Invaze zlodějů těl

Philip Kaufman to ani lepšie urobiť nemohol. Originál je jednou z najlepších klasík sci-fi hororu a jeho modernizácia funguje na výbornú. Nebyť trochu pridlhej stopáže uvažoval by som aj o plnom počte. Napriek tomu, že som inváziu videl už v 4. verzii dokázala ma opäť strhnúť. Musím pochváliť najmä prácu so zvukovými efektmi (veľmi pôsobivo mrazivé), ktoré som na tak vysokej úrovni videl snáď len u novších ázijských hororov. Je to aj šikovným vedením P.Kaufmana, ktorý oprostil dokonalú "naivnosť" originálu a dodal filmu solídne zázemie ako v hereckom obsadení (od tradične veľmi dobrého Sutherlanda, cez jednu z lepších postáv L.Nimoya až po skvelú poctu hororovým klasikám v podobe Brooke Adams, najmä v jej záverečných scénach) tak vo väčšej detailnosti (ktorá však nie je lacná ako vo Ferrarovej verzii) ako aj v nápaditosti mnohých scén (finále alebo úžasne nakrútené scény ukrývania sa). Proste všetko funguje ako má, Kaufman nakrútil nádherne temný remake, ktorý mi ubral čosi zo spánku :))). (02.08.2005)

Přiznám se, že asi o něco víc preferuji verzi z roku 1956, která se mi zdá lépe natočená (hlavne vizuálně). Zato tahle verze se může pochlubit větší syrovostí a tíživější atmosférou. Donald Sutherland tam vypadá jako úplnej blbec, ale zvyknete si a jeho herecký výkon je nezpochybnitelný. Určitě doporučuji. (01.08.2006)

No, docela zklamání. Na film jsem byl dost zvědavý ale nakonec mě moc nenadchl. Ne, že by byl špatný to v žádném případě. Má velice dobré herce v čele s výborným Sutherlandem, povedenou kameru a skvělou hudbu. Jen mi přišlo, že film plyne až moc pomalu a dost často jsem se nudil. Ale konec mě dostal. (20.02.2008)

Hodinu se tu nic neděje, pořádně není ukázáno nic, pořádně nevíte oč vlastně jde a potom nastává dalších 40 minut útěku z jedné strany na druhou. Vlastně to nejlepší, na co jsem se těšil, přišlo až v posledních sekundách. Naštěstí je tu nezapomenutelný jekot zlodějů, který je hodně strašidelný. :-) (06.01.2015)

Kaufman zde hodně připomíná sedmdesátkové exploitační režiséry v tom, jak hýří unikátními vizuálními nápady, které ho ale zjevně nikdo moc nenaučil spojovat dohromady. Invaze vystřídá několik formálních jazyků, ale skoro žádný tam nemá narativní účel. Polovina záběrů je až nepohodlně dlouhá, protože se bezdůvodně zapomínají včas ustřihnout. Vedení herců pak buduje samostatná vtipná intermezza ve scénách, které mají být naopak vážné a dramatické. Pokud se tedy dokážete na onu exploitační vlnu napojit, užijete si strašně zábavnou zhůveřilost, kde jedna švihlost střídá druhou a vám je dobře. Všechny ostatní přístupy vedou ke zklamání, neštěstí a pomalé smrti. (19.10.2020)