Hanele

Tohle je pozdní a dosti slabé Kachyňovo dílko. Kachyňa nebyl geniální režisér. Ale ve své době byl nadprůměrný český režisér -- o tom žádná a pějme mu velkou slávu. Dnes kdyby takových bylo aspoň půl tuctu... Jenomže nejsou. Všechno je to jen narcistickej bezvýznamnej potěr... Snad na pár výjimek... Ale kolikrát dnes dostanou výjimky možnost točit? Jednou? Dvakrát? Víckrát ne. Vždyť to jsou výjimky z pravidla. (11.07.2007)

Smutné oči Hany Karadžičové jsou krásné, stejně jako příroda, stejně jako hudba. Vykreslení židovské problematiky je slušné, přesto na mě celý snímek působí přinejmenším rozporuplně. U mnoha postav si říkáte, jestli to mají v hlavě v pořádku, to že v Podkarpatské Rusi nevěděli, že je Matička Země kulatá je víceméně úsměvné (nedokážu posoudit věrohodnost), uzavřená komunita vzbuzuje odpor i lítost, obdiv i úctu. Lidé sice věřili v dobro, ale v jeho jménu konali zlé, to je smysl celého snímku. Lpění na náboženské tradici, jakkoli moudré a z jejich pohledu opodstatněné, učinilo oči Hanele smutnými. Přes několik slabších momentů tento film zůstal lidským a nezavrtal se do hloubek kýče a patosu. To oceňuji. (18.12.2008)

Tento film mi byl poslán jako TIP křesťanského filmu. Chyba - tento film je náboženský, ne křesťanský a proto do seznamu nepatří. Nemám nic proti židům, naopak jim máme žehnat, neboť jsou vyvoleným národem atd. Nicméně mnozí se stále drží starého zákona a čekají na příchod mesiáše. Škoda... Za nahotiny a další scény, které v takovém filmu nemají co dělat strhávám hvězdičku... Jinak průměrné dílko. (29.07.2012)

Kachyňa umí ale tohleto se povedlo opravdu moc. Lada Jelínková je úplně ideální postavou i když si jinde moc nezahraje. Její krása je tak přesvědčivě slovanská, že si na tu roli nedovedu nikoho jiného představit. Kdyby nám ti hajzlové komunističtí neprotivili Olbrachta ve školách, možná , že by naše generace objevila krásu i této předlohy. Takže Karle , dík! (19.12.2008)

První polovina filmu je těžko uchopitelná, pomalu mi ani nedávala moc smysl, působí tak snově. V podstatě nic se tam neděje a souznít s nějakou postavou bylo takřka nemožné, všechny mi přišly přímo nechutné. Což byl asi záměr. Ovšem ani herecky to nebylo nic moc. Přišlo mi v kontextu druhé půlky zajímavé, že jsem v té první dospěl k názoru, že to snad skutečně musí být středověk, jinak to ani není možné. Po přesunu Hany do Ostravy a příchodu Radovana Karadžiče konečně získává snímek poněkud širší rozměr a přívětivější tvář. Konečně přichází na řadu spor racionalismu a svobodné mysli proti zapšklosti dogmatického náboženství, který se tak stává ústředním bodem celého příběhu. Závěrečný střet je pak skvělým vyvrcholením, který byl sám o sobě zážitkem, za který stálo zhlédnout i velmi nudnou první polovinu filmu. (01.06.2011)