Anděl Levine

Veliký posun v tématu i zpracovaní od Katky v roce 1949 k Levinovi 1970! Vnitřní přerod je patrný, přesto je to týž tvůrce, který se nebál nakousnout kyselé třešínky ani soudruhům za totality. Drama, které nepostrádá humorný podtext, rámují ženské postavy. Ida Kamińska dokresluje postavení svého životního partnera a zároveň tvoří pomyslný protipól mladé Glorii Foster. Hlavní střet mezi bílým a černým patří ale pánům a nabízí vskutku fantastickou podívanou! Kdo koho tu vlastně zachraňuje? Anděl žida nebo žid anděla? Vybraný kousek! (19.10.2016)

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století jsem se zalíbením četl knihy amerických židovských autorů, předeším Saula Belowa, I. B. Singera a Bernanda Malamuda. Vozil mi je Láďa Prášil z Indie. Krátká povídka (12 stran paperbackového vydání) Angel Levine (bez The) je ze sbírky Magic Barell (Kouzelný soudek) od B. Malamuda... A z filmu Jána Kadára na mě opravdu znovu dýchla atmosféra někdejší četby. Krejčík se zde sice nejmenuje Myškin, ale Maniševic, postava samotného Levi(na) - aluze na levi(taci) - je rozvedena, doktor Arnolda Berga a Sally se v povídce vyskytují pouze epizodicky, scéna ze synagogy byla organicky vynechána. A závěr: "Pero kroužilo k zemi. Maniševic zapalal po dechu, když zbělelo, ale byl to jen sníh... " A samozřejmě je nyní třeba vyřešit otázku: byl Alexander Levine anděl? Jak v povídce, a jak ve filmu? (31.01.2015)

Musí být těžké dramaticky zpracovat téma otřesené víry v budoucnost, takové dílo totiž může velmi snadno skončit jako nevěrohodná náboženská agitka anebo jako citové vydírání. Zkušený Kadár nic takového nedopustil a příběh dovedl k působivému konci. Jenže přestože ve mně myšlenky z filmu stále rezonují, nemůžu hodnotit líp než 3 hvězdami: místy se film až neskutečně táhl. ............... P.S.: Říkali jste si někdy, jak by asi zněla jedinečná Liškova hudba v americkém filmu? Jedině tady to můžete posoudit. (05.12.2013)

Pôsobilo to na mňa veľmi chaoticky. Keď som film začal pozerať, upriamil som sa na vysoko kvalitnú technickú rovinu. Kadár nebol len tak hocijaký režisér a dokázal si ma získať už v úvodných titulkách. Príbeh však začal striedať nálady a atmosféru nemálo miešali aj herci. Nevedel som si vybrať medzi komikou a podtextovou tragikou. Ani po skončení filmu. S postavami som nemal problém stotožniť sa , skôr s témou. Na jednej strane som badal filozofický podtón, na strane druhej satiru. Asi som si mal najskôr prečítať predlohu. (03.03.2015)

Je zvláštní, že co se v roce 1960 zdálo na Kadárově kinu tak progresivní, působí po deseti letech tak starobně. Film vůbec není špatný, nese určitý patos, asi i kvůli přítomnosti Židů. Celé je to kadárovská konverzačka vlastně připodobnitelná k Obchodu na korze, jen ve zcela jiných kulisách. Metafyzický osten není úplně zformulován, respektive - víme, že jde o sílu víry, ale řada motivů to znejasňuje a zamlžuje, takže si nejsem jistý, zda to celé nebylo jen omyl. Nesedí některé dramaturgické detaily, ale co už. Liškova hudba je hodně zvláštní, dlouho jsem ji nepoznal. Amerika pánům úplně nesvědčila, Forman s Taking off nasedl na atmosféru úplně jiné doby. Ale taky nezkoušel dělat hloubky tohodle typu. (19.11.2020)