Místo u moře

Jsou věci, který nikdy v pořádku nebudou. Neznamená to ale, že proto svět sestává ze sekvencí smutných houslových partitur. Na Místu u Moře jsem si užíval nepřepjatost famózního scénáře a to, jak s ním spolupracovala kamera . Jak dala promluvit jednomu pohybu očí (nebo absenci pohybu); jak málo byla potřeba slova. (14.02.2017)

Veľmi solídna rodinná dráma, v ktorej dominuje postava Leeho v podaní výborného C. Afflecka. Svojím presvedčivým herectvom, oveľa presvedčivejšom než jeho brat Ben, si ukradol celý film pre seba. Dúfam, že premení oscarovú nomináciu, veľmi mu to prajem. Takmer celý film sledujeme z jeho pohľadu, jeho ťažkú cestu životom po veľkej tragédii, kde prišiel o svoje deti. Po smrti staršieho brata je mu do opatery zverený jeho syn, ale Lee má problémy sám so sebou a nie je si istý, či to zvládne. C. Affleck film spoľahlivo tiahne, zapôsobila na mňa scéna pokusu o samovraždu na policajnej stanici, krátka, ale veľmi silná, ale i dojímavý rozhovor s jeho ex manželkou (M. Williams). Kto čaká niečo extra, možno bude sklamaný. Toto je "iba" obyčajná rodinná dráma s výborným Affleckom. Mne to stačilo. 80%. (25.02.2017)

Snímek, který tu dlouho nebyl. Skoro 140 minut dlouhý film o bolesti, emoční vnitřní destrukci a velké ztrátě. velice silný casting herců, i v menších rolích, vládne filmu od první do poslední minuty. Casey Affleck naprosto zasloužený Oscar. Co je pro mě na filmu nejzásadnější je otisk reality. Kenneth Lonergan dokázal do jednotlivých situací i dialogů vložit civilní texty, okamžiky trampnosti, které nikdo nechce zažívat, ale prostě se stávají, a také černý humor. Místo u moře je díky těmto prvkům velice obtížně opakovatelný zážitek navíc dotvářený vážnou hudbou často používanou v celé řádě jiných snímků. Proč však Místo u moře nedostane 5*? Chybí mu mrazivý závěr, je to vlastně jen neskutečně dobře napsaný a zahraný film, jemuž chybí okamžik, kvůli kterému bych ho chtěl vidět víckrát nebo považoval za klasiku. Je to silný film o lidských příbězích, které nebývají procházkou rajskou zahradou a kde malé chyby mohou způsobit velké škody. (02.04.2017)

Zachmuřený Casey Affleck nemá moc důvodů k radosti. Sic jeho exmanželka Michelle Williams může do světa vytroubit šťastnou novinu, ani ona by mnoho argumentů nesesbírala. Ani jeho bratr Kyle Chandler nemá na růžích ustláno a ač to jeho synovec Lucas Hedges táhne s dvěma holkami zaráz a hraje v kapele, ani on nemá úsměv od ucha k uchu. Prostě postavy dramatu Kennetha Lonergana nejsou žádní smíšci. Hlavní hrdina si sebou nese obrovské trauma, otevřít se před nikým nechce, leccos raději řeší pěstmi. Od diváka se očekává, že bude pozorný a leccos vyčte mezi řádky, ale zase nějak zásadně nám to Lonergan nekomplikuje. Sebevědomé přepínání ze současnosti do vzpomínek nijak neruší, jen některé vedlejší linie děj lehce ředí. Silné je naopak postupné odkrývání hrdinovy nevraživosti a uzavřenosti a neochoty splnit požadavky ze závěti. Co výsledek vyloženě zdobí, je jeho opravdovost. V dialozích, v hereckých výkonech. Prostě tvůrci vsadili na civilní vyprávění, a proto dostali diváky tam, kde si je přáli mít. Stačí málo, pár pohledů, několik slov a vystihneme vše. Smutné táhlé smyčce na mě lacině nepůsobili, ba naopak. Občasný černý humor fajn, herecky na výbornou. (06.02.2017)

Nemám tomu co vytknout. Pomalé tempo slouží k důkladnému prokleslení charakterů a mě to pohltilo naprosto bez problému. Oceňuji, že i když hlavní hrdina prodělal neskutečnou tragédii, tak to není slzopudný film. Hlavně díky postavě toho synovce to má nádech optimismu. Hodně na mě zapůsobila scéna rozmluvy s exmanželkou, když jí potkal na ulici. A pak i to hmatatelný utrpení v pohledu Caseyho Afflecka, když na konci vysvětluje proč tam nemůže zůstat. (31.03.2017)