Epizoda 3 (E03)

Aj v tejto poslednej, nenávidenej časti som našiel pozitíva, ktorými ma film celkom zaujal. Odhalenie prišlo náhle a nečakane, takže ma až dovtedy držal v napätí. No a komu nie je jasné, ako skončil doktor, (post spoiler) musel sa predsa utopiť niekde ďaleko v mori aj so svojou celkom nevinnou partnerkou ako collateral damage. (07.07.2020)

Ty vole, zaplať pánbů, že jsem se nakonec přecejenom dozvěděl informaci, kvůli který bych asi nespal další tři tejdny. Na závěr celý pofidérní komedie jsem se dozvěděl, s kým to Voříšková čeká. Dobrá práce! 🙃 Závěr samozřejmě pitomej prakticky skrz naskrz. Si asi půjdu zahrát starýho Poldu, tam je řešení případu na podobný úrovni. Jenom tam si jsem docela jistej, že to autor fakt myslel jako komedii. (20.01.2020)

Vida ji, zdravotní sestru... Pro zdravotnictví jí byla škoda, schopnosti měla jak Fantomas. V chorvatském cestovním ruchu byla okamžitě jak ryba ve vodě. Zato z rafinovaného ostrostřelce byl najednou chlápek, kterej strčí hlavu na špalek a netrefil by se na vzdálenost pár metrů. Nějak se to všechno pokazilo. S ohledem na kvalitu prvních dvou dílů je to celkem škoda. (12.05.2019)

Třetí díl mohl být jen honbou za dvojicí vražedníků naservírovaných divákovi v předchozí epizodě, ale přinesl  důležité rozkrývání 10 let starého případu a novou až humorně laděnou vraždu dalšího ze zbylé trojice přátel. Chvílemi jsem se bavil u (scénářem dané) neschopnosti policie, ale zejména se mi nabídlo srovnání se severskými kriminálkami, kde policie a sériový vrah se střídají v imaginární šachové partii. Zločiny z pomsty do sebe perfektně zapadaly, do hry vstoupilo velké množství osob, z nichž některé byly pro vyšetřování bezvýznamné a jiné naopak klíčové. Policii se podařilo zjistit motiv a vztah vrahů ke svým obětem. Vše se propojilo a pomalu gradovalo v poslední nevyhnutelnou (neukázanou ale opět humornou) vraždu. 82% (27.04.2023)

Respekt! Režisér Hřebejk dokázal závěrečným dílem vytvořit z celého cyklu Urobora a vrátil tak "kvalitu" přesně do bodu, ve kterém se začal řešit Případ pro exorcistu. Pitomé dialogy, řešení vyskakující jen tak z temných koutů, návrat ke zjevně přesluhujícím, a tedy zbytečným postavám, no, komu není rady, tomu ucho upadne. Ale alespoň si Jan Hřebejk splnil životní sen, protože si při točení závěrečné chorvatské scény musel připadat jako režisér bondovky, chyběl už jen huňatý bílý kocour. (10.09.2019)