Kráva

Buďme rádi za to, co dnes máme. Otevřeme ledničku, když máme hlad, pokud dojdou zásoby, jedeme nakoupit atd. Tady je jasně ukázáno, co všechno dříve lidé prožívali a museli strpět, aby mohli žít. Snad v každé scéně, kde hlavní protagonisté padají únavou, jsem měl s nimi pocit vyčerpanosti. Když se s chutí zakousli do posoleného krajíce, téměř jsem mlaskal. Klobouk dolů před celým filmem. (31.12.2009)

Začátek Krávy je hrozně zdlouhavý. Celý příběh je obyčejný, rutinní a zkrátka co možná nejsmutnější a nejbeznadějnější. Neměl jsem z něj pocit autentičnosti. Jednak kvůli hudbě, tak kvůli celkovému dojmu umělosti, tak kvůli opětovnému užívání snových částí Karla Kachyni, které mi už zevšedněly. Ke konci přesto Kráva poměrně zaujme. Vadilo mi ale nejvíc něco jiného. Nejbeznadějnějším prvkem filmu jsou postavy. Já vím, že vykreslit jakousi vesnickou demenci bylo záměrem, když však přeji všem postavám co nejbrzčí smrt, je něco špatně. Buď se mnou, nebo s filmem. Nebo obojí. Obzvláště dvě hlavní postavy jednají naprosto zmatkovitě, debilně, pokaždé jinak, jsou dokonale vygumované, mají tupý pohled a nemají ani špetku sympatičnosti. Nemám nic proti filmům s dementy. V momentě, kdy ale ve filmu chybí jakýsi objektivizující hlas, který by upozorňoval, že toto je dement a autor to ví, v momentě, kdy ve filmu chybí kdokoliv, ke komu bych se mohl upnout jako k ostrůvku inteligence a rozumu, pak takové dílo bezchybně funguje jako frustrační nástroj plný beznaděje. Vůbec se mi ale nebude líbit. (19.12.2011)

Kravská dávka deprese rovnou do žíly. Nemůžu říct, že by mě snímek dokázal atmosférou přenést na začátek minulého století, ale mohu s jistotou prohlásit, že i když jsou všichni naši politici zlodějští čuráci, které bych si přál vidět veřejně mučit, tak člověk musí přeci jen říct, že se v současnosti nemá zase tak špatně. Nebyl jsem okouzlen hereckými výkony, ba dokonce mi Radek Holub připadal velmi špatný a velmi těžko uvěřitelný. Co mě ovšem docela dost zasáhlo byl samotný příběh. Netuším, zda takhle dobrá byla už samotná předloha, ale způsob, jakým ji přenesl na plátno Kachyňa byl skvělý. Velice silný snímek, který nám dokonale připomíná, že tomu není zase tak dávno, kdy věci, které dnes považujeme za samozřejmé, samozřejmé nebyly. A že se musel člověk kurevsky nadřít, aby dosáhl alespoň uspokojivého životního standardu. Tento snímek mi nějakou dobu bude jistě otravovat mysl. Na 90. léta až nečekaně dobré. [79 %] (11.11.2020)

Jeden z filmů, co jsem viděl kdysi jako kluk v TV, ne kompletně, přičemž jsem prošvihl začátek, možná i konec, nevzpomínám si.... vzpomínám si na scénu, kdy (tehdy, stejně jako letos já, sedmadvacetiletá) Mihulová ukáže kozy a nohy ve chlívě a Holub ji tam přefikne. Jako kdyby všechny sexuálně-násilné scény a filmy byly vždy silně zafixované v mé paměti. Takže když jsem na 'Krávu' takhle po letech narazil, uvědomujíc si, oč jde, milerád jsem si rest doplnil a sjel celý film znovu. Snímek je silně naturalistický a český v tom ryzím slova smyslu, odér, mentalita tehdejších lidí, žijících v dané pohorské oblasti, každodenní boj, tvrdá práce i život, ale taky jednodušší, přízemnější přístup k jeho hodnotám (což dnes lidem chybí)... a do toho být navíc outsider. Velmi přesný casting, chci říct Mihulová a Holub jsou už jen svým vzezřením absolutně přesní. A film je tak minimalistický a repetitivní, ale právě ta repetitivnost je znakem mnoha skvělých knih i filmů. Kachyňa, ač jsem si od něj dlouho nic nepustil, jako obvkyle dělá z mála mnoho. (06.04.2019)

Ten film měl jen jedinou vadu. Krávy z JZD, s krásnými vemeny z konce 20. století. V době, kdy se ten film odehrával, tak dobře živené krávy nebyly... Jinak výborná balada o boji člověka s životem. Kdyby to každý dokázal tak, jako Adam! Nahoru a dolů. Jako ty stěhující se krávy. Byla v tom poetika, bylo to přitom ale velmi,velmi drsné. Kachyňa tohle uměl skoro vždycky. Mihulová nebyla nikdy nějaká zvláštní herečka, to Holub, který tehdy sotva začínal, ukázal na možnosti, které by měl, kdyby existovaly za další čtvrtstoletí lepší scénáře. (07.12.2017)