Lásky mezi kapkami deště

"Já hledám štěstí, léta dlouhá a lásku, lásku s ním. Snad je to touha, snad vášeň pouhá a nebo příliš často sním...." Tahle žižkovská balada z třicátých let minulého století je typický Kachyňa, jakého mám rád z filmů jako např. Smrt krásných srnců nebo Zlatí Úhoři. Film je krásně poetický, plný melancholické nostalgie. Jeho atmosféru pak umocňuje typická Fišerova hudba. Jakmile jsem se do ní trošku více zaposlouchal, vybavily se mi ony další zmiňované Kachyňovi snímky. S filmem Zlatí úhoři pak tento snímek pojí ještě jedna věc a to skvělý herecký výkon Vladimíra Menšíka. Obuvník Bursík v jeho podání je vskutku politováníhodná postavička. Trošku rodinný despota, trošku don Quijote bojující s "větrnými mlýny" alias továrnou Baťa. I když se film soustředí na období dospívání dvou Bursíkových synů, vypravěč příběhu (syn Kajda) nás ve svých vzpomínkách nechává nahlédnout i do let jeho raného dětství, kdy přišel o maminku a zápolil o své místo na slunci v partě žižkovských kluků. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí je tak v Kachyňově podání rozhodně světem pestrobarevným, byť těch smutných odstínů je tu přeci jen trošku více. Ale takový život někdy prostě bývá... (16.04.2017)

Jedině postava Vladimíra Menšíka povznáší tenhle příběh o nepříliš šťastném osudu několika lidí. Asi jsem příliš velkej cynik, abych dokázal ocenit film o první lásce a to ještě takhle poetické a nešťastné první lásce. Vlastně mě jen zajímalo, co se z toho vyvrbí a tak jsem to dokoukal. Dva staříci-voyeuři na vyhlídce mě rozesmívali a naivní hloupost hlavního hrdiny mi přišla opravdu neuvěřitelná. Herecky je to, jako vlastně skoro všechny trochu kvalitněji obsazené filmy tehdejší doby, vysoce nadprůměrné. A i příběh vlastně byl docela propracovaný. Jen téma a konec, ze kterýho si měl asi každý vybrat to svý, nejsou podle mého vkusu. Každopádně je to ale zábavný snímek, který nás realisticky zavede do konce první republiky, jak ji zažíval jeden mladý kluk. (05.02.2007)

K úplnému nadšení by to chtělo některé scény zkrátit (a jiné naopak prodloužit) a osud některých postav do toho víc zapojit (Hrušínský), ale jinak jsem dost spokojený. Do děje mě to vtáhlo hned ze začátku a až do konce nepustilo, Navíc je to skvěle natočené a zahrané, hodně postav mě zde dokázalo zaujmout (především ta Menšíkova, Vincent Bursík), pár scén tu je i příjemně poetických a jde z toho i dost zajímavá a podmanivá atmosféra, především z těch hospod. To ten Žižkov tehdy fakt musel vypadat jinak než teď. Sice je to pro mě jedna z mála pražských čtvrtí, která pořád má nějaké kouzlo a svoji atmosféru, ale i tak. A ačkoli to je o dospívání a "něco končí, něco nového začíná", stejně mě na tom všem zaujala ta dějová linka, která je vlastně prvotní předzvěstí toho, jak řetězce ničí malé obchody a podnikatele. To je vlastně z celého toho filmu pro mě nejsilnější a ačkoli i to finále je silné, není to vyloženě depka a najdou se zde i pozitivní chvíle - jak to tak v životě chodí. Hodně se mi to líbilo, jen mi k té páté hvězdě prostě něco shází... Silné 4* (11.07.2021)

Navzdory tomu, že si Kachyňa čas od času s režimem zadal víc, než je zdrávo a pár titulů v jeho filmografii je poznamenaných politickou angažovaností, patřil až do konce k tomu nejlepšímu, čím československá kinematografie disponovala... A snad právě pro své příležitostné úlitby systému a nesporný talent, který vedl v nejednom případě k festivalovému úspěchu, si mohl dovolit tvořit bez zbytečných kompromisů, se slušným rozpočtem a štábem, který si osobně vybral. Spolu s nepoměrně temnějším společenskokritickým dramatem Ucho řadím Lásky mezi kapkami deště k režisérovým nejlepším filmům, kde jsou přítomny všechny znaky typické pro jeho dílo - špičkové herecké obsazení spolu s pečlivým typovým výběrem herců, poetičnost, výborná kamera a hudba dokreslující retroatmosféru pozdních třicátých let, široká škála podpůrných technických prostředků k navození dojmů, jako je použití filtrů, alegorických symbolů či emotivních prostřihů do šantánu, kde jednotlivá kabaretní čísla vystihují měnící se náladu společnosti. Tohle je vysoká škola režijní práce a drtivá většina filmů polistopadové éry jeho úrovně bohužel nedosahuje. Dokonce i tam, kde to zdánlivě vypadá na filmovou slabinu, jako je obsazení nezkušeného Vaculíka a filmové novicky Terezy Pokorné s jejijch naivním a v přípodě Pokorné dokonce místy lehce toporným hereckým výrazem, přispívá tato volba nakonec k ještě autentičtějšímu filmovému dojmu. Kachyňa skvěle střídá tragické momenty s komickými, romantiku první skutečné hrdinovy lásky s přízemně tělesným přístupem svého bratra v oblasti partnerských vztahů. Celkový dojem: 95 %. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí se spoustou bizarních lidských figurek je možná trochu vyretušovaný, ale tak to přece u vzpomínek na dětství a dospívání má být... (18.07.2010)

Moc hezký film, v němž mi ale trochu vadí do očí bijící citace z Fosseho Kabaretu (předělové scény se zpěvem Evy Olmerové a kabaretními výjevy, včetně bizarní postavy majitele podniku stojící mimo klasifikaci dobra a zla - typického trickstera). Jinak ovšem malebné vykreslení divokého Žižkova z období hospodářské krize. No a samozřejmě nejsilnější Kachyňova stránka - vyprávění. Příběh řemeslníka (ševce) Bursíka, který vyhlásil válku Baťovi a příběh jeho dvou dospívajících synů Pepana a Kajdy; Kajdova první a druhá velká láska; opis biblické story o zapovězeném ovoci, která skončila stejně jako příběh příběhů a všepozorující oko dvou přátel na odpočinku: Hrušínského a Macháčka. Vyprávění příběhu je nespornou kvalitou tohoto Kachyňova díla. (26.06.2008)