Smrt mouchy

Film doplácí na stupiditu distributora a především jeho nohsleda, který spatlal obsah. O tom, co píše distributor, film samozřejmě není. Je to krásný Kachyňovský snímek plný pochopení pro dětskou duši, jež přestává být dětskou. Kachyňa si uměl vybírat kameramany, takže se jeho filmy vždy mohly pochlubit mimořádnou prací v této oblasti. Ale tentokrát se povedlo něco navíc, takhle hravá kamera se jen tak nevidí. Kombinace hravosti a suverénní profesionality mě nikdy nepřestanou udivovat. Podhled na odjíždějící výtah bude určitě jedním z důvodů, proč si někdy v budoucnu tento film pustím znovu. (19.05.2015)

V 70. letech pravděpodobně Kachyňa experimentoval s omamnejma látkama, takže pod jeho taktovkou vznikaly filmy jako Láska a nebo právě Smrt mouchy. Pravou známku punku tomu ještě dodává Liškova psycho-hudba, Joudoslav Satoranský v roli ochránce přírody a ekologickýho aktivisty v kožený bundě a dost ujetá scéna s odvozem mrtvýho a těžce zranenýho v nákladovym prostoru Barkase. Přestože má film 86 minut, tak já ho sledoval s přestávkama asi 4 hodiny a neustále jsem u toho chlastal lahváče, takže jak stoupala hladina alkoholu v krvi, začal jsem v tom pomalu nacházet jakýsi zalíbení. Ale ve střízlivym stavu bych to asi nedal. (06.04.2012)

Poměrně bizarní kříženec uvědomělé ochrany přírody a vztahů dospívajících na Kladně 70. let. Herci, scénář i režie byli dost nepřesvědčiví, film také obsahoval dost momentů. kdy si člověk říkal proč to (nebo ono) tam vůbec je a proč na tohle vlastně koukám. Nicméně jedna hvězda za film jako takový, jedna za hodně ujetou hudbu a jedna za kladenské reálie. Také musím souhlasit s dost výstižnými komentáři uživatelů pytlík... a dobytek. (09.11.2020)

V první řadě bych se chtěl vysmát stupiditě distributora. Protože to, o čem dle něho tento snímek je, je tak maximálně jedna pětina filmu. Ty detailní záběry na mouchu (nebo na její černobílé fotky) nebo na mucholapku plné usmrcených much působí skutečně trošku bizarně. Celý tento snímek však rozhodně bizarní není. V jednom momentu jsem si sice říkal, zda sleduji psychologickou výpověď o dospívání nebo edukativní film o vztahu člověka k životního prostředí (ten výklad profesora v podání Jaroslava Satoránského na toto téma doprovázený ilustrativním videem je dost dlouhý až otravný), ale o pár scén později jsem pochopil, že to pro ten film má svůj smysl. Svůj smysl má i celý tento film a určitě stojí za to se na něj (distributorovi na truc) podívat. Mj. i kvůli celé řadě pěkných uměleckých černobílých fotografií, kterými hlavní hrdina dokumentuje realitu kolem sebe. (17.04.2017)

Škoda sympatickýho Luboše Knytla, kterej si zahrál jenom tady a pak už nikdy víc. Škoda i tohohle filmu, protože občas zajiskří dobrým nápadem, pěknou kamerou a nezklamávajícím Somrem. Naopak to pohřbívá celková deprese sedmdesátek a soudruh profesor Satoranský. A úplnej průser je hudba Zdeňka Lišky, ta už tak po čtvrthodině začne bejt neskutečně vysírací. (06.04.2016)