Hrůza na jevišti

Od hrůzy na jevišti jsem očekával další kvalitní italské giallo. Tím, ale tento snímek vůbec není, jedná se o klasický slasher, ale s velkým S. To co "soví" zabiják předvádí, to se jen tak nikde nevidí. Vraždy jsou opravdu brutální, krví se nešetří. Bohužel na mě z filmu nedýchla atmosféra, k tomu mi jen vraždy a šílená hudba nestačí. Dle mého názoru Soavi ukázal, co v něm je až v Dellamorte Dellamore. (02.04.2009)

Kombinácia gialla a slasheru obsahuje veci kladné aj záporné, čo dané žánre obsahujú. Parádne prostredie divadla a jeho zákulisia, krvavé mordy, ale aj nesmierne tupé postavy a ich extrémne nelogické rozhodnutia. Predovšetkým vo finále sa ako final girl, tak vrah, chovajú tak dementne, že to Soavi a Eastman proste nemohli myslieť vážne. Potom tu máme kľúč, ktorý treba otočiť v zámku asi desaťkrát a políciu, ktorá iba sedí v aute a nič nerobí, pretože vedenie im nenariadilo byť na mieste činu, ale vonku v aute. No a tak ďalej, a tak podobne. Ale zábavné to je, o tom žádná. (15.11.2021)

Žiadny z hororových subžánrov, nie je tak primitívne uvrieskaným, ako talianske Giallo (neskutočne to miestami lezie na nervy). Remake z 50’ rokov, ale dopadol presne tak, ako som očakával. Nebyť na vtedajšiu dobu, solídne stvárneného násilia, už človek nad obdobným počinom, len mávne rukou. Správanie postáv idiotské, dialógy “begginer”, skrátka na rozdiel od Hitchcock-ovho originálu, nič zo skutočného filmárskeho umenia. Pozerať sa nato dá, aj to miestami baví, no toto ohúri len nadšenca či “momentálne mentálne“ nastaveného diváka. A treba dodať, že hlavne “skromne”. (23.10.2018)

Parádní vyvražďovačka s brutálními mordy!!! To je kapitola sama pro sebe!!! A ta hudba mě hodně evokuje další klasiku Demons, aby ne když dvojku dělal stejnej skladatel. Režisér Michael Soavi si zde i zahrál roli policajta. A hlavně ta kamera, to je něco úžasnýho, ty různý druhy pohledů, úhlů, úchvatná práce, absolutní pastva pro oči každého fajnšmekra!! Vynikající giallo!! (07.11.2012)

Svuj celovecerni horrorovy debut natocil Michele Soavi v dobe, kdy se mu uz pomerne slusne rozjizdela kariera, ale byl znamy predevsim jako herec. Jako asistent rezisera mel za sebou spolupraci a Argentem, D'Amatem, nebo treba Lambertem Bavou. Na Delirii se Soavim spolupracovala "jednodussi" cast italske horrorve spicky (D'Amato, scenarista George Eastman) a je to z filmu poznat. Priznam se, ze jsem puvodne cekal nejake giallo, ale dostalo se mi nefalsovaneho slasheru, coz nakonec vubec nevadilo. Cely dej se odehrava behem jedne destive noci v uzavrenem divadle (vzpomenme Bavovi Demony!), kam se, krom hercu nacvicujicih muzikal prisel podivat i psychopaticky nasilnik. To je vse, zadna prekvapiva odhaleni, zadne zmeny charakteru. Proste jen genialni nenarocna zabava. Cele prvni dve tretiny sledujete americky slasher po italsku, coz znamena trochu ostrejsi zabiti a specificka (vyborna!) hudba. Ale pak to prijde, najednou jakoby odnekud vykoukl Argento, tempo se zmirni a prijde naprosto dokonaly usek, ve kterem si vrah rovna sve obeti pro jakesi bizarni predstaveni. Od tehle chvile jsem mel celist u kolen a hodnocni razem poskocilo o par bodiku vyse. Nektere zabery, napriklad pres maly klic az na v povzdali sediciho vraha s maskou na hlave jsou rozhodne genialni, to se musi videt. A do toho vseho hraje nadherna hudba a poletuje peri....no proste nadhera. Takove drobnosti, jako reziser v roli policisty "Jamese Deana" jsou fajn, ale pro film uz nedulezite. Ten slape sam o sobe dokonale. (02.08.2005)