Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh samorostlého muže, který má prožít zbytek života v nemocniční izolaci. Děj se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič izolován starý Prepsl, světoběžník a tulák bez rodiny, člověk s osobitým pojetím svobody. Zpočátku odmítá přizpůsobit se tvrdým podmínkám izolace a několikrát se pokusí o útěk, ale časem naváže přátelství s dezinfektorem Kafkou, uklízečkou Katkou, mladičkou pacientkou Mankou a se svým spolubydlícím, stejně postiženým dědou Bartůňkem. Vztah k těmto lidem způsobí jeho proměnu. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (203)

genetique 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý svojou zamatovou hebkosťou dokáže pohladiť dušu diváka ako máloktorý iný film. Jednoducho a prirodzene. Tematicky sa jedná neskutočne hodnotný film s krásne vypovedateľnou hodnotou ľudskej ľudskosti, založený na úplne jednoduchom princípe, ktorý však zaručene funguje. Krásny film, hrejivý. A dokonalý Hrušínský. 95%. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Herecký koncert Mistra Hrušinského v roli životem otřískaného bohéma a bacilonosiče břišního tyfu pana Prepsla. I přes pokročilý věk si užívá života, laškuje se ženskýma a vytrvale utíká z nucené nemocniční karantény. Nakazit se žloutenkou od takového šoumena, to bych se snad ani na něho nezlobil :o) Tolik životního a hořce pravdivého moudra, co ze sebe Prepsl sype, v jiném českém filmu jen tak neuslyšíte. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Nemocniční pokoj u mě vyvolává cosi nepříjemného. A co teprve infekční oddělení, na kterém pacienti mají ve střevech baktérie a serou jak najatí. "Salmoneloza hovnoza", jak neodolatelně pronese ve filmu pan Hrušínský fatální větu, ve mně evokuje jen nutkavý pocit mít tenhle film za sebou. Zkrátka, já se z filmu neposral. Ovšem pozor, to neznamená, že ten film není kvalitně natočený a zahraný. Mistr Kachyna mě, coby diváka, zavřel na pokoj se starou českou hereckou školou, kterou výborně uvěřitelným způsobem reprezentuje zejména Rudolf Hrušínský. Herci okolo něj mu zdařile sekundují, po stránce herecké nemám námitek. Jenže film by to neměl být jen o hereckém výkonu, popřípadě výkonech jednotlivce či více herců, ale měl by také bavit, strhnout. Obyčejný lidský příběh o obyčejné infekční, a dodávám hnusné nemoci, je však plochý, a výrazově málo průrazný. Nedovedu si například film představit bez Hrušínského. Když si odmyslím jeho figuru, je film plný epizodních charakterů, a o to víc vyjde na zřetel jeho málo barvitý příběh. Řemeslně zdatný režisér divákovi nedopřeje, aby si od vůně lizolu a nemocničních halen, tak nějak odpočinul, a jen v jedné restaurační sekvenci, opustíme brány nemocničního zařízení. Film má naštěstí dobře napsané dialogy, a s nimi ten statický ráz příběhu nějakým způsobem plyne. Plyne, ale nepádí kupředu sám, nýbrž ho posouvají herci. Kachyna nikdy neměl cit pro tempo svých filmů. Tento jeho film je zářným příkladem roztahaného filmu, možná nejzdlouhavějšího z jeho režijní filmografie. Práce s herci je až téměř obdivuhodná, jak i z nevelkých rolí dokázal režisér vykřesat něco, co už v soudobé kinematografii delší dobu chybí a chybět bude. Na příběhy obyčejného lidství, na ty byl mistr Kachyna kadet, tentokrát se však zdržel v nemocnici až nezdravě dlouho. Pocit, že ležím na lůžku a chce se mně opakovaně srát se dostavil, a to prosím pěkně, nejsem pesimista, ale zkrátka a dobře, jak jsem tak ležel na tom lůžku a volal "sestři, sestři", tak jsem nevolal jen tak nadarmo. hovno jsem měl v zatáčce, ale co hovno, byl to jenom bublající sajrajt se zvukem připomínající závody Moto GP, ta píča jedna sestřička, mně nepodala bažanta a já byl nucen to pustit pod sebe. No a tak nemám nejlepší vzpomínky na infekční oddělení, kde mně zjistili i další choroby, které doposud nebyly objeveny a vědci je za pomoci mých vzorků bedlivě zkoumají. A musím vám říct, že jsem se styděl, jak jsem se posral. Ta sestřička byla hodně sexy. Uklízela to v rukavicích a smrad to byl, jak když otevřou rigol s hajzlem plným hoven, co nasral otylý člověk za 50 let. Tu sestřičku jsem pak za rok potkal v tramvaji. Hned mě poznala a na celou tramvaj spustila: "Jééé, zdar, to jsi ty, co jsi se před rokem na infekčním posral." No a z ostudy jsem měl vlněnou šálu. Mé hodnocení: 40% ()

Kalidor_ 

všechny recenze uživatele

Vždycky mi bylo strašně líto toho starého pána co s ním byl Hrušínský na pokoji (a ještě měl takový krásně dojemný, utrápený hlas podobný jako Ota Sklenčka). Jak ho všichni ti rodinní vyžírkové jenom dojili a dojili, obzvlášť ten malý tlustý fakan - vnouček. Zadostiučiněním mi bylo aspoň jak si je Hrušínský nechal nastoupit u brány a pak je hezky všechny poslal někam. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Někdo roznáší mikroby, jinej blbost. Těch druhejch bohužel přibejvá.“ Počáteční titulky a Fišerova hudba naznačují, že půjde o pořádně husté drama, ale po Prepslově nástupu na scénu je divák této iluze rychle zbaven. Jistě, ve filmu je mnoho vážnějších pasáží a míst, především těch s několikanásobným vystřízlivěním hlavního hrdiny či „chtěným“, naivním Bartůňkem („Vidíš? Sou to hodný děti.“) a jeho vykutálenými potomky (přičemž mi ale přišlo nadbytečné ukazovat publiku jejich trávení Vánoc, stejně jako mně moc nesedlo to klišé ohledně jedné příbuzné). Avšak především je to hořká komedie, plná různých trefných a odzbrojujících životních mouder a frků pronášených světoběžníkem Prepslem, lidovým to vypravěčem (někdy může vzdáleně připomínat Švejka) a člověkem s velmi osobitým pohledem na lidské bytí a smyslem pro humor (Rudolf Hrušínský exceluje). A sem tam se objeví i trochu nenápadného rýpání, třeba do poměrů („Jak na vás začnou bejt lidi nápadně hodný, tak je to dycky podezřelý.“), systému („A patří naše zdravotnictví pracujícím? Patří.“), pobaví i narážka na jiného hereckého barda („Teda pane Prepsl vy to dovedete podat, jako ten Höger, když vypráví v rádiu ty pohádky.“). Překvapí i docela odvážná oslava svátku se striptýzem (čekal bych, že ji Kachyňa „včas“ nechá střihnout), a ani další scény či humor v tomto duchu zde nechybí (dokonalý „Vůdcův stan“). A na závěr otevřený konec, který si divák může lehce domyslet. Když pominu poněkud naivní poměry v nemocnici (především to neustále kouření), jsem velmi spokojen, hodnotím silnými 4* a rád se k filmu zase někdy vrátím. „Máte rád děti?“ – „Ale joo, takhle na dálku.“ ()

Galerie (42)

Zajímavosti (24)

  • Ludovít Greššo (Bartůněk) počas natáčania bojoval s ťažkou chorobou, ale nikto zo štábu o tom nevedel. Aj keď bol na neho režisér Kachyňa počas natáčania veľmi prísny a stále ho usmerňoval, nič neprezradil. Slávnostnej premiéry sa Greššo už nedožil lebo zomrel iba pol roka po natáčaní. (Raccoon.city)
  • Ve filmu lze zaslechnout houkání lodní sirény, Bohnická psychiatrická léčebna leží totiž na dohled Vltavy. (sator)
  • Film sa voľne inšpiroval skutočnou udalosťou epidémie brušného týfusu v roku 1958 vo vtedajšom Československu v Slovenskom meste Žarnovica. Nákazu na Československo priniesla svokra jedného z obyvateľov Žarnovice. Žena, ktorá prišla z bývalého Sovietskeho zväzu, nebola priamo nakazená chorobou, bola bacilonosička ako pán Prepsl (Rudolf Hrušínský). Prišla z oblasti, kde už bol týfus rozšírený. Rodina, ktorú svokra navštívila, bývala neďaleko motoristického štadióna a choroba sa dostala do studne. Zhodou okolností sa v tom čase konala v Žarnovici športová motoristická udalosť, ktorú navštívilo niekoľko tisíc ľudí. V horúcom májovom počasí sa množstvo návštevníkov napilo zo studne. Prvé príznaky choroby sa prejavili až po niekoľkých dňoch a Žarnovica sa stala ohniskom nákazy. Prípady nákazy sa začali objavovať po celom Československu. Zistilo sa, že týfusom sa ľudia nakazili práve na motoristických pretekoch, ktoré navštívili. Ochoreli nielen domáci motoristi a fanúšikovia, ale aj motoristi, ktorí pricestovali zo zahraničia, presne takýmto spôsobom sa nákaza rozšírila aj vo filme. (Raccoon.city)

Související novinky

Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011

Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011

01.11.2011

Po dlouhé, těžké nemoci zemřel dlouholetý člen činohry Národního divadla herec Bořivoj Navrátil. Kroměřížský rodák studoval na ekonomické škole v Jihlavě, následně na brněnské JAMU, kde absolvoval v… (více)

Reklama

Reklama