Holmes a Watson

Velmi podhodnocená komedie. Netvrdím, že úplně bezchybná, nebo špičková, ale určitě má svoje nezaměnitelné kouzlo. Ono taky co čekat jiného, když hlavní role vzali takoví dva herečtí uchyláci, jako je Will a John. To jde potom všechno samo. Včetně pár velmi úsměvných situací, (my máme v Americe spravedlivý soudní systém, je v něm porota složená z bílých mužů, co mají majetek), bezchybného hudebního vystoupení, plus pár odkazů a herců, kteří si dělají legraci sami ze sebe. Za ty tři, svoje poctivé hvězdy se vůbec nestydím a tenhle film vidím jako jasný důkaz, že nějakých 38 procent není ale vůbec směrodatných. (29.07.2019)

Další vytříbený kousek pro příznivce tupého fekálního humoru. Byl jsem přesvědčen, že této kategorii vládnou převážně Cohen a Rogen, ale Ferrell už se jim směle tlačí na paty. Tentokrát si vzal na paškál slavného anglického detektiva a rozebral jej na prvočinitele. V některých scénách mi chybí už jen vynucený sitcomovský smích, aby dotvořil atmosféru levné sračky. Musím přiznat, že jsou tam i místa, kdy jsem se zasmál, ale převážně je film vyplněn “no to snad ne” momenty. Celkově bych hodnotil tento pokus přestárlých komiků o zaujetí mládeže jako odpad, ale nebylo by to fér. Dokoukat to jde. 35% (16.04.2019)

Zase bych to s tím hodnocením nepřeháněl. Je to blbost ale u Ferrella je tento styl "smyslu pro humor" běžnou věcí. Já jsem byl zvědavý a nakonec to byla docela fajn podívaná. Místy jsem se trošičku zasmál, dokoukal jsem to do konce a že bych se nudil, se říct nedá, takže průměr je jasný. Lepší od toho nic nečekat ale propadákem bych to nenazval. Viděl jsem i horší filmy. (28.03.2019)

Syndrom vyhoření v praxi, vystavený ve vitríně jako...jako kalhotky Lucie Borhyové ve studiu Novy. Člověku trhá srdce vidět své oblíbené herce a kdysi záruku té největší bžundy a nejmacatější prdele v takovém kolotoči zmaru a trapnosti, přičemž ty nejlepší vtipy nezvednou koutky úst, ale spíš obočí, a každá takzvaně scénáristická klička vyvolá akutní průjem. Nedokážu si představit, že hercům nebylo trapně při každé klapce. (28.07.2019)

It reeks of exposed loins. H&W je zajímavý výhradně procesem výroby, potažmo poučným příkladem proměny čehosi nadějného v narychlo upachtěnou srágoru. Vše mohlo dopadnout jinak. S manickým Ferrellem bylo počítáno do role přihlouplého Watsona; pseudo-geniálního detektiva měl ztvárnit jistý Cohen - kdo viděl Talladega Nights, ví, k jakým šílenostem se ti dva umí vyhecovat prakticky bez scénáře. Shift Ferrella do role detektiva a doplnění týmu Johnem C. Reillym, věčným odkládáním realizace projektu a jeho křečovitým dotlačením sranda ošklivě ztěžkopádnila. Reilly to celé kromě jiného kazí herectvím, které v tomto druhu filmů nemá co dělat. Chemie mezi oběma prostě nefunguje, a to ani tehdy, kdy vtip je v základu dobrý: Club him like a baby seal! Ke slovu se dostává pocit divácké trapnosti, což je v případě filmu komika, který z funkční trapnosti učinil nejsilnější zbraň, zvláštní a co do vyhlídek v byznysu varovné. Z nepovedeného celkového tvaru trčí několik skvělých vtipů ve stylu: [Novinový titulek:] Nejraději bych tu svini pověsil sám. Gandhi. Vtipy na téma medicínského užívání kokainu a heroinu či aktivistické In America, we have democracy. (...) An assurance that only the finest and most qualified man will lead. Not a wealthy tyrant who cares for nothing but himself. Velká škoda. (08.06.2019)