Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedenáctiletá dívka Jitka tajně chodí k nemocniční zdi, kde se setkává s neznámým mladým mužem. Ten při autonehodě utrpěl úraz páteře, teď je upoután na kolečkové křeslo a nevěří, že by mohl znova chodit. Jitka ho den za dnem při svých tajných výletech přesvědčuje o opaku. Oba spolu prožijí několik těžkých chvil, odehrají se mezi nimi hádky i opětovná sblížení. Jitka si přitom neuvědomuje, že vlastně prožívá první, zatím nevinný milostný vztah... (Peta_N)

(více)

Recenze (42)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Neskutečně nudná, lehce pedofilní (holt Kachyňa) záležitost o tom, jak jedna holka pořád leze přes zeď za Olmerem, kterej se zotavuje po úrazu. Tenhle film prostě asi nemůžu pochopit, protože jsem nikdy nebyl 11-letá holka, která prožívá první lásku, ani pedofil. Hvězdičku dávám akorát za ty téměř půl století starý záběry Prahy. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Lyrický příběh o asi 12ti leté dívce, která během letních odpolední utíká z domova po pražských střechách, zlobí domovníka a přelézá vysokou zeď, aby učila mladého muže (Vít Olmer) po autonehodě znovu chodit. Mladý muž je rezignovaný a skeptický a dívka ho svou vitalitou přinutí chodit a on jen díky ní udělá pokaždé o pár kroků víc. Film o zvláštním přátelství malé dívky a dospělého muže. Lyrické, velmi hezké! Film mi připomíná francouzské impresionistické filmy z prostředí Paříže (nemám na mysli fr. impresionismus 30. let) jako Nikdo mne nemá rád, Červený balónek či Tarkovského Válec a housle. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Střecha a plynovod, pod schodištěm prasklá díra, sklep v pavučinách... skladiště dřeva a stará napůl zničená zeď. Obklopena maximálně nepoetickým prostředí,. prožívá jedenáctiletá Jitka, aniž to možná tuší, své první milostní vzplanutí. Velmi se mi líbilo zlyrizované vyprávění s Jitčinymi pravidelnými dobrodružnými cestičkami po zapadlých místech a křehkou romancí rodící v prostorách nemocniční zahrady, se silně empatickou pomocí směrem k mladému muži na invalidním vozíčku. S využitím různých variací na Beethovenovu "Elišku", které dodal skladatel Jan Novák, vznikla pod taktovkou Karla Kachyni obdivuhodná a pohromadě držící filmová báseň o překonávání různých překážek (ty symbolizuje vysoká zeď). O tom, že překonat reálnou zeď je někdy mnohem snadnější, než pocit zklamání. Některými motivy a zvláště v jedné konkrétní scéně, kdy Jitka háže přes zeď do zahrady mladíkovi na vozíčku jablko (které poprvé nechytí), mi připomněla Kachyňův neskorší film Už zase skáču přes kaluže. A ten se v mém osobním žebříčku přeci jen nachází daleko výš, ač jsem byl s Kachyňovým černobílým dílkem určitě též spokojen. 85% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

V Kachyňovej tvorbe patrí Vysoká zeď k tým menším titulom, avšak za pozornosť rozhodne stojí. Je to akási psychologická sonda do duše 11 ročnej dospievajúcej dievčiny, podaná trochu netradičnejšie a mierne spoločensky nekorektne. Iba mi tak trochu pripadalo, že Kachyňa s Procházkom pristupovali k námetu spôsobom tak poďme teraz niečo rýchlo vymyslieť, aby sme mali čo točiť. Že to Kachyňova scenáristická a režisérska zručnosť ustojí, je bez debaty. Ale možno sa mýlim a som nespravodlivý a za námetom stojí niečo osobné. Zaujímavé komentáre: Iggy, Tatatranka. 70%. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Město je tvořeno labyrintem zdí... Ty nízké se dají překročit, u vysokých je vždy třeba nějaký fígl. A kdo se ho naučí, má přístup na druhou stranu, kdykoli si zamane. A na druhé straně se odehrává život někoho jiného, naplňuje se osud někoho jiného - a tomu je návštěva přes zeď někdy milá a jindy ne... Navzdory tomu, že jsem nedokázal ocenit Vláčilovu režii v Markétě Lazarové, oceňuji ji ve Vysoké zdi. A navíc oceňuji dialogy, nejen proto, že byly příjemně předvídatelné, tedy nejen pro jejich racionalitu, ale i pro jejich dikci. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (9)

  • Filmový debut Andrei Čunderlíkové. (M.B)

Reklama

Reklama