Rašín
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Jiří SvobodaKamera:
Marek JandaHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Ondřej Vetchý, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Lenka Vlasáková, Viktor Preiss, Tomáš Töpfer, Petr Štěpán, Vítězslav Jandák, Ondřej Malý, Jan Novotný (více)Obsahy(1)
Příběh muže, který dokázal uskutečnit sen o samostatném státě navzdory monarchii i snahám uchýlit se pod křídla carského Ruska, a který také napsal text prvního zákona nově vzniklého Československa. Ve filmu se názorově střetnou Kramář a Rašín, přesto se oba sejdou v jedné vězeňské cele a nakonec i ve vládě nově vzniklé republiky. S tou bývají nejčastěji spojováni Tomáš Garrique Masaryk a Edvard Beneš, zatímco další, neméně důležité osobnosti, zůstávají v jejich stínu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (127)
Zvlášť s ohledem na téma moc pěkné kino. Hlavně ale zajímavé- pro mě tedy každopádně. Mám mizernou paměť, všechno se mi to časem zase vykouří z hlavy, ale mohl bych si aspoň chvíli pamatovat, co tehdy panu císaři stačilo k tomu, aby někoho nechal popravit... Opravdu jsem netušil, že byla monarchie tak útlocitná. Přitom by možná stačilo, kdybych dával větší pozor u Švejka. Každopádně to bylo poučné a přitom záživné, pan Svoboda umí. ()
Zaujímavý počin už len preto, že Rašína dnes skutočne pozná už iba málokto, a ak, tak iba ako meno a funkciu, prípadne atentát, jediný dokonaný / úspešný atentát na politickú osobnosť v moderných českých dejinách (v dobe kedy to na takom Balkáne bolo na dennom poriadku). Alois Rašín je tu vyobrazený ako pracovitý vzdelanec, neústupný vlastenec nezlomného ducha aj kondície, a dokonalý manžel a otec. Proste hrdina... - proste nacionalista. Zobrazenie je to zrejme celkom verné a zahraný O. Vetchým je vyslovene excelentne. Herecké majstrovstvo však predvádzajú aj ostatní, v prvom rade s M. Donutilom (ale utkvie aj vynikajúci Topfer). Zamrzí, že jeho Karel Kramář je oproti supermanovi Rašínovi zobrazený ako naivka. Za neodpustiteľné, ale možno o to pochopiteľnejšie, považujem ukončenie deja vznikom republiky. Vzhľadom k tomu, že film bol aj tak dvojdielny a útok na Rašína ho otváral aj ukončoval, prečo sa takýmto oblúkom vyhol jeho 4-ročnému pôsobeniu v československých vládach a uspokojil sa s rýchlokomentárom o jeho význame ? Neboli už peniaze na tretiu časť ? Skôr si myslím, že by sa ukázalo skutočne zapeklitým problémom vyobrazenie počínajúcej prvej republiky. Jej chaos, kvas, intrigy a boj o moc aj charakter mladého štátu, by vyžadovali vyslovene prvotriednych scenáristov, mimoriadnu erudíciu a k tomu odvážne srdce a otvorenú myseľ aby dokázali zobraziť problematické, konfliktné až nenávistné vzťahy Masaryka a Beneša na jednej strane s Kramářom (ktorého už po roku vyšachovali nadosmrti z vysokých vládnych postov) či Rašínom, (ktorý stihol byť za tie 4 roky ministrom financií v 1. aj 7. vláde ČSR!, s Benešom sa vyslovene neznášali, hradné kruhy zápalisto kritizoval a zrejme iba jeho smrť zabránila totálnemu vyhroteniu ich vzťahov). A to už by poriadne zakalilo ten hrdý oslavný a pekne natočený obrázok, ktorý pri príležitosti storočnice vzniku Československa vznikol... ()
Málokdo už si dnes vzpomene jak vlastně vznikla naše republika díky odtrhnutí od rakouska-uherska. A ještě méně lidí, hlavně mladých vůbec netuší čemu vděčí za to, že žijeme v samostatné České republice. Dějiny si je potřeba neustále připomínat, poněvadž bez poznání minulosti nemůžeme mít nějakou smysluplnou budoucnost...Vynikající výkony Ondry Vetchého, Miroslava Donutila a hlavně Tomáše Töpfera pozvedají tento film na hodně vysokou úroveň...Za mě 85% ()
Když už někdo zná Rašína, tak jako ministra financí, což ve dvou dílech vůbec není zachyceno. Na druhou stranu, co dělal předtím o tom jsem nevěděl zhola nic. V tomto snímku se dost dozvíte i o Kramářovi (prvním premiérovi ČSR), neboť s Rašínem sdíleli kriminální celu. Herecky nemám co vytknout, situace jsou vcelku dramatické (hlavně druhý díl), jen bych přidal více zobrazení dat (to mi dost chybělo, když byli pořád v base). Prostě někdo bojoval venku (Masaryk) a někdo uvnitř jako Rašín. ()
Galerie (296)
Zajímavosti (10)
- Alois Rašín se stal prvním ministrem financí Československé republiky, ale pouze od 14. listopadu 1918 do 8. července 1919. Také je autorem prvního Československého zákonu. (Varan)
- Markus Preminger (Tomáš Töpfer) byl otcem režiséra Otto Premingera. (koduro)
- V jedné ze závěrečných scén, kdy Alois Rašín (Ondřej Vetchý) píše první československý zákon, hraje jeho manželka Karla (Zuzana Stivínová) na klavír skladbu „Nessun Dorma“ z opery „Turandot“ od Pucciniho. (majky19)
Největší slabina tohoto filmu je zároveň největší slabinou českého filmu vůbec: nemáme vynikající herce, máme jen ty dobré. Slavní čeští herci, zejména ze zde představené generace, které režiséři vrací neustále na plátno jak pejskovu jitrničku, nejsou ochotni stát se svými postavami, a pokud už ano, nejsou k tomu patrně disponováni tak, jak by bylo pro dosažení plného efektu záhodno. Stačí srovnat se zcela řadovými filmy francouzskými, německými, britskými, americkými… Známé tváře ale i zcela průměrní herci jsou v každém filmu někým jiným, když se díváme na detektiva Johna Rivera, nevidíme Stellana Skarsgarda, když sledujeme příběhy Catherine Cawood, nevidíme Sarah Lancashire, jak hraje Catherine Cawood, její příběh prožíváme jako příběh zdrcené matky, která si nese svůj kříž, že existuje nějaká skutečná Sarah Lancashire při sledování vůbec nevnímáme. Ovšem zde je to přesně naopak – stále vidíme Vetchého, jak hraje Rašína, Donutila, jak hraje Líbala nebo Kramáře, jsou to pořád hrající herci, kteří poutají naši pozornost sami sebou, nikoli svými postavami. Jejich příběhy jsou příběhem Vetchého, který hraje Rašína, nikoli příběhem Rašína, který myslí jako Rašín, a z jehož prezentované existence vnímáme emoce, které v tu chvíli Rašín cítí. Vetchý je přitom v každé roli nesmírně snaživý, což je nutno maximálně ocenit, ale zjevně pro zásadní role tohoto formátu, které jsou bohužel jeho oblíbenými, postrádá talent, případně čas, přičemž obojí je možné – jak je ovšem vidět v některých případech, jiní to i se stejným časem k nastudování zvládnou s mnohem větší působností – z takových je v tomto filmu v drobné roli zastoupen vynikající Plesl, jiným takovým případem je samozřejmě snad náš nejlepší herec vůbec, Karel Roden, který ale ty známé postavy naší historie nemůže pochopitelně hrát všechny… ;) Ta zdejší rotující hrající většina působí, jako by je zajímalo to, jak budou v roli vypadat, nikoli jak bude vypadat jejich postava. Některé ženy jako Mme Stivínová jakoby tento aspekt dováděly do extrému – jako by se celou dobu dívaly na sebe do zrcadla a kontrolovaly se, zda jim ty dobové kostýmy sluší, jako by jim záleželo výhradně na tom, jestli se v nich a v roli budou líbit – jako ony samotné. Herci v Čechách se nestávají svými postavami zčásti patrně ze skutečné neschopnosti, ale z části samozřejmě i proto, že večer musí být na představení na Vinohradech, zítra na muzikálu v Dolní Lhotě, a tak dále a tak dále, aby si zajistili určitý finanční standard. To však není omluva. Jsem si naprosto jistá, že pod nepropustnou krustou této herecké honorace se skrývá, a občas je nám divákům dáno do ni nahlédnout, nemalý zástup opravdu schopných herců, kteří mají bohužel v Čechách málo možností uplatnění svého talentu, a tak doufejme, že do věku postav typu Rašína dozrají alespoň díky koprodukcím evropským a světovým mimo naše hranice. „Lehce snaživý“, to je asi výraz, kterým bych charakterizovala tento snímek nejpříhodněji. Hluboké emoce a velkofilm s tímto přístupem vykřesat z žádného scénáře možné není. Jakkoli by si to příležitost stoleté státnosti jistě zasloužila. () (méně) (více)