Naděje

Postava Lucina jako personifikovaná naděje Magdina, postava Magdy jako personifikovaná naděje Lucinova (srov. epickou sekvenci od jízdy Tatrovky po probuzení). Na nádraží Lucin vždycky dojde, ale do vlaku už ne. Nakonec ale potká i ty králíky. (Jak málo a jak banálního Kachyňovi stačí k představení snu!) V úvodní scéně je Lucin ukázán jako zdatný chmaták, což vyvolává představu jisté minulosti a jisté praxe, kterážto představa je ale později narážkami na jeho skutečnou minulost popřena. Hrušínský lůzry uměl báječně a kdo by tak zahrál setkání na nemocniční chodbě a Hegerová jako herečka? Ano! Komentáře: vypravěč, Marthos, Sarkastic. Vrcholné číslo zlaté střední cesty mezi tzv. socrealismem a tzv. novou vlnou. Že Radek99 nevidí žádné poetické pasáže, lze vysvětlit jen tím, že poetikou je tato sociální balada prodchnuta od začátku do konce. (23.08.2020)

Bezpochyby jeden z Kachyňových klenotov rozpráva príbeh dvoch stroskotancov, ktorí hľadajú cestu zo slepej uličky, do ktorej sa dostali. Drsnosť oboch tragických osudov zvýrazňuje neskoro jesenné sychravé počasie a prostredie lomu, v ktorom sa dej odohráva. Obaja protagonisti ( o Hrušínskom som nikdy nepochyboval, ale prekvapila ma Hegerová ) predvádzajú oku lahodiaci herecký koncert. (16.11.2011)

On chlastá. Ona je kurva. Filmová balada o malých vítězstvích a velkých prohrách, o tom, jak snadné je spadnout až na dno a jak těžké je zase vstát, je bezesporu jedním z nejlepších filmových odkazů Karla Kachyni a Jana Procházky. Nádherný Hrušínský, nádherná Hegerová a všude kolem jen tma, bahno, štěrk a naděje, nejkřehčí zoufalství člověka. (19.02.2018)

Hledat naději v beznadějném vztahu je úkol, který může skončit všelijak. Šťastně i tragicky. Beznadějně lhostejný přístup k životu i upnutí se na oporu a potřebu toho druhého. Žít ze dne na den či plánovat společnou práci a soužití? Dohromady to jde velmi těžko a někdy je lepší to dokonce vzdát. I když, jak pro koho. Hana Hegerová je chvílemi výborná, poté lehce přehnaná, ovšem vedle klasika jí to určitě slušelo, a když se porovnají oba protagonisté, čistě herecky, byl to od paní Hegerové úctyhodný výkon. Docela nevýrazná hudba, a velmi málo z Magdina života, to jsou maličkosti, kterých kdyby nebylo, dopomohlo by mi to určitě k plnému počtu. Jinak pochopitelně je potřeba tento film znát. (20.05.2013)

Nadejě je bezpochyby tzv. herecký film. Kachyňa aj slnečný deň, ktorý je tu myslím iba jeden, sníma rovnako depresívne, ako zvyšok filmu. Tá nádej tu nejaká je, ja som sa ale hneď na začiatku zháčil nad jedným momentom. Ožratý chlap leží na zemi a niekto sa ho pýta, čo mu je. To si už pravdupovediac dnes predstaviť neviem, po 10 násobnom prekročení by možno niekto zavolal políciu. Ľudia v určitom veku a po mnohých zúfalých skúsenostiach chápu, že nie sú dokonalí a občas si treba odpustiť aj veci ťažko odpustiteľné. Inak by sme všetci na zemi boli sami. (25.03.2016)