil, které tam bylo navíc dáno dost dobře a nepůsobilo to jako pěst na oko. A u dvojky se mírně, ale opravdu mírně recykluje nápad z jedničky, byť je zde i nová příběhová linka. A opět je to velká legrace, možná dokonce i větší než u jedničky, některé vtipy či trolling postav, je zde úplně špičkový. Tvůrci se zde víc odvázali a vstupují do dosti citlivých vod, ať už jde o humor, nebo o stav ve světě, vše je ale dost dobře a hlavně inteligentně zpracováno. Takže tady velká spokojenost a komu se líbila jednička, tak dvojka se bude líbit také, pokračování je holt vždycky lepší. (05.03.2019)

Pohádka o tom, jak mohou různé sexuální orientace, rasy a kultury žít krásně pohromadě v prosluněné Francie. Já bych si také přál, aby lidé k sobě byli slušní a ohleduplní bez ohledu na barvu pleti, vydělané peníze a sociální statut, jenže tak to prostě nefunguje. Nefunguje a nikdy nefungovalo. Zvláště pak ve Francii. Asi proto točí tyhle filmy, kde chtěj na chvíli věřit v opak. Celý film je tak unylý a nudný. Posledních pět minut je tak sladkých, že se z toho člověk skoro až dáví. (31.08.2019)

Film režiséra Philippeho de Chauverona z roku 2019 je priamym pokračovaním snímky Qu'est-ce qu'on a fait au bon Dieu?, ktorá uzrela svetlo sveta päť rokov predtým. Príbeh sa znovu zameriava na manželskú dvojicu Verneuilovcov (Christian Clavier a Chantal Lauby), ktorých štyri dcéry sa vydali za mužov rôznych pôvodov. Z pohľadu námetu sa toho v pokračovaní príliš veľa nemení. Opäť dominuje pohľad na modernú francúzsku spoločnosť, spolunažívanie rozdielnych rás, vierovyznaní a národností, ktoré je s humorom konfrontované s predsudkami a konzervativizmom, reprezentovaným práve spomenutou manželskou dvojicou. Gro príbehu je síce tentokrát vystavané na tom, že dcéry Verneuilovcov chcú so svojimi partnermi opustiť Francúzsko, pričom oni sa im v tom snažia zabrániť ukazovaním všetkého skvelého v krajine, čo opúšťajú, ale dominantný zostáva najmä prvok uvedenej konfrontácie. Humor, ktorého tu v porovnaní s prvou časťou nie na oko ani viac ani menej, dokáže diváka niekoľkokrát úprimne pobaviť. Výborné sú napríklad scény s afganským utečencom Arashom (Hedi Bouchenafa) či z čínskej ambasády. Z pohľadu celkovej originality toho však toto pokračovanie príliš veľa nového neprináša. Dá sa povedať, že prakticky nič. Paradoxne to však na jednu stranu nevadí, na tú druhú nemôže mať divák veľké očakávania. Qu'est-ce qu'on a encore fait au bon Dieu? sa dá do istej miery označiť za film, ktorý sa snaží "vydojiť" z popularity svojho predchodcu čo možno najviac. Ak na tom však v tomto prípade nie je ani lepšie ani horšie humor - základný stavebný kameň tejto aj iných komédií - nemôže na tom byť lepšie ani horšie ani film čoby celok. A veruže nie je. O de Chauveronovom pokračovaní možno povedať, že je príjemným priemerom s viacerými skutočne zábavnými momentami. Moderná komédia vkusne "rýpajúca" do súdobej (2019) francúzskej spoločnosti a mentality. (14.11.2022)

Oproti jedničce došlo k obrovskému propadu v kvalitě. Přes lehké téma snímek pokulhává a táhne se do očekávaného finále jako porouchaná lokomotiva. Pointy jednotlivých vtípků jsou jasné ještě před jejich vyřčením a nebo jsou tak nezajímavé, že prostě nestojí za řeč. Velebení Francie je totální trapas. Čína lepší, tak čau. (06.04.2019)