Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Alena Mihulová, Jiřina Jirásková, Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, František Husák, Jiří Růžička ml., Otto Lackovič, Vladimír Hlavatý, Bořivoj Navrátil (více)Obsahy(1)
Mladičká zdravotní sestra Marie Sahulová (A. Mihulová), „poslední panna na intru“, se rozhodne, že se stůj co stůj stane opravdovou ženou. Jenže má smůlu, vrátný ji přistihne s pacientem a ona musí za trest do zapadlé pohraniční vesničky. Její kolegyní se stane moudrá a zkušená žena, zvaná Babi (J. Jirásková), a ta dívku svérázným způsobem zasvěcuje do života a vede ji po stezkách jeho strastí i krás. Mariin příběh se vine množstvím pestrých epizod, je zalidněn rázovitými postavičkami, jejichž život je otevřený „sestřičkám“ vždy důvěrněji než jiným lidem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (161)
Co že tak nízko??? Hej lidi (někteří)??? Koukali jste do háje na stejný film co já??? Ne že by Kachyňa nenatočil většé pecky (ne že by tento film ovšem nebyl pecka), ale když se člověk podívá, jaký píčoviny jsou zde často hodnoceny tak vysoko, měli by sestřičky rozhodně mít alespoň svých zasloužených 85%!! ()
Mládí se zralou zkušeností. Krásné mladé tele v podání Aleny Mihulové se vhodně doplňuje s Jiřinou Jiráskovou. Ve filmu zazní celá řad životních zkušeností, které platí dodnes. A k tomu venkovské prostředí. Že bylo v padesátých letech vše tak trochu v čase polo rozpadu za to bych úplně nevinil komunisty. Vždyť bylo krátce po válce. Přiznám se dobrovolně, že sestřičky jsem vždycky spíše ignoroval. Je to takový zvláštní film. Jedno se ale Karlu Kachyňovi musí nechat. Své filmy natáčel až skoro s dokumentárním pohledem. Lidským, ale zároveň blízkým. Postavy jím vykreslené jsou různé, ale hlavně se odhalují ve svých trablech a problémech až do morku lidskosti. ()
Bezesporu jedno z nejlepších děl Karly Kachyni a hereckého mistrovství Jiřina Jiráskové v její komediální poloze. Už ten film znám nazpaměť a stále mě nepřestává bavit. Každá scéna má tu svůj význam, není tam nic zbytečného. České pohraničí na počátku 50. let takhle podobně vypadalo, pamatuji si to z vyprávění svého otce, který tam začínal učitelskou dráhu. Noví osídlenci přicházeli často ze Slovenska, bývali to mnohdy lidé prostí až rozumově omezení, a podle toho to tam vypadalo. I ten sedlák, zatrpklý tím, že mu "sebrali" pole a sám musí pracovat na státním statku, spousty bláta, hnojiště... Těžko se rodil nový život v českých Sudetech... A k tomu všemu přišla mladičká dívka (mimochodem zde se stárnoucí Kachyňa zamiloval do o 40 let mladší Aleny), aby zde poznala tvrdé stránky života a dobrala se skutečné lásky a stala se ženou. Scéna, kdy přiváží do nemocnice novorozeně, mě vždycky dojme. ()
Zvláštní, tento film jsem zřejmě vlivem ne úplně trefně sestříhaných upoutávek vždy považoval za jakousi odlehčenou komedii a ekvivalent k Básníkům. Inu, víc splést jsem se nemohl. Kachyňa jako vždy více než skvostný a jeho exkurz do počátků lékařské péče ve špinavých kolektivizovaných zapadákovech rozhodně zanechal hluboký dojem. Velké ocenění za ty exteriéry, natočili to tak, že jsem to bahno a hnůj cítil i v pohodlí novotou zářícího gauče a čerstvě vymalovaného obýváku. ()
Takhle milou Mihulovou jsem snad ještě neviděl. A nikdy bych neřekl, jak jí to bude herecky slušet vedle Jiráskový. Fajnově odvyprávěnej příběh, charismatickej Husák a sympaticky ukecanej Vízner, to musí fungovat. Ono z toho možná nic není tak skvělýho, ale dohromady to Kachyňa umí poskládat parádně. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (21)
- Jiřina Jirásková (Babi) a Alena Mihulová (Marie) sa počas natáčania zblížili natoľko, že Jirásková dokonca pripravovala svoju mladšiu kolegyňu aj počas jej talentovej skúšky na AMU. (Raccoon.city)
- Alena Mihulová (Marie Sahulová) se pro konkurz do tohoto filmu rozhodla po zhlédnutí filmu Lásky mezi kapkami deště (1979), konkrétně ji zaujal a inspiroval výkon Terezy Pokorné-Herzové. Musela kvůli tomu i na čas přerušit svou hereckou činnost v pražském amatérském Aneb divadle. (mchnk)
- Automobil využitý při natáčení tohoto filmu ve skutečnosti není sanitka, ale „civilní“ verze Škody 1200 STW dost neuměle nakamuflovaná jako sanitní vůz. Hlavní odlišností obyčejného STW od sanitní verze je délka vozu (sanitka byla delší), zadní vrata se u sanitky otevírala dolů a ne do boku, jak je to několikrát vidět ve filmu, a kříž nad čelními skly byl na skutečných sanitkách ve formě navařené „kapličky“, ne jen namalovaný. Dobře je také vidět lišta na připevnění jednořádkové SPZ, kterou se filmaři neobtěžovali odstranit, a rovnou na ni namontovali žlutou, dvouřádkovou tabulku, používanou tehdy u sanitních automobilů. SPZ naopak dobově odpovídá ději filmu. (MIK0cz)
Související novinky
Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011
Po dlouhé, těžké nemoci zemřel dlouholetý člen činohry Národního divadla herec Bořivoj Navrátil. Kroměřížský rodák studoval na ekonomické škole v Jihlavě, následně na brněnské JAMU, kde absolvoval v… (více)
Reklama