Sestřičky

Všední den venkovského komunistického Československa umístěnek, prudérie, padesátých let, ale ne jejich první, ale druhé poloviny s patrným ulevením a zmírněním praktik, kterými vstupoval po roce 1948 do života. Pozorný divák si všimne řady výroků, které dobu přesahují a současně charakterizují (náznaky generačních sporů mezi Marií a babi). Kachyňa dal v tomto díle prostor hercům tehdejší střední a mladé generace (Vízner, Vetchý, Mihulová, Husák); kvalitní scénář zo umožnil i dalším výborným hercům, z nichž do paměti mi vstoupil nejvíce ve stínu poněkud stojící Bořivoj Navrátil. Přechodné období mezi koncem budovatelské generace a nástupem generace Pražského jara výstižně dokreslují nevzhledné budovy a domy poloslamového vzhledu, úděsně zanedbané interiéry chlévů prvních kolektivizačních družstev a státních statků a celá řada dalších prvků, které jsou tak samozřejmé pro pamětnickou a neobvyklé pro současnou mladou generaci. Skloubení lyrických i realistických prvků, skutečné tváře režimu i nesnadného venkovského života, křehkého dívčího dospívání i lidské malosti a všednosti jsou největším přínosem SESTŘIČEK. Báseň vdechnutá do všedního života normálních lidí. Lehce se to píše, podstatně hůře uskutečňuje. A úspěch bývá trpce vydobytý a vzácný. I v té generaci báječných mladých mužů a žen šedesátých let. Víznerova bonusová slova o tom, že až s odstupem času začíná doceňovat výjimečnost a nadčasovost tohoto skvělého filmu jsou charakteristická i výstižná zároveň. Opravdu k nim není co dodat. (27.01.2008)

Moc povedený, rozhodně zajímavý film. Líbí se mi i herecké obsazení, Jiřina Jirásková tu byla opravdu skvělá. Tenhle film jsem vždycky měla ráda a na pana režiséra Kachyňu jsem si vždycky potrpěla ale mám od něj radši i jiné filmy, ovšem tu čtvrtou hvězdičku jsem nakonec taky přidala. Navíc je to už taková československá klasika. (14.04.2012)

Velké plus vidím v hereckém obsazení. Herci hrají vzorně a tam kde nestačil scénář se jim úspěšně daří brodit se jeho úskalými a nijak nápaditými sekvencemi a to za vydatného přispění režiséra Karla Kachyni. Ten vždycky uměl povýšit průměrný scénář na film, který si divák oblíbí. Jeho cit pro práci s herci je zde vypilován k dokonalosti a řada scén vypadajících na papíře jen průměrně zde vystavěl do vypointovaných situací, kterým nechybí humor, nadhled, ale i zamyšlení. Režisér nesklouzává k lacinostem, ale důsledně postupuje k vytvoření kompaktního díla. To se mu nakonec přece jen nepodaří vlivem rozkouskovaného scénáře, ale přesto je to nepřehlédnutelný film s vynikajícími herci, který stojí za zhlédnutí. (12.12.2009)

Co že tak nízko??? Hej lidi (někteří)??? Koukali jste do háje na stejný film co já??? Ne že by Kachyňa nenatočil většé pecky (ne že by tento film ovšem nebyl pecka), ale když se člověk podívá, jaký píčoviny jsou zde často hodnoceny tak vysoko, měli by sestřičky rozhodně mít alespoň svých zasloužených 85%!! (23.05.2007)

Mládí se zralou zkušeností. Krásné mladé tele v podání Aleny Mihulové se vhodně doplňuje s Jiřinou Jiráskovou. Ve filmu zazní celá řad životních zkušeností, které platí dodnes. A k tomu venkovské prostředí. Že bylo v padesátých letech vše tak trochu v čase polo rozpadu za to bych úplně nevinil komunisty. Vždyť bylo krátce po válce. Přiznám se dobrovolně, že sestřičky jsem vždycky spíše ignoroval. Je to takový zvláštní film. Jedno se ale Karlu Kachyňovi musí nechat. Své filmy natáčel až skoro s dokumentárním pohledem. Lidským, ale zároveň blízkým. Postavy jím vykreslené jsou různé, ale hlavně se odhalují ve svých trablech a problémech až do morku lidskosti. (26.04.2020)