Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (519)
(1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky. -"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou." ()
Druhý československý a první slovenský oskarový film je mimořádnou slovenskou sebereflexí skutečného, nikoliv dodatečně krášleného a vylhávaného rázu farské republiky - tisovské klerofašistické totality. Přeceňované - což neznamená omluvitelné nebo pominutelné - excesy české protektorátní společnosti proběhly ve slovenské podobě nepoměrně brutálněji. Tragédie muže, v podstatě slušného člověka, hlavního hrdiny filmu, je životní rolí protagonisty v podstatě zakladatelské generace moderního slovenského herectví - Jozefa Krónera. Kysucký rodák tu rozehrál celou čaromoc svého nepopakovatelného herectví. Že je tento film současně dílem evropským, je zřejmé. Vybavím-li si název tohoto díla, zbývá mi jediné - smeknout, zmlknout, zamyslet se. Hluboce a opravdově. ()
Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. ()
Jedno z nejvýznamnějších slovenských dramat. Zabývá se temným obdobím slovenské historie, existencí tzv. Slovenského štátu 1939-1945. Tak jako mělo Německo svojí NSDAP, mělo Slovensko svou HSĽS. Stejně jako měl Hitler svou SS jako nástroj teroru, měl Tiso oddíly Hlinkových gardistů k témuž účelu. Jako Němci nesou svou kolektivní vinu v událostech spojených s existencí Třetí říše, stejně tak nesou Slováci svou kolektivní vinu za události, které se děly v době existence tzv. První slovenské republiky. Neříkám to z důvodu nějaké ukřivděnosti, kdy se Slovensko otočilo k Čechům zády v době nejtěžší a pošlapalo tak odkaz Masaryka, Štefánika, Beneše a všech symbolů První republiky, ale z důvodu připuštění vzniku tak otřesného režimu, který si v ničem nezadal s tím nacistickým. Nacionální extremismus a separační tendence na Slovensku klíčily již dávno před Hitlerem. Československo je klec národů Evropy – to bylo heslo. Co Hlinka tak neslavně začal, Tiso ještě neslavněji zakončil. Jistě byly tu tlaky z Německa a Horthyho Maďarska. Ale…. Zvláštní svobodu vybojovala pro Slovensko Hlinkova ludová strana. „Jeden národ, jedna strana, jeden vodca.“ O agilnosti režimu na Slovensku svědčil i fakt, že vláda z vlastní iniciativy platila Německu za deportace svých židů z území Slovenského štátu (500 marek na hlavu plus náklady na přepravu). K tomuto rozhodnutí došlo ještě rok před konferencí ve Wannsee. Před Konečným řešením. ____ Film OBCHOD NA KORZE si bere pod drobnohled ony dobové poměry v jedné malé vesnici. Setkáváme se tu se všemi lidskými charaktery, které se projevovaly v této atmosféře strachu. Jsou tu příklady obětí (židů), nadšených agitátorů (arizátorů), bezohledných vyžírků, i skrytých ochránců. Kontrast individuální lidskosti a nelidské rasistické režimní diktatury. Lehce humorný začátek se postupně zvrhává ve stále tíživější a bezvýchodnější atmosféru, až do okamžiku kdy kladivo dopadne. Velmi dobré herecké výkony. Od pánů Klose a Kadára nesmírně odvážný čin, který vybízí k sebereflexi a nesklápí oči před vlastními proviněními. Přístup nepopulární, ale o to více potřebný. Výborný film 83% ()
Žiarivý diamant slovenskej kinematografie. Výborne natočený tragikomický príbeh z temného obdobia našich dejín. V takzvanom Slovenskom štáte sa dostali ku moci prisluhovači fašistického Nemecka. Slizkí prospechári bez citu a morálky. Píše sa rok 1942 a jednoduchý tesár Tono Brtko sa vďaka svojmu švagrovi, obecnému veliteľovi Hlinkových Gárd, stáva arizátorom malej obchodnej živnosti starej, senilnej židovskej vdovy. V smutne absurdnej dobe, kedy boli prijaté zákony ubližujúce nevinným, sa stretávajú títo dvaja prostí ľudia, ktorých príbeh vrcholí srdcervúcou drámou. Ida Kamiňská a Jozef Króner v hlavných úlohách doslova excelujú. Koľko rokov ešte ubehne pokiaľ na Slovensku znova vznikne takéto dokonalé dielo? V tomto smere som dosť pesimista. Pretože "Obchod na korze" je jedinečný, majstrovsky vypracovaný, filmový klenot. ***** ()
Galerie (29)
Zajímavosti (48)
- V roli psa Esenca sa vystriedalo viacero psov, pričom ten, čo sa objavil v prevažnej väčšine scén, bol vraj na pľaci veľmi vystresovaný, priniesli ho totiž z výskumného ústavu. Jozef Kroner (Tóno) vstával o štvrtej ráno, aby psa, ktorý u neho počas natáčania býval, mohol nakŕmiť. Ladislav Grosman, tvorca predlohy a taktiež spoluautor scenára, režisérovi Jánovi Kadárovi raz povedal, že je to veľmi hlúpy pes, na čo mu on odvetil, že múdrych psov už vo filmoch bolo dosť. (Santino7)
- Vo filme si zahrali ženy z Drienice. Na nakrúcanie v Prahe cestovali vlakom, prvou triedou, hoci mohli cestovať lietadlom. (Raccoon.city)
- Deti, ktoré sa vo filme len mihli, dostali desaťkorunáčku, gazdinky na trhu s husou pod pazuchou si zarobili za deň päťdesiat korún, gazdovia s konským povozom si zarobili dvojnásobok. (Raccoon.city)
Reklama