Kráva

Hodne slusnej film, ale neprislo mi, ze by to bylo nak zvlast beznadejny, drasticky a podobne, ale je fakt, ze ma film hodne syrovou atmosferu. Trosku mi pripomnel Zelary. Jinak pribeh je velmi jednoduchej, ale silnej, zpracovani vypada hodne lacine, skoro az televizne, ale v tomhle pripade to dobre dokresluje atmosferu. A hlavni dva herci hrajou solidne, Mihulova je fajn a Holub taky, akorat obcas hazi zbytecne takovy tupy xichty. Na 5* to sice neni, ale za skouknuti stoji. (02.02.2008)

(27/2019) / Jeden z tých ozaj depresívnych a beznádejných filmov, hlavne čo sa týka českej produkcie. Predsa len väčšinou sme zvyknutí na trošku odľahčenejšie žánre. Tie vidiecke drámy šli vždy viac slovenským filmárom. Ako slovenskú alternatívu doporučujem film Drak sa vracia. Osobne mi zážitok pokazilo aj na dobu vzniku slabučké technické prevedenie. S lepšou kamerou, zvukom a nejakým vhodným obrazovým vylepšením sa mohol film ukázať v trošku lepšom svetle. Z perspektívy 90-tych rokov, keď konečne mohli znovu filmári začať naozaj tvoriť je Kráva rozhodne originálnym filmom. (6/10) (29.03.2019)

Sám bez komentáře, dnešní televizní program (11.1.2019) definuje krávu takto: "Zásobárna masa, cisterna na mléko, dodavatel kůží a zemědělský stroj v jednom. A přitom se za jejich velkýma očima skrývá citlivé a inteligentní zvíře, které neprávem podceňujeme." Co tomu říkáte? Výrok v druhé části pouze ironizuje výrok v části prvé! A ani jeden z nich neodráží žádoucí vztah ke zvířeti, ke krávě - a nejenom u Adama. Divíte se, že nejím hamburgery? (11.01.2019)

Kachyňa je jedna z největších postav českého filmu. Má na kontě několik lahůdek a Kráva je jednou z nich. Škoda že dnes už Česká televize netočí tak kvalitní televizní filmy jako dřív. Kráva je totiž plnohodnotným partnerem kinosnímků. Vypráví obyčejný příběh sedláka a to scénáristicky úsporně, ale o to více přesvědčivě. Kachyňa zvolil tehdy málo známé herce, ale měl rozhodně šťastnou ruku. (22.05.2007)

Prostý kraj, prostí lidé, prostý život…Svatá prostoto!?! Co všechno lze udělat z obyčejného lidského příběhu a vytvořit z něj tak překrásný film. Poeticky lze pojmout i každodenní dřina a samotný existenční boj, že člověk Adamovi skoro závidí. To, že Karel Kachyňa vsadil ve svých 70 letech na herce, kteří nejsou hvězdami první velikosti opět dokazuje, jakou hvězdou byl on sám. (01.06.2008)