Invaze zlodějů těl

Po působivé úvodní scéně s meziplanetárními 'láčkovci', která mě hodně navnadila, přišlo bohužel nejdřív mírné zklamání. Protože co je platný výborný příběh (námět), když je jeho zpracování trochu nešikovné. Kostrbatý scénář má zpočátku dost prapodivnou stavbu (že by brutální finální střih?) a k tomu se ještě párkrát trochu rozdovádí ruční kamera, která byla v osmasedmdesátém možná originální a inovativní, ale nekoukatelná je úplně stejně jako skákavé kamery dnešní. Ovšem nakonec musím dát nadprůměrně spokojenou čtvrtou hvězdu, třeba za duplikační scénu z noční zahrady, za příšerného lidopsa, za nečekaně mrazivý závěr(!) a taky za všechny hlavní herce; třeba očima koulející mladý Jeff Goldblum je roztomilý, Brooke Adams hezká a sympatická a hodně zajímavá je třeba i Veronica Cartwright, která se do roka a do dne proslaví jako nervově labilní navigátorka Lambert v prvním Alienovi. (25.05.2017)

No, docela zklamání. Na film jsem byl dost zvědavý ale nakonec mě moc nenadchl. Ne, že by byl špatný to v žádném případě. Má velice dobré herce v čele s výborným Sutherlandem, povedenou kameru a skvělou hudbu. Jen mi přišlo, že film plyne až moc pomalu a dost často jsem se nudil. Ale konec mě dostal. (20.02.2008)

Hodinu se tu nic neděje, pořádně není ukázáno nic, pořádně nevíte oč vlastně jde a potom nastává dalších 40 minut útěku z jedné strany na druhou. Vlastně to nejlepší, na co jsem se těšil, přišlo až v posledních sekundách. Naštěstí je tu nezapomenutelný jekot zlodějů, který je hodně strašidelný. :-) (06.01.2015)

Nebýt dějově absolutně prázdné závěrečné půlhodiny, jednalo by se o maximální pecku. Mrazivá atmosféra mimozemské invaze, která se neodehrává ve velkolepém stylu s létajícími talíři, nýbrž v relativně uzavřené formě postupného parazitování, je natočena s takovou sugescí, že absence „lekaček“ a podobných výdobytků je u režiséra Phillipa Kaufmanna plně prominutelná. Práce týmu trikařů s poněkud přerostlými lusky je odvedena na výbornou, stejně tak jako hudební doprovod brnkající nejenom na hudební nástroje, ale i na divákovi napjaté nervy, pro něž nečekejte úlevu ani omylem. Poslední záběr z hlavy jen tak nevytluče zřejmě nikdo. (04.07.2006)

Kaufman zde hodně připomíná sedmdesátkové exploitační režiséry v tom, jak hýří unikátními vizuálními nápady, které ho ale zjevně nikdo moc nenaučil spojovat dohromady. Invaze vystřídá několik formálních jazyků, ale skoro žádný tam nemá narativní účel. Polovina záběrů je až nepohodlně dlouhá, protože se bezdůvodně zapomínají včas ustřihnout. Vedení herců pak buduje samostatná vtipná intermezza ve scénách, které mají být naopak vážné a dramatické. Pokud se tedy dokážete na onu exploitační vlnu napojit, užijete si strašně zábavnou zhůveřilost, kde jedna švihlost střídá druhou a vám je dobře. Všechny ostatní přístupy vedou ke zklamání, neštěstí a pomalé smrti. (19.10.2020)