Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (519)
Zase se mi velmi vyplatilo nic si nezjišťovat o filmu předem. Vzhledem k datu vzniku snímku, jsem se obával, že se budu nudit, obavy se však ukázaly jako plané. Obchod na korze patří mezi nejvyšší top československých filmů. I tý slovenštině jsem vcelku rozuměl :-) Když si vzpomenu na vdovu Lautmannovou, můj obličej neví, zda má nasadit úsměv nebo smutek. Ten film mi přišel zkrátka dokonalý po všech stránkách. HUDBA:Zdeněk Liška - dechberoucí a rušivá, jak se mi to líbí. ()
“…REŽ A RÚBAJ DO KRVE NEBUDE TO PO PRVÉ, DOKIAĽ SLOVÁK NA SLOVENSKU PÁNOM NEBUDE“… /// Kterak se slušný člověk arizátorem stal… Jeden z nejlepších filmů československých dějin ukazuje stinnou kapitolu slovenských dějin (se jim kurva hodilo, že Kádár vzal v 68´roha!). Dramatický drama s nestárnoucí vypovídající hodnotou a nezapomenutelným Kronerem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou novelu, kterou v roce 1965 napsal Ladislav Grosman, neznám. 2.) Často volám “a teraz tu našu!“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Tak jsem konečně zaplnil mezeru a souhlasím, že je to určitě jeden z nejzásadnějších filmů v čs kinematografii. Hlavní hrdina je víceméně hozen do bažin a ať už udělá to nebo to, tak je to špatně. Plný počet nedám jenom za to, že úplný konec filmu jsem odhadnul dopředu i když to to celkově depresivní vyznění filmu podporuje.90% ()
Nemohu uvěřit, jaký skvost mi to tak dlouho unikal. V poválečné filmové vlně vznikalo hodně snímků s podobnou tématikou, ale vlastenecky musím vykřičet do světa, že českému Vyššímu principu a právě slovenskému Obchodu na korze se žádný nemůže vyrovnat. Neuvěřitelně gradovaný a silný příběh, který je ale díky heroickým výkonům Kaminské a zejména Kronera strhující od první minutky až po poslední deprimující záběry. Slováci mohou být právem hrdí, tenhle film si měl odnést více než jen jednoho Oscara.. 100% ()
No, bratia Slováci, pěkně jste to vedli... Už jen slyšet sloven(št/č)inu ve filmu je skvělé, Čech má v dnešní době kontakt s jazykem našich bratrů už jen díky Elánu a Horkýžům. Na všemi vychvalovaném finále mne trochu vadila uřvanost našeho milého, čím dál opilejšího arizátora Tona Brtka. Mne spíše zaujala proměna jeho ženy z obyčejné gazdiny na celkem silného antisemitu. Rozepisovat se tu o silném příběhu a hereckých výkonech pozbývá významu... 100% ()
Galerie (29)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (48)
- Film Obchod na Korze sa síce natáčal v Sabinove, ale v skutočnosti sa v románe dej odohráva v Humennom, odkiaľ pochádza aj autor knihy Ladislav Grosman. V čase natáčania bolo humenské "korzo", čiže centrum mesta nevhodné na natáčanie, pretože tam postavili nové "pokrokové" stavby, absolútne sa nehodiace nielen do filmu, ale aj architektonicky do centra mesta. (Cedenbal)
- Režisér Ján Kadár trval na tom, aby gombíky v obchode pani Lautmanovej (Ida Kamińska) kupovali v miestom nárečí. (Raccoon.city)
- Ida Kaminská (Rozália) mala spočiatku absolútne odlišné predstavy o poňatí svojej postavy ako režisér Ján Kádár. Chcela ju stvárniť takpovediac "honosnejšie", s umelými zubami, dôkladne upravenú atď. S tým však u Kádára neuspela, a tak sa urazená a ohrdnutá rozhodla vrátiť späť do Poľska, kam ju tvorcovia museli ísť opätovne presviedčať. To sa im podarilo a Kádár si svoju predstavu o zanedbanej židovskej babičke predsa len nakoniec presadil. (Santino7)
Reklama