Epizoda 1 (E01)

Kamera děsná. Lenka Krobotova, na můj vkus, přehnaně hysterická (přece jen 30 let...), atmosféra v celé epizodě skutečně odporná, nebylo mi všechno jedno. Ale to, co vystřihl Václav Neužil během návštěvy "v současnosti", to byla prostě pecka! Mrkala jsem na drát, přestože o jeho hereckých kvalitách dávno nepochybuji. Tato scéna byla senzačně napsaná a parádně zahraná. Jak mě to zpočátku nebavilo, tak mě to na konci zaujalo a těším se na další části. Čtyři špunty. (01.04.2019)

S touhle partou moje první setkání. A jsem nadšená. Příběh super (předlohu si přečtu, i ty ostatní, a kouknu na ostatní adaptace). Tempo není vražedné. Kam pospíchat, máme ještě dva díly. Neskutečně dobře natočené. A nápovědy na vraha? Přesně tak, jak to má být přesně v polovině knihy/adaptace. Za me feeling knihy Do vody. (31.03.2019)

Děsivý příběh z létem prosluněné vesnice na sklonku komunistické éry. Osvěžující byl vtípek mrzoutského ex-šéfa Viktora Vitouše(M.Krobot) s papouškem ara jménem Ara. J.Plesl a L.Krobotová jsou výborní. Stejně jako A.Doláková hrající nešťastnou matku Drahu Třebovickou, která spáchala sebevraždu. Těším se na 2.díl. Famózní je práce se světlem+způsob snímání obrazu kamerou. V.Tauš tímto nadchnul diváky už ve své předchozí minisérii Modré stíny (taky z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice). Fantastická hudba Blues Shadows(P.Ostrouchov), zpěv : herečka a zpěvačka Magdaléna Borová. Výborně namaskovaný J.Plesl-po 30 letech(maskéři: L.Dýcková, M.Marková, M.Kristová, R.Stejskal). Odborným poradcem byl Josef Mareš(jako u sérií Případy 1.oddělení+seriál Devadesátky).5* a 86 % . (02.04.2019)

Tak takhle dobře udělanou českou věc jsem neviděl, ani nepamatuju. Pokud jsem ji tedy vůbec kdy viděl. Tohle by byl film jako víno, na seroš mi to přijde možná až škoda. Každej záběr o něco obohacenej, něčím vyšperkovanej, kamera a výprava naprosto famózní. Bojím se, že to bude mít nějakou triviální pointu, ale ta cesta, po které nás k ní vedou, je tedy promyšlená dokonale. (01.04.2019)

Mám ráda detektivky, když se objeví nějaká nová česká, nemůžu jí vynechat. Na rozdíl od šedesátkových československých kriminálek vnímám značný posun v těch současných televizních. Co se stále daří je vytvořit správnou atmosféru, ta funguje i ve Vodníkovi. Přibývající prvky mystery a hororu, vkládáně často až nesmyslně, jsou pro mě odtažením od reality. Někdy jsou v rozumné míře a jsou i pro mě akceptovatelné. Spíš přemýším nad tím, proč roste zvýšená spotřeba vidět naturalistické zobrazení, když stačí letmý náznak, aby divák pochopil. Nechám se překvapit, jakým směrem se bude ubírat Vodník. (01.04.2019)