Katka

Agitační komedie Katka, jejíž titulní hrdinku sice lapila za pačesy až nemilosrdná mašina, zatímco její zapíranou duši si již dlouho předtím přisvojila – podobně jako v obludných cukrovarnických prózách Matěje Anastázie Šimáčka – sama fabrika, mě ani tak neoslovila jako spíše pobavila - tím, jak se v ní život a svět s nevídanou nežitou plynulostí rozpadají a skládají (jako by vše náleželo k nějakému stroji), aniž by tomu kdokoliv z pracujících věnoval pozornost. Jedna nekonečná halucinace socialistického štěstí (v níž chybí jen, aby tovární rozhlas vysílal živý přenos soudního přelíčení s Miladou Horákovou, k čemuž zřejmě došlo o rok později, kdy již asi Kadár chystal Únos...). (24.04.2014)

Jeden z prvních slovenských filmů, jakožto samostatného poválečného fenoménu. Katka je příběh Copatého kapitána, této obyčejné vesnické dívky, která se netěší na život na vsi a na veselku, ale raději upne všechnu svou energii na práci v textilní továrně. Svým svojským vystupováním zaujme hned dva kádry, moderního a vtipného Dibarboru a stoického pařeza Pántika. K tomu má dostatek fištrónu na zlepšovák a spolu s děvčaty na slobodárni soutěží o lepší výkony. A samozřejmě, ve volném čase se kochá krásou slovenských hor. Takto to sice zní dost hrozně a vykonstruovaně, nehledě na to, že se na výsledném scénáři podílela celá parta nejméně sedmi lidí, ale výsledkem je divácky příjemný film pro poučeného diváka. Není to totiž žádná hysterčící katastrofa ve stylu Vzbouření na vsi. (18.12.2020)

Taká jednoduchá slovenská komédia dedina versus mesto či tradície versus socialisticko-továrenská moderna, ktorá neurazí, ale po toľkých rokoch snáď už ani nedokáže pobaviť. Zaujímavé by bolo sledovať ju pred 72 rokmi, či by to bolo inak. Samozrejme, potešia hlavne mladí herci, neskorší výkvet SND na čele s Pántikom a Dibarborom, kvôli ktorým sa film predovšetkým oplatí vidieť. (07.05.2021)

Oj, slovenská dedina zaostalá, bez priemyslu, neúderná ! Trebaže švárnemu dievčaťu pobaliť si škvarkov, opustiť otcovskú postať a ľaľa do textilnej fabriky pod Tatrami !! Veď ju tam aj plagátmi volajú !!! Pančušky ponavliekať na horúce tyče, po nociach trénovať na krajčírskej makete, zlepšováky vymýšľať. Súperiace partie úderníčok z pančuchárne a z pletiarne sa idú pretrhnúť aby prekročili plány. Bodré úsmevy, driečny majster plný lásky a zlomyseľný fiškus-úradník. Všetko je jasné a dané, stačí len pracovať s nadšením a vierou v maximálne prekročenie noriem a optimistická agitka na radostnú prácu v priemysle je hotová. (19.01.2006)

Upřímně mi vadí ta ne-jednoznačnost. Je to film o lásce, o pracujícím režimu alá konstruktivismus, nebo o feministickém marxistickém pojetí, které nás nutí uznat, že i ženy zde mají své místo a právo na solidní postavení? Film na to přímo neodpovídá a to je škoda. Herecké výkony jsou totiž docela obstojné, kamera sice místy zlobí, ale to lze odpustit vzhledem k tomu, že byla slovenská kinematografie ještě v plenkách, ale to, co nejde odpustit je režie. Na snímku je vidět, že režisér byl zatím nezkušený, a proto si nedokázal pohlídat všechny složky tak, aby výsledný dojem dával smysl. Například scénář samostatně není špatný, ale pro tento snímek je velice rozvleklý a matoucí, což podstatně škodí. Snímek by mohl být mnohem lepší, kdyby zde fungovala také lépe práce střihačů. Takhle bohužel průměrný snímek. Tři hvězdičky. (23.02.2015)