Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)

(více)

Recenze (520)

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky. -"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou." ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších filmů československé historie, jehož kvalita a výjimečnost byla stvrzena historicky prvním oceněním Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film a který tak vlastně opticky mezinárodně odstartoval (spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky o rok později) československý filmový zázrak šedesátých let - tzv. novou vlnu... Velký demýtizační účinek a přitom malé komorní drama - to v sobě spojuje snímek Elmara Klose a Jána Kadára. Tihle dva tvůrci se přes svou dosavadní tvorbu poplatnou režimu a době, plnou dobového schematismu a ideologie (Hudba z Marsu atd.), pustili, z části již svým předcházejícím strhujícím snímkem Smrt si říká Engelchen, do nerovného souboje se státní propagandou - demýtizovat období samostatné slovenské státnosti. Místo tendenčních filmů o Slovenském národním povstání a politicky uvědomělém konání slovenského lidu se pokusili vykreslit (alespoň zpočátku na pozadí politické poptávky samozřejmě) xenofobii Slovenského štátu napojeného na tehdejšího symbolického nepřítele číslo jedna - nacistické Německo. Příběh Tóno Brtka a jeho árizace malinkého židovského obchůdku se však vymkl očekávanému záměru a přerostl v trpké a bolestné podobenství o podstatě zrůdnosti totalitního systému, v němž je část osob zbavena lidských práv a vystavena genocidě. Výborně je tu vykreslena postupně narůstající atmosféra strachu a a zesilujícího tlaku na jedince (excelující Jozef Kroner). Zprvu jednoduchý příběh obžalovávající fašismus a nacionalismus se tak zvrhl v hořkou sondu do duše slovenského člověka a poukázal na to, jak nebezpečná jsou ozubená kola jakéhokoliv totalitního systému, jenž není vystaven na principech humanity a lidskosti a jenž svou kinetikou drtí i zprvu slušné a nezmanipulované lidi... ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

S akceptací Obchodu na korze bojuju už dlouhé roky a stále je to jako na moři, jednou dole, jednou nahoře. Ostatně tvorba dua Kadár/Klos bude vždycky problémová, protože konečně už ten jejich společný nástup v 50. letech, to je jedna úchylnost za druhou. Nejdříve posílají Dohnala budovat socialismus do Západního Německa v Únosu, pak tahají humor z předválečných ikon v Hudbě z Marsu tak, že je z toho spíše teskno než veselo, v Tam na konečné a ve Třech přáních už se zase pro změnu tváří jako umělci, kteří pochopili a stali se vedoucími osobnostmi tání. Není to s nimi snadné a pokud tedy vrcholí jejich tandem příběhem z neoblíbených dějin Slovenského štátu, koledují si o hysterické přijetí plné ovací či případně o pravý opak. Obchod na korze má námět srovnatelný s apelem Zinnemannova The Search, což je sice pěkné, ale tragika uzavřená v postavě Idy Kamińské je příliš komplikovaná na to, aby jí tak jednoduše zastínil Kronerův tradiční občan v morální nouzi. A bohužel dnes už je i problematické vyznat se v těch dialozích, které suverénně kombinují slovenštinu, němčinu a jidiš. Čili atypičtější film pro čs. kinematografii být nemůže, presto je to právě on, který reprezentoval ve své době 20 let Státního filmu a dnes je ocejchován Cenou akademie jako věčný a božský. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Vynikající budování příběhu, kdy se pozvolna z běžného vesnického života, tlachanic a chlastaček vyklube tíživá, úzkostná atmosféra antisemitského, totalitního režimu. Pohled na problematiku skrz přihlouplého sedláka, který přišel k árijským výhodám, ani neví jak, nabízí také originální a netradiční perspektivu. Artovost snímku je nepopíratelná, vygradování famózní a celé to plíživé nebezpečí a zlo je vskutku... Plíživé. Dopomáhá k tomu také zvláštní a byť neustále se opakující, tak skvěle zvolená hudba... Tato zmíněná fakta mi úspěšně brání v ostřejší kritice, třebaže Obchod na korze se mi ve skutečnosti spíše nelíbil, často jsem zíval nudou a kontroloval čas. Vesnický život mě jednoduše nebaví a kromě hlavního poslání a cíle příběhu byl vedlejší děj poněkud mdlý. 6/10 ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Výnimočný film, zaslúžený Oscar 1965 a zaslúžená opätovná nominácia o rok neskôr pre Idu Kamiňskú v kategórií najlepšia herečka.O takomto úspechu slovenského filmu ( alebo českého ?) v súčasnosti môžeme iba snívať.Obchod na korze je skutočným obrazom svojej doby. Výnimočný Jozef Króner, herecký koncert na tú dobu u nás nevídaný, znamená pre diváka, ktorý to vie oceniť naozajstný pôžitok. Jozef Króner pre mňa osobne znamená jediné-LEGENDA. Nezabudnuteľný a nenahraditeľný. Mimochodom, veľmi zaujímavá história domu v centre Sabinova: za vojny tu sídlil miestny hrobár, šéf maďarskej strany, neskôr Slovenská domobrana, od roku 1944 tu sídlilo gestapo a nakoniec si v ňom sovietski vojaci robili ohníky z nábytku...Dnes nad ním visí pamätná tabuľa so spomienkou že dostal oscara.Na ďalšiu sa ešte načakáme...+++++++++ Ťažkopádna slovenčina, ktorú spomína Malarkey, by v niektorých momentoch mohla mať české alebo aj slovenské titulky. Ide totiž o východoslovenské nárečie a chápem, že nie každý mu rozumie++++Film 90%. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (49)

  • Po tom čo Obchod na korze získal Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film sa začali ozývať hlasy konzervatívnych komunistov. Tí chceli sošku vrátiť späť Američanom, lebo je vraj nanajvýš podozrivé, keď nás chváli nepriateľ. Malo byť za tým čosi nekalé. (Raccoon.city)
  • V někdejším Československu byl film více jak dvacet let "zavřen v trezoru". (DaViD´82)

Související novinky

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

22.07.2021

Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)

Reklama

Reklama