Čekání na déšť

Původně jsem měla v plánu napsat něco o tom, jak poeticky je film natočen, ale to bych se dostala úplně někam jinam, než bych sama chtěla. Je až zarážející, jak příběh z jednoho rozpáleného pražského sídliště působí na diváka. To beru jako jeho velké plus. Tu nudu, kterou se Alena snažila nějakým způsobem zaplašit a depresívnost paneláků jsem cítila taky. Trošku nereálná mi přišla scéna, kdy Laďka Kozderková dá své dceři stovku, aby si šla koupit nové plavky. Prodavačkám vůbec nepřišlo divné, že tak malá holka si jde do obchoďáku sama koupit plavky a má u sebe takové peníze. (25.01.2010)

Chlapci! No co to je? Přání otcem myšlenky. Tento film velikána Kachyni není o tom, dívat se školačkám na kalhotky. Dětská herečka Dita Kaplanová se tam prostě přirozeně pohybuje a tím pádem je jí do rozkroku vidět poměrně často. Je to spíš výpověď doby, pražského rozpáleného a tedy opuštěného sídliště a tedy kurva šedého sídliště. Kolorováno skvělou kamerou, kolorováno i skvělou hudbou Zdeňka Lišky. Zdeněk Řehoř, stabilně hrající komunisty a přicmrdovače režimu si tam střihl roli krásného slepce. Někdy i zdecimovaný voják socialistické armády najde přítelkyni v malé holce. Myslím, že o tom je tento příběh. A o snění. (24.02.2011)

Karel Kachyňa se evidentně za svoje pedofilní choutky nestyděl, takže záběry na Ditu Kaplanovou ve spodnim prádle, v plavkách a nebo aspoň na její nohy vykukující z pod sukně zaberou značnou část filmu. Pro pedofily je to asi super, ale já z toho byl poněkud rozpačitej. Nic proti mladýmu masu, ale 12 let je fakt málo. Jinak film je o tom, že 12-letá holka se v létě nudí uprostřed sídliště (tušim, že jsou to Bohnice) a sblíží se s jednim vojákem ze sousedství, kterej je zrovna na pár dní z vojny doma. Vztah mezi nima je takovej dost podivnej a v jednu chvíli jsem už myslel, že jí vojín Suchan bude chtít přefiknout, když žadonil o její fotku. (26.12.2010)

"Co se děje? Vojín Suchan je jak motyka..." Skvěle natočená hmatatelná nuda v betonové šedi rozpálené letním sluncem. Dobře se na to dívá nejen díky nápaditým záběrům, ale i (nebo možná hlavně) díky hlavní hrdince. A to teď nemám na mysli její krátkou sukýnku. Dita Kaplanová hraje naprosto skvěle a nenechává si od ostatních herců uzmout ani kousek svého hereckého prostoru, přestože se kolem ní objevují pánové Somr, Řehoř, Trojan, nebo Bartoška... (20.09.2016)

Opuštěná Alenka na rozpáleném opuštěném sídlišti. Druhá polovina filmu je o dost radostnější a nadějeplnější. Zvlášť taneční číslo na střeše, to si skoro nezadá s bájným výstupem z Mary Poppins. :) Alenka postupně slevuje ze své platonické lásky k čím dál mladším (a srovnatelnějším) adeptům, až na ni nakonec zůstane ten, kým zprvu pohrdá, aspoň jako parťák. Jediným vždy spolehlivým přítelem se tak ukazuje pes - jako je tomu i v životě. Kde jsou ty doby, kdy se děti mohly potloukat samy po sídlišti, po střeše, navštěvovaly sousedy, samy s nimi zapředaly hovor... ale je možná až s podivem, kolik měla volnosti, že se jen tak mohla sebrat a jet s vojákem na nádraží (díky tomu je vidět staré metro, které tehdy brázdilo Prahu teprve čtyři roky). Vojín Pavel na střeše poslouchá reportáž z nepovedeného utkání fotbalové Sparty a komentátor zmiňuje i Chovance - patrně jde o Jozefova strýčka Františka, který svého synovce v roce premiéry filmu na Letnou přivedl coby osmnáctiletého benjamínka. Duet "Ach, ta láska nebeská" slavil tehdy pět let existence. (06.02.2017)