Místo u moře

Nojéje, já začínal pomalu propadat dojmu, že ze mě basa snad vyždímala veškeré empatické cítění. Stačí se podívat na má poslední hodnocení; obměkčit mě nedokázal sadisticky týraný harant, banda sociálně nepřizpůsobivých smradů a dokonce i ti teplí negři mě nechali naprosto chladným. K mladému Eflekovi mám ale o dost blíž, protože víceméně odrazuje osobnost mě samotného; též jsem introvertní zhrzený debil, kterého navždy změnila jedna tragická událost (psal se rok dva deset, chyběl mi sex a já byl příliš chudý na to, abych si zaplatil levnou šlapku, a taky příliš velká nula, abych nějakou ojel bez toho, aniž bych ji musel znásilnit, takže jsem si mazal na péro různý věci, někdy i pokládal šunku – a onoho osudného večera mě Ťapina hryzla do předkožky). Abych byl upřímný, nedokážu se rozhodnout, jestli to byl dobrej film nebo ne. Ano, toto je oficiální stanovisko vášnivého milovníka náročné kinematografie a bezesporu špičkového filmového kritika, který každé ráno snídá Filu, aby večer mohl vysrat Fuku. Nevím, jestli to byl dobrej film nebo ne. Jak tady však čtu ty grafomanské, egoistické, pseudoodborné a pozérské stříkance samozvaných filmových teoretiků, kterými je zamrdaná ta horší půlka ČSFD, jsem za svůj až nevinně elementární dojem rád. Příběh: byl tam; Atmosféra: na hovno; Tempo: vražedné; Originalita: mám v píči; Nálada: 3,45287; Art: WTF?!; Styl: dá se; Casting: špica; Výsledný dojem: 3 pizdy. (04.02.2017)

Text obsahuje drobné spoilery. Jeden z nejužitečnějších filmových trenažérů na život se zlomeným srdcem. Tragédii se buď můžete nechat zcela paralyzovat, nebo si nad ní udržet jistý nadhled – jak činí Lonergan a jak se zároveň snaží hrdinové Místa u moře. Film neobnovuje status quo a neujišťuje nás, že vše bude zase v pořádku. Skutečná katarze a návrat k harmonii zachycené v několika flashbacích nepřichází, stejně jako nemusí vysvobození a alespoň nějaká forma satisfakce po podobné tragédii nikdy přijít ve skutečném životě. Nejde o jediný odklon od konvencí amerických rodinných melodramat, nabízejících na podobná dilemata zpravidla jednoduchá řešení. Tragédie není zaviněna osudem, proti němuž člověk nic nezmůže, nýbrž lidskou chybou, postavy nejsou černobílé a své emoce oproti hrdinům běžných melodramat z velké části nedokážou externalizovat. Vyjadřují je za ně flashbacky a vážná hudba, jež nás zároveň upozorňují na neustálou (a paradoxní) přítomnost ztráty, na nevyplněné místo (ještě bolestivější jsou při druhém zhlédnutí zmínky o dětech v dialozích – muž, kterému Lee opravuje kapající kohoutek, mluví o sestře s dětmi, zdravotní sestře Bethany se podle slov doktora právě narodila dvojčata – holčičky). Patrick a Lee se podobně jako hlavní hrdinka Lonerganova předchozího filmu musí hlavně naučit překonat komunikační bariéru a najít adekvátní výrazy k popisu neštěstí, které je potkalo (jako s tím nemá problém například muž, kterému Lee v závěru opravuje kotel a který se bez ostychu pustí do vyprávění o smrti svého otce). Oproti Lise ale navzdory melodramatickému potenciálu situací, v nichž se ocitají, nejednají melodramaticky. Naopak i scény, které jsou natočené s operní přehnaností, narušují svou neochotou nechat se plně pohltit žalem (Patrickův zvonící telefon během smutečního obřadu). Lidé sice umírají, ale život pozůstalých, jakkoli neutěšivý, běží dál. Místo u moře, melodrama, které nechce být melodramatem, pro mne tak není jenom znamenitě napsané a zahrané drama o nepřekonatelné ztrátě, ale zároveň film inspirativní i formálně a stylisticky. 85% (10.02.2017)

Mám pocit, že Casey Affleck se v posledních letech zaměřil na divný role v divnejch filmech. Tohle na začátku vypadalo docela nadějně, ale postupně se dostavila nuda. Uprostřed pak přijde vrchol celýho filmu, kde se dozvíme, že se stala jistá tragédie a od tý doby je hlavní postava takovej divnočlověk. To byly opravdu silný scény. Už jsem si myslel, že teď se to konečně rozjede, ale nerozjelo se to. Nuda pokračovala až do úplnýho konce. (04.03.2024)

Konec na můj vkus trochu vyšuměl, ale zdrcený hrdina v podání Caseyho Afflecka excelentní. Na jedné straně mě mrzí, že jsme si Michelle Williams neužili ve filmu víc, ale o to silnější byla katarze po dlouhém tichu (v tu chvíli se snad ani nejde emocionálně nezapojit). Šedá realita bez slunce, která vypráví "tady a teď". Nic nového, ale zatraceně dobře natočené. (07.03.2017)

Veľmi solídna rodinná dráma, v ktorej dominuje postava Leeho v podaní výborného C. Afflecka. Svojím presvedčivým herectvom, oveľa presvedčivejšom než jeho brat Ben, si ukradol celý film pre seba. Dúfam, že premení oscarovú nomináciu, veľmi mu to prajem. Takmer celý film sledujeme z jeho pohľadu, jeho ťažkú cestu životom po veľkej tragédii, kde prišiel o svoje deti. Po smrti staršieho brata je mu do opatery zverený jeho syn, ale Lee má problémy sám so sebou a nie je si istý, či to zvládne. C. Affleck film spoľahlivo tiahne, zapôsobila na mňa scéna pokusu o samovraždu na policajnej stanici, krátka, ale veľmi silná, ale i dojímavý rozhovor s jeho ex manželkou (M. Williams). Kto čaká niečo extra, možno bude sklamaný. Toto je "iba" obyčajná rodinná dráma s výborným Affleckom. Mne to stačilo. 80%. (25.02.2017)