Čekání na déšť

Kachyňa by dokázal úspěšně zrežírovat snad i nepopsaný list papíru. Scénář Karla Čabrádka zachycuje všední prázdninovou šeď uprostřed panelákového sídliště pohledem dospívající hrdinky. Poetické ladění je skvěle doplněno hudbou Zdeňka Lišky - ta navozuje chvílemi radost, chvílemi smutek. (26.04.2010)

Určitě nepatří k nejlepším Kachyňovým kouskům, nicméně malá Dita Kaplanová je skvělá a vyvažuje trochu ten příběh tak trochu o ničem. Ovšem pokud tu připadá někomu něco pedofilní, tak má tyhle sklony sám nejspíš, nečíst to tu u někoho, nic podobného by mě v souvislosti s tímto filmem vůbec nenapadlo. Mimochodem hudba mi už od začátku hrozně připomínala motivy z Majora Zemana a ejhle on tu hudbu taky dělal mistr Liška - a čistě náhodou se obojí natáčelo ve stejném roce zhruba. Náhoda? Možná se mu k Zemanovi nechtělo vymýšlet nic nového...Což bych asi pochopil :o)) (07.11.2019)

Místy docela slušně pedofilní záležitost. Ve Vatikánu bude tenhle film asi velkej šlágr. Nechápu proč muselo být tolik záběrů pod sukně desetileté holčiky. Jo kdyby to byla dvacítka, třicítka, zachovalá čtyřícítka neřeknu ani popel, naopak šup s jednou kamerou pod sukně, ať má děj filmu pořádný grády, ale desítka ? Naštěstí je samotný film vynikající, hodně depresivní kávička. Rozvedený rodiče dopřáli svý malý dcerunce vskutku neortodoxní prázdniny. Rozpálené vylidněné pražské sídliště, slepec, nešťastně zamilovaný voják, kamarádi u babiček nebo u mořej a na sídlišti zbyl jen nějakej pihovatej nedodělek s hadicí. Takový léto prožívala dvanáctiletá Alenka. Prala se s tím princezna statečně, ale ta smutná osamocenost, která z filmu šla, musela bejt cítit až k Barakovi Obamovi do Bílýho domu. (01.02.2010)

Poetické dospívání uprostřed panelákové džungle aneb realita šedého všedního dne dob minulých. Líná ospalá nuda, jež se však nedala vyplnit mobilem, notebookem ani playstationem, a tak bylo třeba něco podnikat. A ono to vždycky nějak šlo, děcka, víte.  Ach, jo. Už jen za tu nostalgickou pecku, kdy jsem měl chuť se projít a jen vzpomínat, bych pálil plný počet.  Kachyňova filmová básnička o probouzení sexuality, kde jen dobytek (nebo Enšpígl:-) hledají a nachází pedofilní porno.   Takže ten plný počet. (24.11.2022)

Zdálo by se, že panelákové sídliště a poezie se příliš k sobě nehodí, ale Kachyňa tu poezii dokáže vykouzlit i v tomto prostředí. Námětem i zpracováním se mi určitě líbil o něco víc, než předchozí režisérův snímek z "panelákové džungle" Smrt mouchy (1976). Jednoduchý děj o samotě holky a jejím týdnu (spočátku) plném nudy ve filmovém výsledku rozhodně plný nudy není. :) Je jako jindy plný jedné křehké dětské duše, její citových dobrodružství a prvního lásky vzplanutí. Je zábavný (třeba díky fiktivním telefonátům, které Alenka sama doma přes telefonem ke zvonku pořádá nebo úvodní parodii na tehdy hodně populární Naďu Urbánkovou), také poeticky dojemný (třeba díky jedné z dějových linek o Alenčině vztahu k slepému pánovi a jeho fence Zoře) a ač jsem ho viděl poprvé až dnes, občas mně u některých momentů provázela i nostalgie. Čekání na déšť asi nezařadím úplně k vrcholům Kachyňovy tvorby, ale rozhodně se mu i tento kratší film hodně povedl, krásně jsem si u něj oddechl a nejen na konci mne doslova zahřál pozitivním dojmem. *** Ve většině filmů z éry 70. let Kachyňa vytvářel za pomoci Zdeňka Lišky originální tvůrčí momenty ve znamení hudby, tentokrát sáhl po klasické jazzové melodii svatého pochodu a krásně ním do rytmu ozvučil všechny Alenčiny projížďky z bytu, které už samy o sobě vytvářejí zajímavý příběh na pokračování... jenom ta původní Liškova hudba (tentokrát v tanečním stylu z konce sedmdesátek) mne tentokrát výjimečně nenadchla. 85% (08.09.2020)