Balada o pilotovi
A Pilot Tale
Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Tomáš StanekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Lucie Žáčková, David Švehlík, Antonie Formanová, Jiří Dvořák, Petra Špalková, Vladimír Javorský, Sebastian Pöthe, Mikuláš Zelenka, Alois Tichý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu... Balada o pilotovi se odehrává na sklonku léta 1945 a na počátku roku 1946, tedy v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl jiný – komunistické síly se pomalu, ale jistě infiltrovaly do všech společenských oblastí. Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík, který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Reálným předobrazem kapitána Malíka byl Karel Balík, tchán autora námětu a scenáristy Jiřího Stránského... Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem. Na začátku války odešel ze země přes Polsko v domnění, že bude moci bojovat proti Hitlerovi, ale Sověti jej zavřeli do gulagu. Odtamtud vysvobodil československé zajatce generál Píka, jenže Stalin cizí letce na svém území nestrpěl, a tak se piloti dostali lodí kolem světa až do Anglie. Tam Malík spolupracoval s vojenskými spojeneckými špičkami, vezl Beneše do Moskvy za Stalinem k podpisu spojenecké smlouvy, létal s Churchillem i s holandskou královnou Vilemínou... Ústřední linkou Malíkova příběhu je i jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka zažila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra... Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Je to vůbec poprvé, co se přibližuje takhle robustně odvrácená tvář Třetí republiky. Nadprůměrný scénář doplňuje skvělé herecké obsazení, výrazné prokreslení poválečné každodennosti a skvěle jsou zachyceny i první kroky sovětizace. Mimořádně zajímavé je asi vůbec první dramatické zachycení komunistického zločince Bedřicha Fricka Reicina. Pochmurný, tragický příběh ovšem klade na televizního diváka. Není to ani řachanda, ani akční podívaná. Je to tragédie velkého lidského života a výrazné skupiny národních hrdinů, legionářů druhého odboje. A v každém případě mimořádně podnětné umělecké dílo. ()
Filmu bych vyčetla jen jeho poněkud těžkopádný rozjezd, minimálně od poloviny už to byl ale silný příběh, který má spád, grády a myšlenku. Vůbec mi nevadila ta kritizovaná vztahová linie. Naopak krásně ukazovala, že návrat z války neznamenal jen "hurá, máme zpátky tatínka". Vracejí se k sobě částečně odcizení lidé, kteří si za těch pár let něčím prošli a musí se znovu učit spolu žít. ()
Jeden měl vlastně fešáckou válku a mohl si lítat na pstruhy do Skotska.:-( Za to se mu po válce mstili až do pátého kolene. Film, který jakože relativně funguje, ale přitom je to tak promrhané téma.... Škoda, že místo Formanové před kamerou nestál za ní a hlavně v čele celého týmu její děda Miloš Forman. Tohle téma by si zasloužilo pořádný film, na který nezapomenete první ráno po tom, co jste se vyspali. ()
Ďalší dôkaz toho, že narodiť sa okolo roku 1900, to by nikto od sudičiek nechcel. Jedna vojna, druhá vojna, fašisti aj komunisti, nikomu ste sa nezavďačili a hlavne lavírovať v tak častých zmenách politického systému bolo veľmi náročné. A malý, aj keď taký komornejší, dôkaz toho, že s tou sovietizáciou sa začalo oveľa skôr než v roku 1948. O všetkom sa rozhodlo dávno na Jalte. ()
Na to, ze je to nasinecka tvorba, je to hodne podarene; a sila je umocnena este aj skutocnostou pribehu. Slovaci vzdy vykladali, ako nam doma nejde tocit filmy, kedze vsetko ide cez Prahu - no a mame 20 rokov po komunizme a zda sa, ze stale ide "vsetko cez Prahu", lebo pod Tatrami chcipnul pes. Dnes uz nemozeme zvalovat vinu na rezim a komancov, ze nasi herci vykladaju po cesky v ceskych filmoch: svedci to skor o tom, aky rozmer ma film a umenie vobec na Sk. Keby Slovaci natocili daco podobne, tak budeme skakat okolo vatry s valaskami a dlavit sa haluskami. Film utkvie; 4* v pohode ()
Galerie (56)
Zajímavosti (16)
- Natáčelo se také ve Švýcarsku se skutečným letadlem Junkers Ju 52. (M.B)
- Jiří Dvořák (plukovník Šeba) měl k letectví blízko, sbíral v mládí knížky o letadlech, kterých měl několik metrů. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- V komparzu byli rodinní příbuzní příslušníků působících v RAF, kteří se vraceli v roce 1945 zpět do Československa. (Viktor80)
Reklama