Čekání na déšť

Kachyňa by dokázal úspěšně zrežírovat snad i nepopsaný list papíru. Scénář Karla Čabrádka zachycuje všední prázdninovou šeď uprostřed panelákového sídliště pohledem dospívající hrdinky. Poetické ladění je skvěle doplněno hudbou Zdeňka Lišky - ta navozuje chvílemi radost, chvílemi smutek. (26.04.2010)

nepříjemné pocity nudy a marnosti, dost možná vyvolané účelně, mezi paneláky působí jako klec v kleci... prakticky nulový dějový posun, letní prázdninový příběh stojí paradoxně na bodu mrazu a lebedí si sám ve své samoúčelnosti. coby obraz doby je to ale patřičně výstižné a málokomu asi srdce zaplesá při pohledech na megatuny panelů. nicméně tahle hodinka se stala spíše toužebným čekáním na konec... 40% (23.07.2011)

"Co se děje? Vojín Suchan je jak motyka..." Skvěle natočená hmatatelná nuda v betonové šedi rozpálené letním sluncem. Dobře se na to dívá nejen díky nápaditým záběrům, ale i (nebo možná hlavně) díky hlavní hrdince. A to teď nemám na mysli její krátkou sukýnku. Dita Kaplanová hraje naprosto skvěle a nenechává si od ostatních herců uzmout ani kousek svého hereckého prostoru, přestože se kolem ní objevují pánové Somr, Řehoř, Trojan, nebo Bartoška... (20.09.2016)

Vyrůstal jsem v 70. letech na sídlišti, prázdniny tam tehdy vypadaly přesně takto, a kdo utekl, rozuměj kamkoliv odjel, ten měl vyhráno. Takže atmosféru opsali velmi věrně, malá Dita Kaplanová to zahrála přesvědčivě, ale nebylo to moc o ničem, stejně jako socík, kterej to vystihovalo div ne dokumentární formou. Takže žádná velká hitparáda, ale úplně bych to nezatracoval, je to z jistého úhlu pohledu dobová výpověď. (09.03.2016)

Pamatuji ty doby kdy nastaly prázdniny a já uvízl v Praze. Mezi očekávanými týdny na táboře, u babičky na venkově atd.. jsem byl uvězněn v rozpáleném městě. To se svými vyhřátými domy a ulicemi žhnulo a tenhle film mi tu dobu nesmírně připomíná. Pamatuji se i na výstavbu Jižního města. Jen paneláky, jejich skelety, hromady panelů, suti, armatur, hluboké výkopy a kolem zem pokrytá hlušinou s kamením, kde jen sem tam vyrost odolný bodlák... Film tuhle prázdnotu kterou opuštěné dítě, kterému všichni odjeli vnímá dvojnásob zachytil skvěle... Ten vlnící se vzduch nad ipami potaženými střechami paneláků se všemi těmi hromosvody a komíny... Zároveň jsem si ale uvědomil, že i skvěle zachytil architekturu své doby. Některé záběry byly opravdu zajímavé. Všechny ty průhledy přes paneláky, průchody, lávky... Stanice metra C - Gottwaldova (dnes Vyšehrad). Už jsem zapomněl jak šíleně červený byl strop v Praze na Hlavním nádraží.... Kaplanová hrála velmi pěkně a za ten tanec na střeše dávám o hvězdu víc. Tři kamínky. * * * (22.06.2014)