Rašín

Film měl (teda aspoň dle mého názoru) vnést více světla do událostí předcházejících vzniku republiky a také vysvětlit působení tak důležitých lidí, jako byli Kramář a Rašín. Bohužel se tak nestalo. Jedná se o další moderně natočený film o historii, tzn. je kladen důraz na emoce a pouze krátký časový úsek. Historická fakta jsou zde spíš jako to v pozadí, obvykle bez dalšího vysvětlení, takže divák-nehistorik nemá šanci se v tom orientovat. Největší průser je v tom, že podstatné události a činnosti Rašína po r. 1918 jsou jen zmíněny několika větami na konci. Herecky je to zvládnuté perfektně. (21.10.2018)

Kde se bere to nízké hodnocení! Vždyť to byl velký film věrohodně zahraný. Nejen Kramář, Rašín... i ostatní byli hodně hodnověrní. Vetchý podal jeden ze svých nejlepších výkonů. Přesnost Rašína dokonalá. I když je trochu jiný, tak na konci filmu jak byl pohled na skutečného Rašína.... Začal se mi tam dokonale Ondra Vetchý promítat. Chtěli tvrdého chlapa s jistým nezlomným přesvědčením, ale nežnýma očima, které opravdu pan Rašín skutečně měl. A velice si jim to povedlo ve výběru hlavního hrdiny. To byl prostě Rašín.... Pan Donutil pak také dokonalost sama.... Nikdy jsem neměla ráda politické filmy, ale jak jsem se o to začala před pár lety zajímat, tak pak připadám velký obdiv... (22.10.2018)

Díky všem těm oslavám událostí před 100 lety se i s dnešními filmy můžu cítit podobně, jako když si sleduju první filmové oslavy Československa. Všechny ty spektákly jako Za svobodu národa nebo Za československý stát mají pokračování. Jen s tím rozdílem, že dneska už zřejmě nevznikne další cyklus oslavující legie (ve stylu Medka, Kopty nebo Langera). K výročí republiky máme Sarajevo, Rašína, Hovory s TGM, Jana Masaryka... a je jen málo novodobých mýtů, které si nehýčkáme. České století je za námi. Sice už neslzíme s F. L. Věkem a Sňatky s rozumu nad oslavou českého slova a českého divadla, ale je možné si idealizovat Muže 28. října 1918. Bude příležitost vedle Rašína vyzvednout i roli Antonína Švehly, Jiřího Stříbrného, Vavro Šrobára a Františeka Soukupa? Necháme se překvapit. (17.01.2019)

Nikdy bych nevěřila, že to napíšu, ale jediný, kdo v tomto filmu chvíli normálně srozumitelně artikuluje, je Jandák. A to je divné. Vetchý tam cosi drmolí, oslovují se nějakými přezdívkami nebo zdrobnělinkami, které se do snímku nehodí... dvacet minut a stačilo. Přepínám na Dva muži ve městě. Druhý díl jsem si ani nepustila. (14.10.2018)

To je přesně ten typ filmů, které jsou už dnes, co se týká dějin pro mnohé nezáživné. Proto je zapotřebí hodně velkého umu, aby byl divák vtažen tak, aby se nenudil, přemýšlel a pak se šel třeba mrknout na historii víc do hloubky, jak to někdy dělám. Lituju, ale přiznávám, že jsem se místy silně nudila, nic mě nenutilo vrhnout se do googlu a to je podle mě velká škoda. Mám ráda Vetchého, který se snažil dát své postavě maximum, nicméně pro mě byl tentokrát Miroslav Donutil ten, který to z mého pohledu hrál naprosto bezkonkurenčně skvěle. Velká škoda, zřejmě byla chyba ve zpracování, jinak to nevidím. (22.10.2018)