Vánoce s Alžbětou

v období vánočních svátků jsem si pustil i tento téměř neznámý film, který se však vyznačuje velmi kvalitními hereckými výkony a civilním dějem. Jedná se o drama, v kterém se najde místo i pro pousmání. Příběh o postupném zbližování řidiče s novou závoznící působí věrohodně a plyne poklidně až do konce – jinak však nic nového pod sluncem. Ale protože mi to příjemnou formou připomělo tehdejší dobu, tak dám své silnější 3 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (19.02.2014)

Tady jsou tři hlavní postavy. Hubert, Alžběta a reálný socialismus na vesnici a malém městě. Všichni hrajou výborně a hlavně, všem se ty postavy a jejich chování dají věřit. Není to žádná pohádka o napravené holce z pasťáku, co se najednou začne chovat zodpovědně, ani o chlápkovi, co už neudělá stejnou chybu. Dělají nic moc práci v nic moc světě a možná by i chtěli něco lepšího, ale nedokážou si na to nakonec stejně nikdy sáhnout. Při tom všem to ale není depresivní, to mi přišlo super. Jinak je zajímavé pozorovat socialistické ceny a srovnávat s dneškem. Závozník říká, že bere 900 korun měsíčně. Dneska by to bylo dejme tomu 36.000. Takže všechno x40. Za oběd pro jednoho platí v jídelně 6 korun 10 haléřů (dnes by to bylo cca 250), zahraniční cigarety za 7 korun (v dnešních cenách 280!). On to zas takový ráj nebyl, byť je třeba dodat, že zase lidi platili míň za bydlení. (20.04.2023)

„Nejezte sakra to zelí! Se laskavě odnaučte, strkat do poživatin. Do jakejchkoliv poživatin pracky nestrkáme!“ Film mě opravdu hodně bavil. V podstatě už od úvodu, prakticky neměnícím se rituálem hlavního hrdiny, ale to se samozřejmě znásobilo při prvním střetu s novou závoznicí, která do jeho života vtrhne jak uragán a převrátí mu ho vzhůru nohama. To postupné vzájemné oťukávání, nedůvěra, antipatie…a pak najednou sledujeme (fešáka) Huberta, jak se pod vlivem dívky zcela mění (až jsem si vzpomněl na ono profkláklé: „Chceš-li udělat ze starého muže blázna, dej mu mladou ženu.“). Zajímavé ovšem je, že ačkoliv jsem před zhlédnutím čekal konstantní depresi, hned několikrát jsem se od srdce zasmál. I když pak přijde konec a…nemůžu se rozhodnout, zda se mi závěr spíš líbil nebo ne, ale tak nějak tam patřil. Prozatím hodnotím silnými 4*, rád bych se k filmu v budoucnu znovu vrátil. „A máte taky budík? Ráno jedeme na čas, je sobotní rozvážka.“ - „Nebojte se, nebojte se.“ - „Já se nebojim, ale mám strach.“ (17.12.2017)

Já osobně Kachyňovu tvorbu moc nemusim. Když vynechám film Pozor, vizita!, kde Rudolf Hrušínský z toho udělal svou vlastní one-man show, tak mě nenapadá nic jinýho, co by mě výrazněji zaujalo. Vánoce s Alžbětou jsou teda pro mě asi druhej nejlepší Kachyňův výtvor. Kachyňovi se podařilo vystihnout ten stereotyp a šeď běžnýho života věčně nasranýho řidiče, kterýho skvěle zahrál Vlado Müller. A mladá kolegyně Alžběta mu ten jeho stereotypní život začne pomalu převracet naruby. Ale pro obě hlavní postavy jsem měl do jistý míry pochopení. Přišlo mi to celý opravdu ze života. Jinak naprosto neznámá herečka v roli Alžběty byla přirozená a uvěřitelná. Je mi záhadou, proč už nikdy žádnou další roli ve filmu nedostala. 70% (03.08.2021)

Zůstává mi záhadou, proč je tohle vynikající psychologické drama spíše opomíjeno a víceméně (polo)zapomenuto, vždyť jeden z našich nejlepších režisérů natočil formálně přesný civilní snímek v duchu dobové realistické tradice, který dodnes neztratil na své působivosti a hloubce. V příběhu archetypálního transgeneračního střetu dvou bytostných samotářů a solitérů, staršího muže a mladičké dívky, kteří jsou do své samoty dohnáni nepřízní osudu a kteří k sobě jen velmi obtížně hledají cestu, se dá nalézt mnoho pravdivého, v postavě muže se sváří podvědomě role otce se sexuálním pudem, v postavě mladé ženy zase získaná nedůvěra s podvědomou touhou po lásce. Oba si v sobě nesou hluboko uložená tajemství a také bolestný pocit životní křivdy. Velmi depresivně vyznívající černobílý snímek je rámován rituálním pracovním koloběhem a stejně jako později v případě filmu Městem chodí Mikuláš je v něm zesílen účinek vyprávění zasazením příběhu do období Vánoc. Zcela zvláštní kategorii tvoří pak vynikající herecké výkony Vlado Müllera i zcela neznámé Pavly Kárníkové, jejichž civilní herecké projevy ještě umocnily celkové vyznění filmu. Karel Kachyňa natočil skutečně nadčasově vyznívající snímek, který je ovšem hluboce ukotven do doby svého vzniku a jako málokterý jiný podává filmové svědectví o životě v šedi českého venkova 60. let... (01.01.2012)