Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (395)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Víš, co se stane s havířem, který zdechne na směně? Dostane dva dny volna a pak jde zase pod zem. 1) Zajímavému ale nijak mimořádnému snímku se dostalo nebývalé pozornosti. Je to totiž film český, o havířích, o údajně druhé největší důlní katastrofě na českém území, vlastně i o tom, jak se tehdy žilo. K tomu Ondříček: Zkracovali si život, podstupovali obrovské nebezpečí, ale vyfárali ven a měli prachy. Byli šlechta, ale vlastně i trestanci pracující v nelidských podmínkách._____ 2) V dole je horko a tak se vyrojila celá mračna samozvaných kritiků. Dobu si nepamatují, ale přesně vědí, jak se kde tehdy mluvilo, jaká část havířské výbavy je autentická a jaká není a jak to všechno bylo._____ 3) Na dole Dukla jako vzorovém pracovišti se ověřoval přechod na pětidenní pracovní týden při zachování výkonů. Aby je důl mohl splnit, rozhodlo se vedení zvýšit kapacitu otevřením porubu na jedenácté sloji. To se mělo stát 11. 7. 1961. Báňský úřad však projekt neschválil kvůli špatnému větrání. 7. 7. 1961 došlo ke katastrofě._____ 4) 49letý David Ondříček spolu se scenáristy 37letým Jakubem Režným a stejně starým Matějem Podzimkem odvedli dobrou práci. Výborné dialogy, dobře napsané postavy a pěkná pro dobu a místo příznačná jazyková směs patří k tomu lepšímu, co jsem v televizi viděl. Zajímavá je i kamera 30letého Marka Dvořáka, která věrně zprostředkovává klaustrofobické pocity uvnitř dolu._____ 5) Z hereckých výkonů mě zaujal 52letý stylový dělnický kádr Jiří Langmajer (ředitel), vynikající typově přesná 37letá Martha Issová (matka) a půvabný a herecky přesvědčivý 19letý Oskar Hes._____ 6) Filmem ovšem nijak nadšen nejsem. Chvílemi jsem se nudil. Pro neznalého věci mi druhá část přišla nepříliš přehledná. Nekvalitní zvuk s přemírou basů vedl k tomu, že u části dialogů jsem nedokázal rozpoznat, co herci říkají._____ 7) V diskusi na idnes.cz uvádí pamětník Karel Drlík: ...Hlavovkami rozhodně nebyli vybaveni všichni horníci. Běžně se fáralo s kahany. Technici a doprava měla reflektory. Hlavovky měli havíři v rubání._____ Běžný pracovní den vypadal takto: vstávalo se brzy, cesta tramvají přes Mariánské hory, přestup na starou tramvaj č.1 na Frýdlantských mostech, jízda přes centrum, Přívoz až do Petřkovic, kde jsme z ní vyskakovali a šli po historické dlažbě na důl který je dnes hornickým muzeem. Denně jsme měli k dispozici čisté prádlo i ručník. Fáračky ovšem nesly vrstvu uhelného mouru, ve kterém jsme vleže museli v rubání pracovat. Byla to vrstva mouru, který byl mokrý, protože noční směna zavlažovala při pokuse omezit prašnost - vtlačovala vodu do navrtaných děr. Část vody vytekla i s mourem. Před sfáráním poslední cigareta, kdy si každý zapaloval od druhého. Mít zápalky v kapse fáraček při fárání byl hornický zločin. Pak pod zemí půlhodinová cesta na pracoviště v ostrém tempu. Svážnou jsme sjížděli po kolejích, lampu pod zadkem. Svačina před směnou pod rubáním a po ní vzhůru do rubání. Zůstala jen obsluha sýpy a doprava. Pracovní nástroje sbíječka a lopata. Havíř kopal a šlepr těpal. Těpat znamená házet narubané uhlí na dopravník. Během chvilky byli všichni zpocení, pot se řinul po zádech, po čele. Jen rychle paží setřít pot a znovu bez přestávky. Zabudovat vykopaný prostor. Denně přesčas asi hodinu. Šlo se vyfárat, až se nakopal potřebný počet vozíků. Jízda do svážné navěšení jako hrozen na posledním vozíku s uhlím. Další půlhodina cesty, vyfárání, cigareta, půllitr mléka, sprcha a cesta domů. Šest dnů v týdnu! V textu jsem opravil chyby a překlepy._____ 8) Skutečný průběh katastrofy je přehledně zde. _____ 9) Spoiler. Působivá byla scénka, kdy ředitel pracuje na šachtě i nadále (ve skutečnosti dostal podmínečný trest a důl vedl dalších sedm let až do roku 1968, kdy byl hlasováním havířů sesazen). Rovněž působivá byla závěrečná scénka, kdy matka doprovází svého syna do hornického učiliště. () (méně) (více)

verbal 

všechny recenze uživatele

Zdař soudruch Buch! Taki fajer v ďuře, to není žadna hola řyť, a vi to dobře předevšeckym každy bulač, co se v sedmej třydě zedeeški mudře rozhodnul něbyť jakymsi tym skurvenym ynžinyrkem a pod heslem „Jak chceš poznať spravny smněr, tuš rob učňa v OKaeR“ zarabi jak pořadny chlop, a ni jak jakasi buzna v kvadru. Jak to raz blafně, v ty pjaty cela grunntštreka ganc plna kuřa, zrazu vedro jak přy prvni dupačce a jeden može enem tak krutiť pajšel a chrchlať brykety, něž dosmerfuju lapiduši z HaBeZetki a daju mu počuchať kyslika. Tagže jak tam něvystrčitě kopyta, je to taka mila pauza, jeden němusi v jednym kuse rubať jak chuj, no ni? Na Dukle to ale bylo tak na pyču, že potym v Haviřově vyletělo plošne Ikve jak Gagaryn v Migu 15. No tragedyja jak cyp! Tuten Ondřyček je syce fajny režyser, dramatyčně znakomity, aji popyči kulisy s atmosferu umi dať do kupy, ale, KURWA!!!, jak robim autentyčny dobovy film, natřyskam ho našyncami, a ni partyjou vyjebanych pražskich pajtašu, bo to je pak pro ucha šlonske parodyja jak cyp! Cosy take, jak dyby stě měli v rubani na předku za řyťu přytepleneho štajgra, kery by na vas přes zapnuty borhamer zgňapal: „Helééé, pííííčo, kopéééj to volééé pořááádně, nebo mě vomejou!“ Chapu teš, že Marta beztak fajně kuři a cela je taka dajna, no jak hubu otevře, chyta vas apetyt struhnuť ju po pysku a zajebať uhlem jak Magdonovu vdovu. A k temu všeckemu už aji teho Mikluša v te pražacke hogofogo kuchyni tak dokurvili, že ma přyzvuk, jak dyby čobol žižkovsku fiflenu za cycki tahal. Tuš tak, něbyť to nadabovane v buzerantske bhutanštině, kera z teho něchcačky robi tak trochu švidratu komedyju, je to na bednu gryfna robota, kere bysem normalně aji pjet puchyřu přymrdal, dyby mi to uši něrvalo. ()

Reklama

Adam Bernau

všechny recenze uživatele

Že ten po všech stránkách vynikající první díl filmu bezprostředně po závěrečné scéně zabijeme mluvícími hlavami pamětníků (při vší úctě nicneříkajícími), to napadlo autory, nebo nějakého troubu z ČT? Celkově to nicméně vypadá, že Ondříček po několika výtvorech různé kvality vyzrál v režiséra, který umí udělat film jako ze známých českých tvůrců málokdo, resp. skoro nikdo, a který si (konečně!) umí vybrat tvůrčí kolektiv. Scénář, reálie, scéna, dramatický sled, Taclík(!) s Issovou, oběma mladými i všichni další. Skvěle pojatá hudba, jak dějová, tak doprovodná. Na tv film skvělá kamera a střih. A ačkoli jsme podobný příběh mohli ve všech jeho složkách stokrát vidět např. v běžné americké produkci, teprve tady ho vidím vyprávěna tak, že se mě opravdu může dotýkat, což samozřejmě není dáno jen objektivní kvalitou, ale také konkrétním vztahem mezi divákem a dílem - především ale musí jít o film, ke ktrému je mi vůbec možno si nějaký vztah (nezaměňovat prosím se "vztahem k postavám") vytvořit. Dukla61 je takovým filmem. (A Enšpígle, když už jsme u toho šajnu, tak ne, Issová nepřehrává, to jen možná tobě chybí srovnávací materiál z reálného světa.) ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

No, žiaden zázrak. Z nosného príbehu vytvorili tvorcovia priemerné dielo. Mohlo byť predovšetkým kratšie, aby pôsobilo dynamickejšie. Nie som odborník na ostravský dialekt, takže som to lopotenie sa pražákov s ostravčinou nebral príliš osudovo. Ale prekážalo mi to silené hranie sa na chlapákov, drsňákov. To som im jednoducho neveril aj keby používali dvojnásobok vulgarizmov. A tam, kde bolo potrebné pridať, teda bezprostredne po nešťastí, tam to prebiehalo, ako keď sa v škole rozdávajú vysvedčenia a žiaci sa dozvedajú, kto prepadol. Celkov to nemôžem hodnotiť inak, ako málo využitú príležitosť. A mimochodom, nepochopil som, prečo Hesovi namaľovali oči. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Díky tomuto televiznímu filmu výraz hrdina od Dukly dostává trochu jiný význam nespojený s 2. světovou válkou a karpatsko-dukelskou operaci. I když by se dalo napsat místo od Dukly - z Dukly (a ne sportovní). Navíc hrdinou z Dukly je zde Marek Taclík, který herecký přesvědčit i své nepříznivce. Scénář dobře napsaný a kvalitně zahraný. Atmosféra a prostředí vyhovující. Havířov je Havířov. ()

Galerie (107)

Zajímavosti (20)

  • „Musím říct, že při pohledu na nominace Na mezinárodním televizním filmovém festivalu v Monte Carlu se mi podlomila kolena. Považuji to za obrovský úspěch všech lidí, kteří se na Dukle 61 podíleli. Co mě ale nesmírně potěšilo, je nominace v ženské kategorii. Patricia Arquett, Penélope Cruz a Martha Issová jsou moje vůbec nejoblíbenější herečky,“ říká režisér snímku David Ondříček. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (SONY_)
  • Ve filmu si zahráli jako komparz i skuteční horníci z dolu Rako v Rakovníku, včetně jeho majitele. [Zdroj: Raport.cz] (rakovnik)
  • Zdrojem inspirace pro filmaře byly mimo jiné i historky otce herce Roberta Mikluše, který celý život dělal v Ostravě na šachtě. (raininface)

Reklama

Reklama