Invaze zlodějů těl

Z hlubin vesmíru zamíří k naší Zemi mimozemská entita, která kolonizuje postupně planety stojící jí v cestě a ovládne jejich obyvatele. Průhledná vlákna se snášejí k zemi uprostřed San Franciska a přes noc z nich vyrostou podivuhodné květy. Kdo si je však odnese domů, stane se obětí mimozemské agrese. Jejich místo zaujmou dokonalé kopie vytvořené mimozemšťany. Nechybí ani vzpomínky, naopak chybí emoce, podle nichž je lze nejlépe poznat. Když se Matthew Bennell přesvědčí na vlastní oči a konečně uvěří, že došlo k napadení, je už pozdě. Mimozemšťané se šíří jako mor a své zástupce mají postupně v nejvyšších patrech politiky, policie i armády. Zoufalý útěk Matthewa a Elizabeth se zdá být bez šance. Vydařený remake se může pochlubit vynikajícími herci, slušnou kamerou, mrazivou hudbou a zdařilými speciálními efekty.Rostlinné kokony, postupně se vytvářející těla a všudypřítomné pavučiny zapůsobí i dnes. Závěrečná scéna je mrazivá a děsivá. Hodnocení ponechávám. (30.08.2019)

Řekni, kde ty kytky jsou - inu, chystají se na invazi, pí R. A-tak: (ne)buďte necitou a pojďte si taky přičichnout, pane Sutherland. Ta pronikavá vůně, hleďte, co provedla s pány Goldblumem a Nimoyem, inu jako znovuzrození, úplně noví lidičkové. Rezistence? Když jste už dva dny nespal? Dobrou noc! 75 % (11.03.2022)

Je otázkou, zda to je remake o dvacet let staršího stejnojmenného černobílého filmu, nebo jen nové filmové zpracování novely „The Body Snatchers“ Jacka Finneyho. Na začátku se dozvíme, jak se „zloději těl“ dostali na Zemi, a oproti staršímu snímku to má trochu jinej konec. Tohle zpracování bych označil za čisté sci-fi, trochu moc dlouhé a poměrně slabé, určitě by prospěla kratší stopáž. Trikově nic moc (to verze z roku 1956 mi připadala trikově mnohem zajímavější), i když přeměněný pes se docela povedl. Dost mě bavil Sutherlandův účes, ten snad ani nemůže být přirozený :-) (17.05.2009)

Po působivé úvodní scéně s meziplanetárními 'láčkovci', která mě hodně navnadila, přišlo bohužel nejdřív mírné zklamání. Protože co je platný výborný příběh (námět), když je jeho zpracování trochu nešikovné. Kostrbatý scénář má zpočátku dost prapodivnou stavbu (že by brutální finální střih?) a k tomu se ještě párkrát trochu rozdovádí ruční kamera, která byla v osmasedmdesátém možná originální a inovativní, ale nekoukatelná je úplně stejně jako skákavé kamery dnešní. Ovšem nakonec musím dát nadprůměrně spokojenou čtvrtou hvězdu, třeba za duplikační scénu z noční zahrady, za příšerného lidopsa, za nečekaně mrazivý závěr(!) a taky za všechny hlavní herce; třeba očima koulející mladý Jeff Goldblum je roztomilý, Brooke Adams hezká a sympatická a hodně zajímavá je třeba i Veronica Cartwright, která se do roka a do dne proslaví jako nervově labilní navigátorka Lambert v prvním Alienovi. (25.05.2017)

Kaufman zde hodně připomíná sedmdesátkové exploitační režiséry v tom, jak hýří unikátními vizuálními nápady, které ho ale zjevně nikdo moc nenaučil spojovat dohromady. Invaze vystřídá několik formálních jazyků, ale skoro žádný tam nemá narativní účel. Polovina záběrů je až nepohodlně dlouhá, protože se bezdůvodně zapomínají včas ustřihnout. Vedení herců pak buduje samostatná vtipná intermezza ve scénách, které mají být naopak vážné a dramatické. Pokud se tedy dokážete na onu exploitační vlnu napojit, užijete si strašně zábavnou zhůveřilost, kde jedna švihlost střídá druhou a vám je dobře. Všechny ostatní přístupy vedou ke zklamání, neštěstí a pomalé smrti. (19.10.2020)