Tři přání

Mnohdy zapomínáme, že ještě před Bílou paní tady byl tento snímek - satira jak kláda. Bludiště přání, nesplněných vizí a lidské závisti. Kam až může člověk zajít, když se chce TEĎ mít dobře? Má pomoci příteli a být za blázna (navíc opovrhovaného?) Skvělý Bohuš Záhorský. Člověk jednou vykoná dobrý skutek a hned je z toho drama o morálce. POVÍDÁM, DĚDEČKU, NECHCETE SI SEDNOUT? CHRAŇ BŮH! (19.04.2003)

Tento film mě vždy potěší. Tou svojí rozverně až škodolibě společenskou satirou, kterou se pouští do polemizování o morálních a etických hodnotách i mnoha škodlivých nešvarech fungování společenského zřízení. Nepůsobí to rouhačsky, či podvratně, snaží se o konstruktivní kritiku a varování, směřující k pochopení společensky chybných postupů. I když i ta hranice se nakonec lehce překračuje a skepticky se pohlíží na nepřítomnost lidsky morálních hodnot v nejkritičtějších chvílích pro jednotlivce i společnost jako celku. Ale vykládejte to volovi, který nad vším dohlíží! Je to hořkosladký pohled na fungování společnosti, když nejdůležitějším hodnotícím měřítkem úspěchu je materialismus a s ním spojené negativní lidské vlastnosti, jako je závist a anonymita závistivé pomstychtivosti. A míra materialismu nekončí, pokaždé se chce víc a víc v neutuchající radosti povýšenosti nad ostatními. Má to vtipný nadhled, hravě a elegantně se vyslovují schovávající skutečnosti. Což vždy bolí ty, kterých se to týká. A nezáleží příliš na statusu politického zřízení. Hlavní postavou je právník stavebního podniku Petr (dobrý Rade Marković s hlasem Zdeňka Dítěho), který je v soukromém životě válcován mlýnskými kameny nespokojené ženy a vlastních rodičů. Pohádka přišla v pravou chvíli a zvyšuje potenciál pro spokojený život. Ale až při hledání skutečných lidských hodnot a jejich snaze o uchopení se do slepé uličky dostávají i mocné nadpřirozené síly. Hlavní ženskou postavou je Petrova mladá a půvabná žena Věra (velmi zajímavá Tatjana Beljakova s hlasem Aleny Kreuzmannové) a její stále vyšší a vyšší kladené nároky na manžela a její bezelstná a dětinská radost ze zvyšující se životní úrovně rodiny. Nejdůležitější postavou je kouzelný dědeček z pohádky (skvělý Bohuš Záhorský). On je ta tichá síla nenadálých zázraků a osobních úspěchů i pádů Petra. A kdo by se chtěl dobrovolně a natrvalo připojit k tomu nešťastnému a nechtěnému lidskému běsnění?! Z dalších postav: Petrův kamarád a kolega z práce s rostoucí závistivostí i zkázonosným idealismem Karel (dobrý Vlastimil Brodský), Karlova manželka se stejným problémem zapšklé závisti Božena (příjemná Růžena Lysenková), stále proti své snaše brebtající Petrova matka (zajímavá Heda Marková), snaživý Petrův otec (Ota Motyčka), Petrův malý a bezprostřední synek Petřík (Libor Palisa), přizpůsobivý ředitel a Petrův nadřízený (sympatický Josef Beyvl), omámený referent bytového úřadu (dobrý Lubomír Lipský st.), znepokojený kádrovák Petrova zaměstnavatele (Václav Lohniský), zaskočený konferenciér módní přehlídky (Josef Kobr), či cizinec v radostném tanci (Georgis Skalenakis). Je to laskavé a zneklidňující. Je to veselé i smutné. Je to originální a otevřená polemika na téma etiky morálních hodnot a principů jednotlivců i celé společnosti. (31.08.2016)

Zazvoní či nezazvoní? 1) V prvním plánu snímek působí jako komunální kritika. Brzo se však ukáže, že za ní je pohled na tehdejší režim a jeho půvaby. Co dnes nejvíce překvapí, je nadčasovost snímku. I dnes by šlo natočit jízlivou satiru se stejnou zápletkou._____ 2) Zajímavé jsou reálie. Vidíme, jak fungovalo zásobování (špatně). Zaujme nás životní úroveň podnikového právníka se zaměstnanou manželkou, zejména bydlení v pavlačovém domě se společným občas vodyprostým venkovním vodovodem. Náš právník si tedy na vysoké noze nežije, a k tomu vyfasoval takovou megeru (manželku)._____ 3) 37letý Srb Rade Markovič a 24letá Chorvatka Taťána Beljakovová dodali snímku zahraniční šmrnc a 52letý Bohuš Záhorský dotyk nonšalantní elegance. Ještě by to chtělo poněkud zdlouhavý a chvílemi ponudnělý snímek trochu prostříhat a zdynamizovat._____ 4) Chruščov se svými kukuřičnými lány slavně vybudoval socialismus a tak i Československá republika nezůstala pozadu (socialismus v naší vlasti zvítězil - ústava 1960). Do atmosféry úspěchů se společenská kritika nehodila. Až po malém uvolnění po XII. sjezdu KSČ v roce 1962 mohl být snímek spolu s dalšími sedmi filmy s pozastavenou distribucí uveden do kin. Ani se nesvlíkej, dnes se nedělá. Jde se manifestovat, teď to hlásili. Manifestanti s otrávenými ksichty nesou transparent s heslem Zvyšujeme produktivitu práce. (20.08.2016)

Jeden z nejodvážnějších a nejraritnějších snímků padesátých let, který působí takřka neuvěřitelně svými satirickými šlehy, kritizujícími neveselé stránky života v socialistické společnosti. Doktor práv, jenž nemá na taxíka, a dokonce i zmínka o tom, že někde spí v současné době právníci pod mostem - a západní Evropa to nebude, ačkoliv na to hlavní hrdina, mírně přiopilý, ironicky přitaká. Šlendriánství, protekce, perzekuce. Jako komedie v každém případě funkční, zajímavé i záblesky rozbíjení schémat klasického filmu - i když Kádar s Klosem samozřejmě nebyli žádní experimentátoři. (22.11.2006)

„Vidíš, vidíš, kolik zla nadělají peníze…když nejsou.“ Velmi jasná satira, která apeluje na morální zásady diváka (závist, udavačství, touha po penězích a majetku), ale stejně tak se velmi odvážně (!) strefuje i do socialismu. Jinak je to více než slušná zábava, s několika kvalitními hláškami, scénami (nejvíc se mi líbily perfektní hádka a karetní partička) a svérázným pohádkovým dědečkem v podání výborného Bohuše Záhorského. A když si k tomu připočtu ještě krásně otevřený konec, který si divák může domyslet sám, vidím to celkově na slabší, ale přece jenom plný počet. „Nějaká vleklá choroba v rodině, nebyla by? Kloubový revmatismus? Neni…nebo aspoň TBC, nemá někdo u vás doma?“ – „Bohužel.“ – Ježiš to je smůla, to je smůla.“ (09.12.2012)