Hrůza na jevišti

Bezvadný slasher z jevištního prostředí na italský způsob. Rozjezd je celkem klidný, nikam se nespěchá a pečlivě se buduje atmosféra. Ale pak to přijde ... a uprostřed uzavřeného divadla se rozehrává krvavý boj o přežití. Ztvárněná maska vraha je zajímavá a jsem spokojený i s celkovým arsenálem smrtích nástrojů. Od krumpáče přes vrtačku až po motorovou pilu. To tvoří vskutku dobrou zábavu a hlavně zamezí jednotvárnému způsobu zabití. Závěrečná část už jen potvrzuje kvality a především expozice mrtvol, s vrahem v křesle uprostřed, je jednoduše poezie. (28.03.2009)

Žiadny z hororových subžánrov, nie je tak primitívne uvrieskaným, ako talianske Giallo (neskutočne to miestami lezie na nervy). Remake z 50’ rokov, ale dopadol presne tak, ako som očakával. Nebyť na vtedajšiu dobu, solídne stvárneného násilia, už človek nad obdobným počinom, len mávne rukou. Správanie postáv idiotské, dialógy “begginer”, skrátka na rozdiel od Hitchcock-ovho originálu, nič zo skutočného filmárskeho umenia. Pozerať sa nato dá, aj to miestami baví, no toto ohúri len nadšenca či “momentálne mentálne“ nastaveného diváka. A treba dodať, že hlavne “skromne”. (23.10.2018)

....to nejlepší v Delirii odtajnila až druhá půlka (nepočítam-li skvěle nasnímaný fragment krumpáče v tlamě) dmýchána krvelačnými rejdy vraha, která poskytla divákovi téměř dokonalý zážitek (fantastická scéna s čančáním mrtvol za doprovodu majestátní hudby a poletujícího peří mně odrovnala) ... snad tuto slavnou eleganci ocení i filmové obecenstvo, jehož zažitý způsob hodnocení horroru je "bál jsem se = naperu 5*, a naopak nebál = blbost".... italské direktorské kapacity soaviho formátu na logice nikdy moc nelpěly, měly prostě rády krev.... 10/10 To nejlepší co žánr slasher může nebídnout. (17.11.2008)

Lehké zklamání. Všechny propriety správné vyvražďovačky na svém místě, o to ne, ale možná kapku až moc nesympatičtí herci či směšná maska vrahova, nevím. Přitom většina vražd byla provedena grandiózně a rozmanitým způsobem, a to mi často u slasheru bohatě stačí. Argentův žák mi však pro tentokrát hororový orgasmus nezpůsobil, raději vždy sáhnu po Děsu v opeře, mistrovu kusu ze stejného prostředí. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (05.04.2015)

Najviac sa mi páčila humorná stránka filmu, tá vyškrtla všetky nedostatky, ktoré film mal a dala mu nový rozhľad, vďaka čomu som si film mohol bez problémov užiť a zabaviť sa dokonca aj v nočných hodinách, kedy zvyčajne pri hororoch zaspím nudou. Fajn mix slasher/giallo žánrov, ktorý funguje ako má, aj keď svoj režisérsky um Michele Soavi plne rozviedol až v Dellamorte Dellamorte. (18.04.2021)