Únos

Ohó, Únos, to je vám dámy a pánové ale narudlá ptákovinka. Natočena je sice vcelku zručně (škoda takových režisérů pro filmy tohoto ražení), jenže to ji od kritiky neuchrání. V příběhu najdete vše, co byste čekali - prohnané imperialisty v podobě jaksepatří vypasených strýců pokuřujících havana, hrdinného soudruha, jehož není nejen snadné, ale vlastně ani možné zlomit, váhavého inženýra, který kamarády stejně nezradí, a jednoho ještě váhavějšího jazzmana, jenž zprvu amerikánskému ďáblu propadne, ale když si v pravý čas všechno rozmyslet chce, už je pozdě. Nechybí pochopitelně zpěv Internacionály ve chvíli nejtěžší, proslovy o hornících, fabrikách, lidu, který stojí za každým správným soudruhem, závěrečný rozjuchaný taneček a tak dále... Jednu (rudou) hvězdu dávám za režii (některých!) scén (únos letadla, přistání v Německu) a za hudbu Jiřího Šusta. Víc ani ň.__P.S. Chudák Miloš Kopecký. (12.08.2010)

Jako historický materiál, dávající nám nakouknout do ideologické kuchyně kinematografii reálného socialismu je to úsměvné. Stejně tak žánrové obsazení Hrušínského a Kopeckého jako dvou kolaborantů je jaksi příznačné. Každopádně se na soudruhy nesmíme tak zlobit, studená válka byla svinstvo a jak správně podotkl Exvizitor, v USA se v té době točili víceméně podobně zkreslené vize východu... Hodnocení se vzdávám, pohybuje se někde mezi odpadem a čtyřmi hvězdami, podle toho sledujete-li ideologický význam nebo histrorickou výpověď. (29.10.2006)

Různé okolnosti mě donutily to vidět už třikrát (když nepočítám hrůzné noční projekce do sna), a stále nechápu, proč mi někteří (chytří a vzdělaní) lidé tvrdí, že jde přes ideologický nános o kvalitně natočený film. V čem? Tedy z čistě technického hlediska snad, ale to mě moc netěší, když scénář je úplně primitivní a přetížený nablblými dialogy (pro zajímavost jsem si vypsala ve filmu užívané nadávky: rošťáci, opatrník, ředkvička, čalouník), herci vypadají jak z plakátu a rvačky jak z grotesky. Jestli u tohoto filmu někdo dokáže být napjatý a pochybovat o tom, jak se která postava zachová, tak to je teda borec. Já jsem se dvakrát jen nudila, napotřetí se mi povedlo docenit srandistickou stránku věci. (28.10.2011)

Já vím, že zde máme revizora Anděla, majora Zemana i tohle, taky třeba filmy se Švorcovou, zde jsem se nebavil ani tím, jak je to blbé, ani tím, jak je to naivně zábavné, bylo to totiž tak otravně předvídatelné, že divák mohl vidět začátek a pak jít dělat něco zajímavějšího (třeba zrýt zahrádku.) Jen bych si dovolil povzdechnout "chudák Jiří Dohnal, asi musel odčinit své prvorepublikové operetkové role" a potom taky "to v každém takovém podobném filmu musí, proboha, hrát Rudolf Deyl ml.????" (30.10.2006)

LAHŮDKA. Zkažení jedinci, kteří chtějí emigrovat, to udělají s revolvery v rukou a unesou letadlo i se skupinou spořádaných spoluobčanů. Bu Bu Bu! Ještě že je s nimi uvědomělý soudruh poslanec (nařvaný exmilovník Jiří Dohnal), který říká samé správné věci a vyvede je z kapitalistické džungle zpět do bezpečí rudé karantény... Za hranicemi se to hemží arogantními pupkáči s doutníky v tlamách, jediný z celé skupiny "unesených", který váhá, zda nezůstat, je líčen jako vyděděnec, zaprodaný jazzu (Kopecký) a taky stojí za pozornost ta mezinárodní vyjednávání, která slouží jako alibi (pohleďte, jak jsme přístupní jinému názoru...) A opravdová perla: dojemná scéna, kde bodrý český venkovan zdvořile odmítne raut na ambasádě s tím, že má s sebou řízky z domova. ;o) 20% (07.12.2006)